Propouštěním vstříc temným zítřkům

24. února 2014, 00:00 - Roman Chlupatý
24. února 2014, 00:00

Programové prohlášení nové české vlády vymazalo veškeré vzpomínky na ultraúsporný nečasovský režim. To však neznamená konec obsedantního škrtání. K úspěchům se totiž nadále snaží prošetřit i podstatná část firem. A jak se může zdát při prvním pohledu na výsledky, strategie je to vcelku úspěšná. Druhý pohled ovšem odhalí skrytou hrozbu, o níž už i někteří byznysmeni začínají obezřetně mluvit: Soukromý sektor posiluje hlavně díky konstantnímu tlaku na pracovní sílu.

Technologie zkrátka ve velkém nahrazují lidi a z těch zaměstnanců, kteří prozatím svá místa uhájili, mnozí berou méně, než na co byli zvyklí. Střední třída, o kterou se hospodářský růst a potažmo celý stávající ekonomicko-politický systém opírá, se tak dostává pod tlak. Úspěšná politika firem je prostě ve střednědobém – nemluvě o dlouhém – horizontu krátkozraká, ne-li přímo sebevražedná, o čemž nedávno v Davosu mluvil i šéf Googlu Eric Schmidt.

Zjednodušeně řečeno, náklady jedné firmy – tedy mzdy – jsou příjmy jiné firmy. Když tak na jedné straně uberete, ubíráte tím i na té druhé. (Pokud se vše nesnažíte maskovat dluhem, což, jak praví čerstvá zkušenost, se moc nevyplácí.) Vezmeme-li toto v potaz, dostávají nejčerstvější americké statistiky, podle nichž jsou mzdy coby procento ekonomiky na historickém minimu, ještě hrozivější podtón. Utlumený americký spotřebitel je totiž špatnou zprávou pro celý svět, jejž svou zdánlivě nekonečnou nenasytností po zboží a službách táhne; není divu, jeho potenciál se totiž rovná patnácti procentům světového HDP.

Pod tlakem přitom nejsou jen průměrní Američané, ale zrovna tak i střední třída mnoha dalších rozvinutých ekonomik, včetně rovnostářské Skandinávie. Ve Švédsku se podíl mezd na HDP propadl ze 74 procent v roce 1980 na dnešních 65 procent a v sousedním Norsku z 64 procent na 55, vyplývá z šetření OECD. I když lze část tohoto posunu připsat veskrze pozitivním změnám, jde nepochybně i v těchto zemích alespoň zčásti o pohyb směrem k nižší spotřebě. Česko, jak ukazují naše grafy, je na tom podobně.

Grafika ukazuje propad podílu pracujících starších patnácti let na celkové populaci. Jak potvrzují data několika společností, která jsme pro účely tohoto článku analyzovali, takzvaná optimalizace – rozuměj propuštění – je jedním z faktorů, který jej vysvětlují. Druhá grafika pak globální příběh doplňuje: Mzdy coby podíl na celkových nákladech firem v Česku klesají. Tento trend naboural vstup do Evropské unie, s nímž přišla z pohledu zaměstnanců vcelku příjemná vlnka. Tu ale, vzhledem k tomu, že podobných událostí ekonomika moc nepotká, bereme jako výjimku.

Míra zaměstnanosti Pracující starší 15 let k celkové populaci (v %)

Podíl mezd na celkových nákladech firem (v %)

O autorovi| Roman Chlupatý, spolupracovník redakce

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Babišov: 10 důvodů, proč ANO vyhrálo volby
Investujeme do podílových fondů
Jak získat hypotéku, nebo půjčku, kterou vám banka odmítá schválit
Kdo vlastní naše pojišťovny?
5 věcí, které si pamatujte o dokumentárním akreditivu
Auta
Lotus Elise Cup 260 je další z řady britských specialit.…
Šéf VW Matthias Müller se obul do Tesly: „Vyhazují stovky milionů dolarů z okna“
Video: Podívejte se, jak Tatra zdolala jednu z nejvyšších uměle vytvořených překážek světa
Navrhují automobilky auta na míru bariérovým testům? Nový test IIHS ukázal, že spíše ne
Porsche 911 Carrera T má kratší manuální převodovku a nižší hmotnost
Technologie
Po instalaci Windows 10 Fall Creators Update někomu chybí aplikace. Co s tím?
Chrome 62 má častěji upozornit na nezabezpečené weby. Nějak to ale nefunguje
Samsung má hotový 8nm proces, poslední před EUV. Výroba může začít, zájem má Qualcomm
Jak ve Windows 10 Fall Creators Update odstraněním staré instalace systému ušetřit pár „giga“?
Photoshop se naučí nová kouzla. Chybějící obraz doplní díky umělé inteligenci
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít