Co jsou kabinetní vína, již víme. I tentokrát mezi nimi zůstaneme, zvolíme ale některé z červených. U červených vín, respektive modrých odrůd, je kvalita hroznů zvláště důležitá. Protože jsou pěstovány na hranici klimatických možností, neoplývají vždy vysokou zralostí a v jejich chuti převládá tanin a hořčiny. Ale to není negativum, právě naopak. Tyto látky umožňují vínům dlouhý život a předurčují jeho budoucí kvality. Bývají však většinou doprovázeny daleko vyššími poměry odrůdových vůní a chutí, které nedají hořčinkám tolik vyniknout, drží je „v druhém plánu . To ovšem v jižních proveniencích, kde se hroznům dostává mnohem více slunce a tepla. Proto se někdy zdá, když požijete některé z našich mladých červených vín, že vám skřípe písek mezi zuby a jazyk drží na patře, jako by spolu tvořily suchý zip. Ale opakuji, není to na škodu. Ležením se ostatní prvky ve víně rozvinou, více se prosadí a zakulacením celkové chuti obrousí hrany ve prospěch vyšší harmonie. Proto červeným vínům z českých a moravských sklepů sluší lépe vyšší jakostní stupně, kdy hrozny obsahují maximum složek, které slibují co nejpříjemnější prožitky z jejich konzumace.
Odrůdou, které se dnes podíváme na zoubky, je Rulandské modré. Tedy réva u nás více než známá a spojená se jménem císaře a krále Karla IV. Byl to se vší pravděpodobností on, kdo přivezl sazenice do Čech a rozdal mezi pěstitele. První výsledky patrně nebyly nijak oslňující. Má–li pravdu Jan Neruda, císařův komentář nehýřil chválou: „…Eh, vezu révu z Burgund sem …a takovouhle peluň mi z ní svede ta velebená česká zem! Za sedm set let od oné události Rulandské u nás zdomácnělo, přizpůsobilo se podmínkám a dnes dává obsažná vína širokého spektra. Daří se mu v Čechách, kde zejména po pár letech zrání poskytuje
plná, harmonická vína širokého chuťového záběru. Na Moravě to mají rulandy jednodušší. Více slunečných dnů a teplejší klima zajišťují vyšší podíl typických odrůdových znaků. U Rulandského, takového, jak má být, jsou to jiskrná barva odstínu tmavých cihel, jemné, ale důrazné aroma s dominantou lesního ovoce s podporou hořké vůně mandlové. V chuti se derou do popředí podmanivé tóny malin a ostružin, sledované mandlovo–oříškovým dozvukem a podpořené zmíněnými hořčinkami. Ty ovšem, zvláště u vyzrálých a naleželých rulandských, ztrácejí svou znásilňující moc a prosazují se jen jako prvek dotvářející příjemný dojem z plné, omamující chuti.
A nezbytná domácí úloha: hledejte v Rulandském jeho odrůdové prvky a zkuste si zároveň porovnat rozdíl mezi vínem jakostním a kabinetním.
ČLÁNKY DO MAILU