Prožrané bydlo

24. září 2012, 00:00 - Blahoslav Hruška
24. září 2012, 00:00

Když jde o účty za energie, vláda najednou škrtat nedokáže

Minulý týden přinesl hned několik závažných poznatků o stavu české ekonomiky i společnosti. Ministr financí Miroslav Kalousek na uzavřeném jednání TOP 09, kam se ovšem dostal i představitel „nekonečně tupého“ stavu (rozuměj novinář), prohlásil, že jsme v minulosti všechno „prožrali a proflákali“. Prezident Václav Klaus zase úřadoval na dálku a během návštěvy Itálie stačil vydat prohlášení k metylalkoholové kauze. Kromě toho jistě zaskřípal zuby nad zjištěním, že poslanci napodruhé schválili novelu zákona o hospodaření energií, kterou předtím hlava státu označila za jeden z nejhorších zákonů, které kdy dostala k podpisu.

Klaus má v mnohém pravdu. Povinné energetické štítkování starších domů a bytů by čistě teoreticky mohlo pomoci v lepší orientaci na realitním trhu. V praxi však půjde jen o další razítko a byznys pro energetické auditory, kteří do chytrého programu naťukají pár dat a z barevné tiskárny jim vypadne stránka s pruhovanou škálou. Ta navíc reálnou spotřebu energie vypočítává na základě fyzikálních rovnic a neříká, jak se v dané nemovitosti opravdu žije. Nemluvě o tom, že státem posvěcený štempl bude putovat po kamarádech, kteří někomu rádi za úplatu orazí pochybný audit okopírovaný z jiného projektu. Však to známe s revizními elektrikáři.

Proti nulovému diktátu Škoda jen, že v humbuku kolem štítků zanikla podstata novely - připravit české normy tak, aby šel stát příkladem a podle evropské směrnice stavěl nejpozději od roku 2018 nové budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

Předně - takový terminus technicus není ani fyzikální nesmysl, ani bruselská chiméra, jak si možná prezident a jeho blízcí myslí. Jednak Brusel výklad tohoto sousloví nechává na členských zemích. A ty si mohou klidně prosadit, že dodávaná obnovitelná energie se do součtu počítat nebude, a s nějakým solárním panelem na střeše tak budou moci „nulové“ domy požírat stejně energie jako dnes. Především ale sami stavbaři počítají s tím, že zhruba do data předepsaného zákonem beztak investoři takové stavby budou vyžadovat. Stejně jako dnes nízkoenergetické budovy.

Ostatně sám prezident Klaus byl jako jízlivý moderátor diskuse o nulových domech zklamán, když si letos v lednu v pražském Autoklubu od zástupce ČVUT vyslechl, že vyžadovat od státu i od soukromníků „skoronulu“ není takový diktát, jak by si Hrad a valná část ODS myslely.

Nechme ale technickou debatu stranou.

Mnohem zajímavější je pohled na sporný zákon z hlediska státu jako dobrého hospodáře. Norma počítá s tím, že orgány veřejné moci budou muset přísné limity splnit o dva roky dříve než soukromníci. Stát by měl jít příkladem, což je celkem rozumné řešení. V Česku ale bohužel naráží na hradbu nepochopení -Brusel nám přece nebude diktovat, jak máme stavět. Zajímavé je, že pokud jde o škrty v rozpočtech ministerstev a rady, jak si máme utáhnout opasky ve jménu příštích pokolení, kterým nesmíme předat prožranou zemi, politici se shodnou. V tom Strakova akademie s Hradem argumentuje unisono. Když ale dojde na svícení, topení a klimatizaci, které k našemu bydlu neoddělitelně patří, hlásá najednou stát, že to jde i bez úspor. A že šetření je nutné zlo, které si vymysleli v Bruselu a my to beztak musíme schválit. Zejména Klausův postoj k energetické směrnici připomíná jeho návrhy na řešení globálních změn klimatu. Nejlepší a nejlevnější je nedělat nic.

Jenže zatímco tvořit umělá oblaka z vodní mlhy nad oceány, jak to navrhuje někdejší Klausův oblíbenec Björn Lomborg, je z pohledu ekonoma opravdu nevyčíslitelná fantasmagorie, v případě přísných energetických standardů se jejich přínos dá vypočítat poměrně snadno. Třeba ekonomové Tomáš Lhoták a Miroslav Zámečník loni došli k závěru, že shora naordinované škrcení energie budov uspoří v horizontu pětadvaceti let 223 miliard korun. A to ještě jejich studie počítá s konzervativním ročním růstem energií ve výši tří procent. A abychom se vyhnuli námitce z podjatosti (kolega Zámečník je analytikem tohoto týdeníku), Badatelské centrum v německém Jülichu zase propočetlo, že státem investované peníze do úsporných budov přinesou multiplikační efekt krajům, obcím i firmám.

Vynucené úspory Přísné standardy jsou, ekonomicky řečeno, sázkou na to, že energie porostou - o čemž nikdo seriózně uvažující nepochybuje. A vysoké vstupní náklady, jimiž kritici „skoronuly“ argumentují? Ano, stavby se oproti těm „žravým“ skutečně o něco prodraží. Trápí ale někoho tolik, jak se prodražily státní zakázky kvůli neuhlídaným tendrům a nevýhodně napsaným smlouvám, kde se cena zvesela navyšovala bez zjevných důvodů?

Nakonec nejsmutnější na celém zákonu o hospodaření s energií je fakt, že teprve díky němu byl stát přinucen chovat se jako dobrý a zodpovědný hospodář. Bez bruselské direktivy by to nešlo - a je to znát i z argumentace některých politiků. Důvodem zvýšení DPH je podle Kalouska i to, že stát nechtěl být rukojmím cizích finančních spekulantů. Spekulanti s elektřinou státu nevadí. Bodejť, vždyť jsou beztak vesměs státní. Jenže rovnice vyšší účty za elektřinu Z vyšší zisky ČEZ Z lepší příjmy rozpočtu nemůže zastřít fakt, že rukojmím je tu tentokrát daňový poplatník, který podle potřeby nakonec dosype do eráru. Buďme tak nakonec rádi, že nám v Bruselu výrobci všech těch izolací a rekuperací takový zákon prolobbovali. Bez něho bychom našim dětem předávali slušně prožrané bydlo.

O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Když za škodu může sport...
O dědictví IV: Dědit, či darovat?
3 věci, na které není dobré zapomínat před odjezdem na služební cestu
Daňové přiznání za rok 2017: Změny u daňového zvýhodnění na děti a daňového bonusu
Bez potřebné doby pojištění vám důchod nedají
Auta
Retro: Kolik stála nová auta v listopadu 1989 a o kolik…
Kvíz: Víte, co se děje, když se na přístrojové desce rozsvítí tyto kontrolky?
Arrivo je systém, díky kterému pojede i Dacia Duster nebo Fabia 1.2 HTP 320 km/h
Škoda Superb 2.0 TSI 4×4 vs. BMW M760Li xDrive: Přesné porovnání neporovnatelného
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Technologie
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Procesory ARM proráží už i v superpočítačích. Na ThunderX2 s jádry Vulcan sází sám Cray
Parádní akce: Samsung Galaxy S7 za 8200 Kč a S7 Edge za 10 600 Kč
Mlácení dělníků, smrt v kantýně aneb Jak se dělá iPhone X
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít