Příští stanice: terminál 2

14. května, 00:00 -
14. května, 00:00

„Jestliže chceme růst, kolejové spojení potřebujeme. Autobusy to brzy nepůjde" říká šéf Českého Aeroholdingu Václav Řehoř

Letiště Václava Havla oznámilo investice za 27 miliard korun. Plánuje stovky nových parkovacích míst, paralelní přistávací dráhu, rozšíření terminálů nebo projekt s názvem Airport city, vjehož rámci by měla vyrůst kongresová centra, hotely či soukromé zdravotnické ambulance. „Kde na to vezmeme?Máme na to“ říká v rozhovoru pro týdeník Euro Václav Řehoř, ředitel Českého Aeroholdingu, pod nějž letiště spadá.

* V loňském roce se stát definitivně zbavil podílu v ČSA. Akcie přešly do společnosti Travel Service, podobně jako ty, jež vlastnil Korean Air. Takže máte na letišti silného partnera s 98 procenty ČSA a fiotilou šedesáti letadel. Víte, jaké jsou jeho plány fungování na pražském letišti?

Počet letadel pro nás není až tak stěžejní číslo, protože Travel Service nepůsobí jen v Česku. Klíčové pro nás je, kolik pasažérů přiveze do Prahy a odveze. Tady se pohybujeme někde kolem třiceti procent, což musím uznat, že je zásadní hodnota, a proto doufám, že naše partnerství budeme dobře rozvíjet.

* To je dost obecné prohlášení na to, jak zásadní pro vás ČSA je. To jste si opravdu s vlastníky Travel Service neřekli nic konkrétního?

Zatím každý pracujeme separátně na své strategii. Jestli dojde k nějaké konsolidaci, to nevíme. Ale nějaká setkání ohledně počtu letadel v Praze a jejich linkách naplánována máme.

* Koneckonců kromě samotného letiště je ČSA důležité i pro vaše firmy poskytující odbavení zavazadel a servis letadel. Ptám se na tu situaci proto, zda nemáte obavy, že vás nepřímo ohrozí potíže čínské CEFC, která má v ČSA podíly přes firmy Unimex a Canaria Travel. Jak víme, do firmy CEFC vstupuje čínský stát, její představitelé jsou vyšetřováni.

Když se podíváte čtyři roky zpátky, na dobu, kdy jsem nastoupil do Aeroholdingu, tak jedna ze zásad byla, že jeho společnosti musejí být konkurenceschopné.

Takže od té doby se jak ČSA Technics, tak ČSA Handling pohybují v konkurenčním prostředí a musejí soutěžit o zakázky. ČSA Technics před čtyřmi lety nebyl profltabilní a neměl svůj trh. To se dnes povedlo změnit a nyní společnost poskytuje servis řadě leteckých společností.

Je tedy na těch našich firmách, aby zabojovaly a dokázaly být nejlepší.

* Takže na situaci vČSA se díváte sodstupem jako na jakoukoliv jinou soukromou firmu?

Kdyby se jakákoliv firma na pražském letišti dostala do potíží, tak jsou to její potíže. Určitě by nám to bylo líto, ptali bychom se, jak můžeme pomoci, ale na ČSA se díváme úplně stejně jako třeba na British Airways. Přistupujeme ke všem stejně.

* Ale jak jste řekl, je to třicet procent pasažérů vašeho letiště. Není ten přístup přece jen lehkovážný?

Díváme se na každou aerolinku - na kterých linkách působí, zda do dané destinace létá jen ona a jak by bylo možné rizika rozdělit. Když se podíváte na ČSA, tak většinou nelétá nikam sama, do stejných destinací vždy létají dvě nebo tři další společnosti.

* Podobný scénář jako uCEFC se vlastně odehrává u firmy Hainan, která z Prahy létá do Pekingu. Máte informace, že by se její ekonomická situace dotkla nějak těchto spojů?

Nemáme žádné takové zprávy. Naopak mají velmi dobré prodeje a potvrdili nám, že budou létat dál.

* Jak se zpětně díváte na čtyři a půl roku působení Korean Air po vašem boku v ČSA? Na začátku byla poměrně velká očekávání a vize Prahy coby evropského hubu pro přestupy z Asie, nakonec ale zůstalo jen u pronájmu Airbusu A330 a investice nepřišly.

Pražské letiště se dívá kolem světa a hledá silného partnera, který by si zde zařídil bázi. Pokud to má být někdo z větší dálky, musí to být Asie nebo Amerika. Ten nápad domluvit se právě s Korean Air na bázi v Praze a následném rozvážení pasažérů ve spolupráci s ČSA a Travel Service po Evropě byl principiálně správný. Že se to nakonec nepodařilo realizovat, to se v byznysu normálně stává. Máme tady funkční část tohoto plánu, a to přímou linku do Koreje Boeingem 747-8, což je z řady velkých boeingů ten nejmodernější. Létá se pravidelně, lety jsou úspěšné a nás to těší. Na druhé straně létá proti nim ČSA s pronajatým letadlem, ale pro nás jako pro letiště je to jen dobře.

