PODPORA INFLACE - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

PODPORA INFLACE

, Otakar Hevler,
PODPORA INFLACE
Zdroj: Euro.cz

Pohonné hmoty zřejmě ještě podraží

V současné době se asi 80 procent ropy dováží do České republiky prostřednictvím ropovodu Družba, zbytek ropovodem Ingolstadt. Ceny pohonných hmot do roku 1997 podléhaly cenové regulaci ministerstva financí a teprve po zrušení tohoto opatření se na nich začínají projevovat v plné míře i ostatní vlivy, nejenom spotřební daň.

Ceny porostou.
Jednoznačně největší podíl na konečné ceně mají spotřební daň a daň z přidané hodnoty (DPH), které dohromady představují zhruba 60 procent ceny. Sazby spotřebních daní zachycuje tabulka. Dodejme, že na rozdíl od ostatních veličin, které jsou velmi obtížně predikovatelné (světová cena ropy, směnný kurs koruny vůči dolaru), je spotřební daň výjimkou. Chceme–li vstoupit do Evropské unie, budeme muset přijmout i její spotřební daně. Dosud platné předpisy říkají, že od 1. ledna 2002 bude v unii platit nová sazba spotřební daně pro motorová paliva, a to ve výši 18 018 Kč/1000 litrů. Existuje zde tudíž značný prostor pro další zvyšování cen pohonných hmot (PHM).

Korelační analýza.
K objasnění vzájemného vztahu mezi cenou ropy a mírou inflace jsem použil korelační analýzu. V rámci ní se nejdříve zaměřím na závislost mezi vývojem cen ropy a cenou PHM v České republice. Pro potřeby těchto výpočtů jsem se zaměřil na dva časové úseky ve vývoji těchto veličin.
1. Období od ledna 1995 do června 2000. Výsledky analýzy v tomto období sice prokázaly přímou závislost mezi sledovanými veličinami, ale nejde o takové hodnoty, abychom mohli cenu ropy považovat za jediný zdroj pohybů cen pohonných hmot. Cena ropy ovlivňovala cenu PHM zhruba z 39 procent, o zbývajících 61 procent se postaraly ostatní vlivy, jako spotřební daň, která vzrostla o 24 procent, a kurs koruny vůči dolaru, jenž oslabil o 37 procent. Toto období jako celek však není zcela vypovídající, jelikož cena PHM podléhala až do konce roku 1997 státní regulaci a ropa byla odebírána od jediného producenta – Ruska. Vývoj cen ropy na světových trzích se tudíž promítal do konečné ceny PHM jen minimálně.
2. Období od ledna 1998 do června 2000 lépe zachycuje vliv tržních prvků na konečnou cenu pohonných hmot. V tomto období již do Česka vstupovala ropa ze západní Evropy a domácí trh byl zcela uvolněn. Tyto skutečnosti se odrazily i ve výsledku korelační analýzy, která prokázala vysokou míru přímé závislosti cen PHM na cenách ropy. Cena pohonných hmot byla téměř z 91 procent ovlivňována cenou ropy a jenom z devíti procent ostatními vlivy. Na rozdíl od předchozího období šlo především o vliv kursu koruny vůči dolaru, kde koruna oslabila téměř o osm procent.
Spotřební dani připisuji nejmenší vliv, přestože od 1. ledna 1999 se zvýšila o dvanáct procent. Vysoce konkurenční prostředí a historicky nejnižší ceny ropy umožnily prodejcům pokrýt toto zvýšení spotřební daně ze svých zdrojů, a ceny tudíž nestouply. Průběh cen ropy a PHM znázorňuje graf, potvrzující závěry získané na základě korelační analýzy – že vliv cen ropy se do cen PHM začínal výrazněji projevovat teprve v roce 1998.
Ceny ropy začaly hlavně vinou nižší světové poptávky klesat v únoru 1997. Tento pokles se zastavil až v lednu roku 1999. Ceny PHM v tuzemsku reagovaly na tento vývoj s třináctiměsíčním zpožděním a teprve v dubnu 1998 se spotřebitelé poprvé dočkali zlevnění. Po zbytek roku 1998 byl vývoj cen pohonných hmot shodný s vývojem cen ropy. Rok 1999 ropa zahájila růstem cen, zatímco ceny PHM v Česku stále klesaly. Novému rostoucímu trendu se však přizpůsobily mnohem dříve než trendu klesajícímu a již po třech měsících ceny PHM zamířily vzhůru.

