POKÁNÍ - Euro.cz

Přihlášení

POKÁNÍ

, Pavel Páral,
POKÁNÍ
Zdroj: Euro.cz

Z p r á v a     o     i n f l a c i

Ke kritikům měnové politiky se přidala i bankovní rada a mírně si poprášila hlavu popelem. Na zasedání, kde rozhodla o razantním snížení úroků, zhodnotila svou politiku a uznala, že přitvrzení z března letošního roku bylo zbytečné. Sebekritika by se měla objevit i v zápise z bankovní rady, který bude zveřejněn na internetu patrně již v tomto týdnu.

V březnu zvedla bankovní rada repo sazbu o čtvrt procentního bodu, což podle tehdejšího zápisu zdůvodnila nepříznivým vývojem cenových indexů. Tehdy hrozilo, že se nepodaří udržet čistou inflaci ke konci roku ve stanoveném rozmezí 5,5 až 6,5 procenta. Poměrně nízké přitvrzení měnové politiky bylo dáno existencí prvních signálů o postupném oslabování inflačních tlaků.

Přiznání chyb souvisí s 3. zprávou o inflaci, kterou bankovní rada také před týdnem schválila. V ní se březnové obavy jeví mírně řečeno jako liché. Současná míra čisté inflace dosahuje 4,3 procenta a do konce roku by měla klesnout pod čtyři procenta.

Pokles tempa růstu spotřebitelských cen i čisté inflace vytvářel v průběhu třetího čtvrtletí roku 1998 příznivé podmínky pro inflační očekávání. To se odrazilo v dalším zpomalení cen výrobců. Dlouhodobější trend poklesu se projevuje také u cen stavebních prací a cen zemědělských výrobců, uvádí ČNB. Nákladově příznivý dopad má podle ČNB již po několik čtvrtletí relace mezi růstem reálných mezd a produktivitou práce. Rostoucí konkurence na trhu práce a nízká poptávka po pracovních silách, vyvolaná poklesem hospodářského růstu, sílícími tlaky na restrukturalizaci a na zvyšování konkurenceschopnosti v podnikové sféře, dočasně utlumila mzdové nároky a vedla k poklesu reálných mezd.

Hlavním důvodem zvratu ve vývoji inflace je především pokles cen surovin, zejména ropy, ale i důsledky prováděné měnové politiky, neboť i po odečtení vnějších vlivů by čistá inflace byla někde na spodní hranici stanoveného cíle. Vážným argumentem při březnovém rozhodování byla situace na trhu, kde rostoucí sklon výnosové křivky do jednoho roku naznačoval, že veřejnost ČNB nevěří a počítá s vyšší inflací. Dnes je situace opačná. Úroková křivka klesá, a to i po snížení úroků. Inflační očekávání jsou tedy minimální. ČNB ve své zprávě uvádí, že pokud nedojde k výraznějšímu nárůstu inflačních tlaků v důsledku případného uvolnění fiskální politiky nebo mzdových tlaků iniciovaných zvýšením mzdových tarifů v rozpočtové sféře, měl by meziroční růst indexu spotřebitelských cen v roce 1999 činit 6,5 procenta. Výjimkou jsou pouze odboráři, kteří čekají zřejmě masivní devalvaci, protože jdou do mzdových jednání pro rok bez zásadních deregulací s předpovědí jedenáctiprocentního růstu cen. Jsou tak skoro o sedmdesát procent nad předpovědí ČNB a podobně vysoko nad číslem sociálnědemokratického ministra financí Svobody, který odhaduje růst spotřebitelských cen v příštím roce pod sedm procent.

Tošovský považuje tyto mzdové tlaky za mimořádně nebezpečné. Sešel se proto v pátek s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Richardem Falbrem a přesvědčoval ho o nebezpečí příliš vysokého růstu reálných mezd pro vývoj zaměstnanosti i pro stabilitu celé ekonomiky.