* Jak se na to díváte vy? Znáte oficiální důvod, proč Korejci nakonec neinvestovali?

Prostě se to tak stalo. Rozhodli se nevytvořit si hub z Prahy, alespoň prozatím ne.

* A ten důvod víte?

Nevím. Nám do toho ani nic není. Když se korejská strana rozhodla ten plán nenaplnit, sedli jsme si ke stolu a nastavili vztahy jinak. Je to normální byznys.

* Chtěl bych se zeptat na budoucnost letiště. Máte velké plány, ale stále sem nevedou koleje. Náměstek primátorky pan Dolínek teď opět otevřel variantu vybudování metra. Které spojení je ale prioritní pro vás?

Správa železničních a dopravních cest plánuje, že sem povedou koleje a my se na těch plánech podílíme. Dokonce jsme připravili i design zastávky, která by měla být pod zemí někde u terminálu 2. To jsou jediné reálné plány, o kterých víme. Jestliže chceme dlouhodobě růst, kolejové spojení potřebujeme a vlastně je mi jedno, které to bude. Autobusy to brzy nepůjde, už teď jezdí ve špičce každé tři minuty a hledáme jim nové zastávky a cesty, jak cestující dostat na letiště.

* Další variantou dopravy jsou taxíky.

Tady na letišti byly velké protesty proti službě Uber. Jak se na to díváte vy? Vadí vám?

Obecně je jasné, že se technologiím neubráníme a budou měnit náš svět. Musí mít ale nějakou regulaci. Bránit se tomu ze strany taxikářů nebo Uberu je nesmysl.

My budeme během dvou nebo tří let vyhlašovat nové výběrové řízení na taxi dopravu na letišti a přemýšlíme, že bychom šli cestou digitalizace.

Jsme na začátku toho projektu. Díváme se na technologie, které jsou k dispozici.

Jakmile je dáme dohromady, budou v podmínkách toho tendru.

* Takže Uber vám na letišti vadí, nebo ne?

Jestliže se zreguluje, vadit nám nebude.

Potíž je v tom, že sem jezdí, nabírají zákazníky, dělají tu byznys, ale nevšiml jsem si, že by nám za to platili. Proto s nimi chceme jednat o tom, co se jinde jmenuje geofencing. Jde o virtuální hranici, ke které když auto přijede, tak zaplatí. Pak může nabrat lidi a odjet. Musejí si uvědomit, že využívají naši infrastrukturu, kterou jsme postavili, investujeme do ní a udržujeme ji ze svých prostředků.

* Teď tedy k investicím, které jste ohlásili. V souhrnu jde o 27 miliard korun.

Kde je vezmete?

To je jednoduché, my na to máme. V žádném případě nebudeme nic chtít ze státního rozpočtu. Musíte si uvědomit, že naše letiště vydělává, což je samo o sobě nezvyklé, protože 47 procent letišť v Evropě je v minusu. Máme také skvělý rating u agentury Moody’s v hodnotě A1 pozitivní.

* Ptám se proto, jestli se náhodou nesplní cíl, se kterým jste sem kdysi přišel, a to přivést Aeroholding na burzu.

To nevím. To je na rozhodnutí akcionáře.

* Vy sám byste byl pro?

Máme připravenou variantu, jak naložit s koncesí, ale nikdo to po nás nechce. Tahle varianta je v šuplíku. Na druhé straně, když vyděláváme, máme dost svých zdrojů a dobré úvěrové možnosti, je burza jen místem, kam si dojdete pro jiný typ peněz. A tenhle zdroj my teď nepotřebujeme.

* Rozvoj letiště má krátkodobý a dlouhodobý horizont. Ten krátkodobý se pak opírá o dva pilíře - stavební a technologický.

Který z nich je podle vás důležitější?

Jde nám o variantní investice, které plánujeme podle principů Adaptive Airport Strategic Planning. Tedy nechceme nalít někam ze dne na den patnáct miliard a čekat, jak to dopadne. Chceme jít po malých etapách. Jestliže si třeba řekneme, že potřebujeme navýšit kapacity na terminálu, tak postavíme první část, druhou, pak třetí. Podle toho, jak jsou aktuálně potřeba. To se samozřejmě netýká ranveje, která se musí postavit najednou. Stejné je to s technologickou částí. Chceme se podívat, jaké technologie jsou na trhu, zda a jak rychle se vyplatí a podle toho je pořizovat. Celkem jde v digitalizaci asi opět konkrétních oblastí.

* Například bezpečnost. Co by se mělo změnit?