Vliv na náklady v průmyslu.
Dále se pokusím tuto závislost vyjádřit i v měnových jednotkách. V loňském roce se cena ropy zvýšila o 13,57 USD za barel a ve stejném období cena PHM v tuzemsku vzrostla o 5,55 Kč/litr. Pokud abstrahujeme od vlivu kursu koruny a zvýšení spotřební daně (1. 1. 1999), které na konečnou cenu nemělo téměř žádný vliv, dospějeme k závěru, že zvýšení cen ropy o jeden dolar za barel vyvolá zvýšení cen PHM o 0,40 Kč/litr.
K popsání tohoto vlivu se zaměřím na vztah mezi cenou ropy a jednotlivými cenovými indexy, které jsou sledovány Českým statistickým úřadem, indexem cen průmyslových výrobců (PPI) a indexem spotřebitelských cen (CPI). Nejvýznamnější položkou PPI, jejímž prostřednictvím se ceny ropy přímo promítají do hodnot konečného indexu, jsou výstupní ceny za odvětví koksování a rafinerského zpracování ropy. Produkty tohoto odvětví pak vstupují do výroby dalších průmyslových oborů, jako například chemie, farmacie a gumárenství, a tím ovlivňují konečnou výši PPI.
Z výsledku korelační analýzy je zřejmá velmi těsná závislost mezi ropou a cenami v tomto odvětví. Můžeme tedy konstatovat, že cena ropy má vliv na PPI, a to jak přímý prostřednictvím cen zpracovatelů, tak nepřímý prostřednictvím cen ostatních průmyslových oborů, které ropné produkty využívají ve své výrobě. O výši tohoto vlivu je možné zejména v České republice polemizovat jednak proto, že ceny rafinerského zpracování ropy stejně jako odvětví, která jsou na něj napojena, mají v celkovém indexu malou váhu, a jednak proto, že výkonnost našeho průmyslu byla v posledních letech nízká.
Pokud se podíváme na vývoj PPI a cen ropy, zjistíme, že od roku 1995 do konce roku 1997 neexistovala mezi těmito veličinami žádná závislost. Ceny ropy byly v tomto období poměrně stabilní a na PPI v letech 1995 a 1996 působila především vyšší výkonnost domácího průmyslu. V následujícím období klesají ceny ropy a propadá se i průmyslová výroba.
Pokud se však zaměříme pouze na období od ledna 1998 do současnosti, zjistíme, že zde přímá závislost již existuje. Korelační analýza ukázala na existenci přímé závislosti mezi PPI a cenou ropy v období vysoké volatility jejích cen.
Index cen v odvětví koksování a rafinerského zpracování ropy poklesl v roce 1998 o 33 procent při poklesu cen ropy o 32,4 procenta. Klesající ceny ropy se v tomto období podílely na poklesu PPI téměř o 1,3 procentního bodu. V červnu 2000 vzrostl meziročně index cen odvětví koksování a rafinerského zpracování ropy o 65,1 procenta, což způsobilo nárůst PPI o 2,5 procentního bodu. Ceny ropy v tomto období vzrostly o 75 procent. Je nesporné, že vliv cen ropy na PPI existuje, ale je nutné podotknout, že v případě nevýrazných výkyvů cen ropy je zcela zanedbatelný. Větší závislost se začne objevovat až v případě prudkého růstu nebo poklesu cen ropy.

Chování cen v dopravě.
Dalším oborem, který by měl rovněž v období vysokých cen ropy přispívat k růstu inflace, je doprava. Zde jsme však svědky zcela opačného vývoje. Jde totiž o odvětví, které je velmi konkurenční, a proto zde není velký prostor pro zvyšování cen za služby. Rostoucí náklady v podobě vysokých cen PHM musí dopravci pokrýt ze svých marží.
O tom nejlépe přesvědčuje vývoj indexu cen v odvětví dopravy, který přes výrazný růst cen PHM v roce 1999 vykazoval jenom mírný meziroční vzestup. Tento trend pokračoval i v prvním pololetí letošního roku a v červnu vzrostly ceny dopravců meziročně o 2,5 procenta. Dopravní společnosti jsou vzhledem k velké konkurenci nuceny pokrývat tyto rostoucí náklady ze svých zdrojů, což bude mít negativní dopad především na malé společnosti, které s největší pravděpodobností budou nuceny ukončit svou činnost.
Podíváme–li se na průběh CPI a cen PHM, zjistíme, že především v poslední době je jejich průběh podobný. V letech 1998 a 1999 nastává v domácí ekonomice výrazná dezinflace způsobená monetárními restrikcemi z minulých let. Stejně jako inflace klesají v roce 1998 i ceny PHM, v roce 1999 (především v jeho prvním pololetí) je ale vývoj poněkud odlišný. Inflace stále klesá, zatímco ceny PHM začínají růst. Ve druhém pololetí 1999 se již obě veličiny vyvíjely shodně, a lze proto říci, že rostoucí ceny PHM loni přispěly k obnovení růstu inflace.
Vliv cen PHM na CPI je dobře pozorovatelný prostřednictvím jeho podskupiny „doprava , ve které jsou měřeny výdaje domácností na dopravu. V rámci této podskupiny jsou sledovány i výdaje domácností za PHM, které mají v celkovém CPI váhu 41,2 promile. Na základě vývoje tohoto indexu můžeme konstatovat, že v roce 1998 přispěl pokles cen PHM k poklesu CPI o 0,5 procentního bodu. V roce 1999 nastala už opačná situace, kdy rostoucí ceny PHM (respektive ropy) přispěly k růstu CPI o 1,2 procentního bodu a za první pololetí 2000 tento příspěvek činil půldruhý procentní bod.
Docházíme tedy k závěru, že ceny ropy ovlivňovaly a ovlivňují míru inflace v České republice. Jejich vliv je výrazný především v oblasti cen průmyslových výrobců, kde změny s jistým časovým předstihem předcházejí změnám v CPI.
Je však otázkou, zda v budoucnu vliv ropy na inflaci ještě nezesílí, a to především ze strany cen dopravců, kde není zcela jasné, jak dlouho ještě udrží vysoká konkurence ceny při zemi.
Je pravděpodobné, že přibývající úpadky malých společností vytvoří přeživším firmám prostor k postupnému zvyšování cen. Do budoucna musíme také počítat s tím, že ceny PHM jsou pružné pouze směrem nahoru, směrem dolů mnohem méně.