UMĚLCI A OCELÁŘI ŘÍDÍ BARRANDOV - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

UMĚLCI A OCELÁŘI ŘÍDÍ BARRANDOV

, (red),
UMĚLCI A OCELÁŘI ŘÍDÍ BARRANDOV
Zdroj: Euro.cz

Ještě v roce 1990 vzniklo ve Filmových studiích Barrandov (FSB) 27 filmů. O rok později se situace radikálně změnila, když se totálně rozpadl systém financování státního filmu. Na Barrandov přišel nový ředitel Václav Marhoul, který snížil počet zaměstnanců z 2300 na 700. Tou dobou se na Barrandově poprvé objevil zájemce ze zahraničí. Strategickým partnerem se měla stát kanadská společnost Filmline Group. Spolupráce však neklapala podle plánu a v červenci 1991 ji vedení studia vypovědělo. Manažeři FSB společně s dalšími filmaři založili v červenci 1991 akciovou společnost Cinepont s cílem privatizovat filmové studio. Česká vláda přes odpor některých filmařů zařadila FSB společně s Filmovými laboratořemi do první vlny privatizace. Vzhledem k šibeniční lhůtě pro odevzdání privatizačního projektu jej včas podala jen společnost Cinepont. V červnu 1992 vláda plán schválila a firma Cinepont získala Barrandov za 514 milionů korun splatných do deseti let.
Na počest zakladatele Miloše Havla získaly barrandovské ateliéry na počátku roku 1993 nové jméno – AB Barrandov. Společnost začala hledat silného zahraničního investora. Brzy se však mezi akcionáři vytvořily dvě skupiny s odlišným názorem na řízení společnosti. Jejich spory vyvrcholily v dubnu 1994, když byl na valné hromadě odvolán Václav Marhoul a ve vedení společnosti stanul Jindřich Goetz. Marhoul se však nehodlal vzdát a v nastalém boji o kontrolu nad AB Barrandov přišel s nejvyšší nabídkou, když si na transakci vypůjčil od finanční společnosti 1. SILAS celkem 137,5 milionu korun a prostřednictvím producenta Jaroslava Boučka odkoupil od osmnácti akcionářů 74 procent akcií. V listopadu 1994 se stal opět generálním ředitelem. Zpětným prodejem 42 procent akcií AB Barrandov společnosti 1. SILAS Marhoul částečně půjčku splatil. Tím se ale zároveň 1.SILAS stal nejvýznamnějším akcionářem AB Barrandov. Navýšením základního jmění v roce 1995 zvedl 1. SILAS svůj podíl na 74 procenta.
AB Barrandov se v roce 1996 transformoval na holding, který zahrnuje mateřskou společnost AB Barrandov a dceřiné společnosti Barrandov Studio, Barrandov Panorama a Barrandov Biografia. V roce 1996 se však společnost také ocitla v nejhorší ekonomické situaci od svého založení. Měla dluhy a neplnila kalendář splátek Fondu národního majetku. Zároveň vyšlo najevo, že 1. SILAS použil část majetku AB Barrandov jako zástavu pro svůj úvěr ve výši dvou miliard korun u České spořitelny. V květnu 1997 byl odvolán ředitel Marhoul.
Podíl v AB Barrandov byl převeden na ocelářskou společnost Moravia Steel a ta vedla jednání o prodeji ateliérů. Na konci roku 1999 vybrala nabídku kanadské investorské skupiny Kodiak. Prodej byl schválen valnou hromadou v srpnu 2000. Společnost Kodiak přislíbila stamilionové investice do vybavení i technologie studia a zavázala se jednorázově zaplatit zbývající splátky za privatizaci Barrandova ve výši 240 milionů korun. Nakonec se však ukázalo, že Kodiak nemá peníze. Od té doby jednání o prodeji pokračují.

(Zpracováno podle diplomové práce filmového producenta Pavla Strnada, spolumajitele společnosti Negativ)