Někdy v budoucnu jen projdete letištěm, sednete do letadla a odletíte. Nepoznáte nic, ale celou dobu vaší přítomnosti bude probíhat kontrola. To ale nepřijde hned.

Předstupněm toho bude koridor, kterým budete muset projít. A ještě dřív to bude spíš nějaký tunel, kde bude probíhat kompletní bezpečnostní kontrola. My se přitom ale už teď musíme rozhodnout, jak tomuto trendu přizpůsobit dlouhodobé stavební úpravy.

* Co se stane s parkovacími plochami?

V plánu jsou dvě nová parkoviště. Ale platí to samé. Budeme je za 40 let potřebovat? Jak bude fungovat sdílení aut? Tím chci popsat náš přístup. Musíme velmi opatrně promýšlet, kam nalít beton.

* Víte už tedy, které technologické novinky na letišti zavedete?

Teď se naplňuje náš technologický tým lidmi a tvoří se nápady. Za rok z něj určitě něco vzejde. Máme spoustu zajímavých projektů, které buď budeme testovat sami, nebo ve spolupráci s někým dalším.

Nechci prozrazovat nic konkrétního, ale co se týká oblastí, budou to témata mobility, tedy taxi a carsharing, dál chceme zvýšit pohodu a snižovat nervozitu z cestování na letišti, pracujeme také na virtuálním nakupování. Dnes už můžete nakupovat z tabletu či mobilu z letadla, a proč si neobjednat nákup, který na vás bude po příletu čekat v tašce?

* Pak je tu dlouhodobá strategie rozvoje letiště. Co by měla zahrnovat?

Připravujeme věci, které budou poměrně rychlé a směřují k navýšení kapacity letiště. Třeba odbočky pro letadla, aby nemusela projíždět podél celé dráhy a mohla hned zabočit k místu nástupu nebo výstupu cestujících. Pak také překonflgurujeme stání. Z těch dlouhodobých cílů jsme zahájili práce na rozšíření terminálu 2, kde vznikne nový takzvaný prst pro příchod cestujících k letadlům. A pak je to paralelní dráha. Chystáme i prostor pro nové hangáry, které budou k pronájmu. Pak máme projekt Airport city sever a Airport city jih, kde dokončujeme studii zástavby, která určí, co by tam všechno mohlo vzniknout. Může to být například nový hotel.

* Airport city jih bude zahrnovat konkrétně co?

Jde o prostor u terminálu 3. Hledáme někoho, kdo by tady chtěl stavět. Myslím, že bychom to neměli být my, ale někdo, komu nabídneme prostor a jeho výhody blízkosti Prahy a zároveň blízkosti letiště.

* Máte k tomu studii? Jaké služby by mělo airport city nabízet?

Během třiceti let musíme zdvojnásobit kapacitu letiště, protože ta současná nebude dostačovat. Tohle je jedna z důležitých cest ktomuto cíli. Některé budovy budou kongresová centra, jiné hotely, víceúčelové budovy, bude tu prostor pro krátkodobou zdravotnickou péči, za kterou létají turisté do Prahy a podobně.

Rozhodně to nebudou kasina, kancelářské bloky a nákupní centra. Teď by se to na pět let možná vyplatilo, ale ne na čtyřicet let, se kterými počítáme.

* Kdy se začne?

Jsme připraveni. Letos oslovíme investory. Víme, kde co má stát. Teď bude záležet na poptávce.

* Když se podíváme na počet cestujících na letišti, vloni to bylo 15,4 milionu, což byl skok o 18 procent, pro letošní rok se počítá jen s desetiprocentním nárůstem. Čím je to dáno?

Na loňský nárůst mělo vliv několik faktorů. Například Rusové po několika letech začínají zase více cestovat. Také jsme zaznamenali velký nástup turistů z Číny. Pro Čechy se naopak zlevňují letenky, můžou si tak dovolit cestovat více. Roste atraktivita Prahy jako bezpečné destinace. My se ale musíme dívat na dlouhodobá čísla a tam v následujících dvaceti letech předpokládáme průměrný roční nárůst tři procenta. To ovšem za dvacet let znamená dvojnásobně větší letiště. K tomu směřujeme.

Samozřejmě máme nevýhodu v tom, že zatím nemáme silného bázovaného dopravce s dálkovými lety. Máme ale zajímavou destinaci.

* Rozvoj dalších letišť v Česku pro vás bude znamenat konkurenci?

Menší letiště by měla mít trochu jinou strategii. My bychom měli přivádět nové cestující, nabízet jim kvalitní produkt a měli bychom vybudovat airport city a na něm generovat další zisk. Oni nám nemohou konkurovat v počtu linek, ale pokud někdo létá jednou za měsíc malým soukromým letadlem, nemusí být v Ruzyni, může létat třeba do Pardubic. V tomhle vidím jejich potenciál. Také nemáme rádi noční lety s ohledem na zástavbu v okolí.

