Samá serpentina - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Samá serpentina

, Martin Srholec,
Samá serpentina
Zdroj: Euro.cz

Pobídky sice vytvářejí nová místa, ale nezaměstnanost přesto roste

Často prezentovaným argumentem ve prospěch poskytování investičních pobídek je tvorba nových pracovních míst. V posledních dvou letech však míra nezaměstnanosti opět vykazuje vzestupný trend a přesáhla hranici deseti procent. Alarmující je zejména růst dlouhodobé nezaměstnanosti, která se za posledních pět let více než zdvojnásobila. Je to pouze důsledek cyklického zpomalení ekonomického růstu, nebo jsou v pozadí hlubší strukturální charakteristiky české ekonomiky?

Trvalý pokles.

Podle údajů CzechInvestu byly do konce října 2003 uděleny pobídky projektům s předpokládanými investicemi 8,1 miliardy USD a plánovaným vytvořením 66,4 tisíce nových pracovních příležitostí. Drtivá většina investic šla do zpracovatelského průmyslu. Jakkoliv ale tyto údaje dokládají růst zaměstnanosti v investicích podpořených investičními pobídkami, vypovídají velmi málo o jejich dopadech na celkovou zaměstnanost v české ekonomice.
Od počátku 90. let vykazuje zaměstnanost v českém zpracovatelském průmyslu klesající trend. Jen od zavedení investičních pobídek v roce 1998 se evidenční počet zaměstnanců snížil o více než sedm procent. Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu však stále dosahuje procentního podílu na celkové zaměstnanosti, což je nejvíce ze všech členských i kandidátských zemí EU a zhruba o deset procentních bodů nad průměrem EU.

Deindustrializace.

Významným faktorem, který spoluurčuje dlouhodobou trajektorii strukturálních změn v rostoucí ekonomice, je rozdílná důchodová elasticita poptávky mezi jednotlivými sektory. Deindustrializace vyspělých ekonomik je v tomto pojetí vysvětlována v průměru vyšší důchodovou elasticitou v sektoru služeb. Pokud bude česká ekonomika úspěšně dotahovat ekonomickou úroveň EU, zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu bude muset ještě dále výrazně poklesnout. Výsledkem pobídkových investic tudíž nemůže být další industrializace, ale především tlak na restrukturalizaci a růst produktivity práce, což naopak tempo reálné konvergence k EU a pokles zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu jedině urychlí.

Achillova pata.

Jedná se o zatěžkávací zkoušku pro český trh práce, protože pro dopad pobídkových investic na zaměstnanost bude určující schopnost sektoru služeb absorbovat uvolněnou pracovní sílu. Pokud k tomu nebude docházet, pozitivní tlak pobídkových investic na restrukturalizaci se může odrazit nejenom v růstu ekonomické výkonnosti, ale i v růstu dlouhodobé strukturální či technologické nezaměstnanosti.
Je obecně známým faktem, že český trh práce vykazuje významné rigidity. Připomenout lze pokračující regulaci nájemného, nízkou flexibilitu pracovních kontraktů, vysokou nemocnost, a především nastavení sociálního systému demotivující k práci. Zejména nastavení hranice životního minima dlouhodobě neodpovídá jeho skutečné úrovni, v důsledku čehož sociální dávky pro některé skupiny obyvatel, a některé regiony dokonce převyšují i průměrné čisté pracovní příjmy.

Regionální rozměr.

Přestože výše dotace na vytvořené pracovní místo je v systému investičních pobídek odstupňována podle regionální míry nezaměstnanosti, zatím bohužel nelze tvrdit, že pobídkové investice systematicky směřují do regionů s vysokou nezaměstnaností. Pokud se souběžně s vlivem rigidního trhu práce nepřemisťuje pracovní síla do oblastí, kam tyto investice směřují, výsledkem jejich přílivu je především zostření konkurence na regionálním trhu práce.
Zejména v regionech s velkými průmyslovými zónami, kam se soustřeďuje příliv pobídkových investic, se navíc již projevuje nedostatek pracovníků v potřebné struktuře. Jedná se zejména o oblasti v okolí Prahy a v jihozápadních a severozápadních Čechách. Pro rozvoj oblastí s již vysokým přílivem investic zjevně není problémem nezájem investorů a řešením přilákání dalších projektů.

Zahraniční pracovníci.

Investiční pobídky mohou navíc v některých projektech vytvářet pracovní místa spíše pro zahraniční pracovníky. Pokud například bude chtít investice Toyoty/PSA udržet výrobu v Kolíně v plánovaném rozsahu, bude možná muset hledat vhodné pracovníky v ostatních kandidátských zemích EU, případně na Ukrajině nebo v jihovýchodní Evropě. V Kolíně a okolní spádové oblasti se totiž pohybuje míra nezaměstnanosti pod národním průměrem a zahraniční pracovníky již zaměstnává i nedaleká Škoda Auto. Pokud budou zahraniční pracovníci platit daně do českého státního rozpočtu, nelze to považovat za negativní dopad pobídkových investic, zřejmě to však není zamýšleným cílem investičních pobídek.
V diskusi o investičních pobídkách je nezbytné brát v úvahu jejich dynamické a komplexní dopady na ekonomiku. O jejich výsledném dopadu na zaměstnanost v české ekonomice rozhodují přetrvávající rigidity na trhu práce. Zejména sociální systém demotivující k práci v řadě ohledů vytváří problémy i v oblasti investic a stojí v přímém protikladu k cílům, které hodlá vláda jejich podporami dosáhnout.