SEVERSKÉ BALADY - Euro.cz

Přihlášení

SEVERSKÉ BALADY

, Pavel Páral,
SEVERSKÉ BALADY
Zdroj: Euro.cz

Obchodní soudnictví

Nejen nedokonalé zákony, ale i konkrétní zkušenosti s rozhodováním soudů patří mezi nejvážnější brzdy hospodářství a příčiny zablokování úvěrových aktivit bank, takzvaného credit crunch. Soudci se v praxi řídí velmi často absurdní úvahou, že v případě nesplacení pohledávky se jedná o důsledek špatně odhadnutého podnikatelského rizika věřitele a podnikatelské riziko přece nemohou odstraňovat soudy.

Jednotlivé konkrétní případy navíc vedou dokonce k pochybnostem o skutečné nezávislosti soudu. Například Česká finanční, která spravuje zhruba padesát miliard nedobytných pohledávek, které zůstaly na krku státu, má velmi svérázné zkušenosti s rozhodováním Krajského obchodního soudu v Ústí nad Labem. Ten při vyhlášení konkursu volí poměrně zvláštní postup. Schůzi věřitelů bankrotující firmy svolává až po přezkumném jednání, to znamená někdy i několik let po vyhlášení konkursu, a funkci věřitelského orgánu zatím vykonává soudem ustanovený opatrovník, který nebývá z řad věřitelů, a tak pochopitelně nechrání jejich zájmy. Naopak stává se, že je to osoba blízká soudci či správci konkursní podstaty. Celý proces zpeněžování majetku dlužníka se pak děje v podstatě pouze mezi správcem, soudcem a opatrovníkem, bez jakékoli možné ingerence ze strany věřitelů. Požadavky věřitelů na výměnu opatrovníka soud zásadně odmítá.

Příkladem je konkurs na společnost T.E.R.A.C.O., dříve Terciér, s. r. o. Ten byl prohlášen 20. dubna loňského roku a schůze věřitelů nebyla svolána ani za rok. Věřitelé však dostali opatrovníka ing. Pavla Hlavatého, který je zároveň opatrovníkem věřitelů Universal banky. Ti s ním však mají své zkušenosti již z kauzy, která se loni rozhořela kolem pražského hotelu Juliš. Na ten uzavřelo T.E.R.A.C.O. zástavní smlouvu ve prospěch Universal banky. Už 2. července 1998 udělil soud správci souhlas s prodejem hotelu s tím, že na kupujícího nepřechází zástavní právo Universal banky. Ta sice podnikala všemožné kroky, aby nepřišla o svůj majetek, zapsala svůj nárok do katastru, ale nebylo to nic platné. V říjnu vydal ústecký soud usnesení, ve kterém bylo správci uloženo zpeněžit hotel veřejnou formou s tím, že dosažená cena nesmí být nižší než 166 milionů korun. Novým majitelem se stala společnost ELTIMA, která ihned po koupi hotelu změnila vlastníka a svůj název na Swedish Property Company. Vkladatelé Universal banky tak přišli rozhodnutím soudu o mnohamilionovou částku.

Přitom právě Universal banka a její konkurs jsou jednou z nejpozoruhodnějších frašek v českém soudnictví. Tak jako jiné banky se UNB dostala do potíží díky chybám svého managementu i nedovolatelnosti se práva v České republice již před dlouhým časem. Dostala se sice do stabilizačního programu České národní banky, protože však neplnila jeho pravidla, rozhodla ČNB 17. prosince loňského roku o odebrání bankovní licence. Taškařice mohla začít. O několik dní později podalo představenstvo UNB podle zákona návrh na konkurs.

Soudce Milan Zamrazil nelenil a spolu s dalšími 24 případy prohlásil na UNB konkurs už na Silvestra, tedy 31. 12. 1998. Hned po svátcích však přišlo překvapení. Předseda krajského obchodního soudu Vratislav Pospíšil 4. ledna odpoledne prohlásil, že konkurs vyhlášen nebyl. Na úřední desce soudu byl vyvěšen informativní seznam, ve kterém byla UNB uvedena nesprávně. Řízení pokračovalo, ovšem s jiným soudcem. Zamrazil totiž trval na svém a 7. ledna sdělil ČTK, že rozhodl a vyhotovil písemné rozhodnutí o konkursu a vyvěsil ho na úřední desce ve zkrácené verzi. Důvodem byl návrh samotné UNB, který podle soudcových slov nevzbuzoval pochybnosti.

Ty však dodnes vzbuzuje postup ústec-kého soudu. Případ převzala soudkyně Jiřina Skalská, která sdělila veřejnosti, že Zamrazil vyhotovil rozhodnutí pouze v konceptu, a nikoli v čistopise a s potřebným počtem kopií a ani nezajistil jeho doručení bance. Dokonce tvrdí, že ho nevyvěsil na úřední desce. Sama konkurs prohlásila až 12. února 1999. Správcem konkursní podstaty ustanovila Karla Mutinského. A začal další spor. Správce jmenovaný Zamrazilem, Jiří Padalík, si stěžoval na ministerstvu spravedlnosti na postup vedení soudu v Ústí.To však už je spíše další folklorní záležitost. Jak se změnil objem prostředků spadajících do konkursní podstaty v UNB mezi Silvestrem 1998 a 12. únorem 1999, se asi veřejnost nedozví. O důvěryhodnosti soudu však má myslím poměrně jasno.