A charterové linky v noci létají. My jim tedy říkáme, létejte z Pardubic, létejte z Brna. Stejně tak cargo. My nejsme cargo letiště. Sice nám segment roste, ale nejsme na něj dlouhodobě zařízení. Vím, že místní municipality dávají menším letištím peníze, aby měly levnější letenky, ale to jsou vyhozené peníze. Druhou Ruzyni nemá smysl nikde budovat.

* Ani ve Vodochodech?

Uvidíme, kam se posunou. Zatím z toho, co slyším, vím, že se chtějí soustředit na lowcosty. To je bezesporu budoucnost.

Evropa díky tomu roste. My také máme lowcostový produkt a budeme ho rozvíjet. Nevím, jestli budeme muset jít až na „tvrdý lowcost“, ale jsme připraveni se s konkurencí popasovat. 9

17,5 mil. Kč zaplatila česká vláda v roce 1929 za vykoupení 108 hektarů pozemků pro budoucí letiště Ruzyně.

Plány na letišti Nové stanoviště centrální bezpečnostní kontroly na terminálu 2 Otevřeno bude koncem května, je vybaveno šesti manuálními a osmi plně automatizovanými moderními tratěmi, odbaví ve špičkách až o 40 procent cestujících více než současná bezpečnostní kontrola na terminálu 2. Dva nové velkokapacitní karusely na odbavená zavazadla Na terminálu 1 začnou fungovat zhruba v druhé polovině května. Zcela nové rekonfigurované stání 1 na prstu A terminálu 1 Půjde o stojánku, která umožní odbavit buď dvě letadla na krátké tratě, nebo jedno dálkové letadlo. Otevře se ještě před letní sezonou. 600 nových parkovacích míst Na letní sezonu vytvoří letiště v rámci stávajících parkovacích domů novou parkovací kapacitu. Šest nových velkokapacitních autobusů Určené jsou k odbavení letadel na vzdálených stáních. Dva nové gaty na prstu C a prstu B Začnou fungovat v příštím roce. Čtvrtý odbavovací ostrov s check-in přepážkami V roce 2019 se otevře na terminálu 2 a prodlouží se stávající check-in ostrovy na terminálu 1. Zahájení stavby paralelní dráhy Ve stejném roce také padne definitivní rozhodnutí o paralelní dráze a rozšíření terminálu 2. Rozhodnutí bude vycházet z aktuálního vývoje na trhu letecké dopravy, stavba by měla být zahájena v roce 2022.

Prognóza vývoje počtu pasažérů na Letišti Václava Havla (v mil.) Václav Řehoř (51) • Vystudoval ČZU v Praze, kde získal doktorát se zaměřením na ekonomiku a řízení podniku. • Na PIBS při VŠE v Praze / The Manchester Metropolitan University absolvoval MBA. • Během své třiadvacetileté pracovní kariéry působil na různých pozicích ve společnostech v Česku, Británii a v Kanadě. • Před příchodem do Českého Aeroholdingu pracoval pro firmy vlastněné private equity fondy: Advent International, ARX Equity Partners nebo Benson Oak. • Od roku 2006 působil jako finanční ředitel a jednatel ve firmě CCS ze skupiny Fleetcor Technologies a od října 2007 do roku 2011 byl generálním ředitelem této společnosti. • V letech 2011 až 2013 zastával pozici finančního ředitele ve skupině Fleetcor Europe. • Předsedou představenstva Českého Aeroholdingu je od července 2014.


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Čtěte také

Komentáře

Finance
Jezdíte na vánoční trhy do zahraničí bezpečně?
Jak si spočítat daně u spolupracující manželky
Už se těšíte na Vánoce?
Kolik si do konce roku vložit na penzijko, stavebko a životko?
Akcie Apple a Alphabet vymazaly letošní zisky
Auta
Škoda Kodiaq RS nenabízí sportovní emoce, ale především…
Galerie fotek, které se do AMS nevešly: Alfa Guilia QV, Jaguar i-Pace, Ateca Cupra
Blockchain technologie píše novou kapitolu v automobilovém průmyslu
DB Schenker přináší revoluci v doručování
Retro: Alfa Romeo 75 3.0 V6 America (1991)
Technologie
Intel odhalil big.LITTLE procesor s pěti jádry: 3D vrstvený čip s technologií Foveros
MediaTek vzdal high-end. Helio P90 ale zvyšuje výkon ve střední třídě
Nvidia opět zlevňuje a aktualizuje magickou krabičku Shield TV
Čtvrtina domácností již přijímá DVB-T2, 4 % Čechů se obejde bez TV
Cnews FM: Produkty od Googlu mizí, herní obchody přibývají [podcast]
Hry pro příležitostné hráče