Pět pilířů ekonomiky - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Pět pilířů ekonomiky

, Martin Jahn,
Pět pilířů ekonomiky
Zdroj: Euro.cz

V silách ČR je dosáhnout v roce 2013 průměru Unie

Poprvé v historii má Česko návrh dlouhodobé Strategie hospodářského růstu. Jejím cílem je přiblížit zemi úrovni hospodářsky nejrozvinutějších států Evropské unie. Měřeno ukazatelem HDP na obyvatele, je v silách ČR dosáhnout v roce 2013 průměru EU.
Nutnost definovat strategii politiky, vizi a cíle vyplývá jednak z praktických zkušeností Irska, Finska či Singapuru. Dále pak i z ekonomické teorie. Nositelé Nobelovy ceny za ekonomii za loňský rok, Kydland a Prescott, například popsali teorii časové konzistence politiky – poukázali na to, že firmy a domácnosti mohou správně formulovat svá očekávání v závislosti na srozumitelné a dlouhodobé politice státu postavené na jasných pravidlech.
Strategie také vychází z doporučení OECD, navazuje na Lisabonskou strategii, zejména pak na její nedávno zveřejněné střednědobé vyhodnocení. Strategie vymezuje rovněž pozici ČR v globální ekonomice.
Strategie měla dva úkoly: Za prvé, nastavení priorit pro koordinaci hospodářské politiky pro období do roku 2013 a nasměrování prostředků ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU pro období 2007-2013. Druhým úkolem je komunikace těchto priorit veřejnosti a podnikatelům.

Zaměření Strategie.

Strategie hospodářského růstu je o prioritách. Neřeší a ani se nezabývá všemi problémy či nedostatky. Ani by neměla.Proto jsme se zaměřili na pět prioritních oblastí, pilířů, na kterých stojí konkurenceschopnost české ekonomiky. Jsou jimi:
1. Institucionální prostředí
2. Zdroje financování
3. Infrastruktura
4. Rozvoj lidských zdrojů
5. Výzkum Vývoj a Inovace

Institucionální prostředí pro podnikání.

Nezlepšíme-li podnikatelské prostředí, jen těžko vytvoříme předpoklady k výrazně nižší nezaměstnanosti a vyššímu ekonomickému růstu. V rámci dlouhodobých priorit proto navrhujeme mimo jiné okamžitě provést reorganizaci soudů a snížit formalitu jejich rozhodování. Klíčové je přijmout nový úpadkový zákon posilující roli věřitele, začlenit analýzu dopadů nové legislativy do legislativního procesu, systematicky eliminovat korupční příležitosti ve veřejné správě a nově právně upravit střet zájmů.
Dále pak je třeba ve všech orgánech státní správy provést organizační, funkční, procesní a informační audity.
Co se týče daní, cílem by nemělo být za každou cenu konkurovat nízkými daněmi, ale zachovat a podpořit konkurenceschopnost České republiky. Je žádoucí změnit strukturu od daní přímých k nepřímým. V závislosti na růstu mezd je třeba zvážit snížení sazby příspěvků na sociální a zdravotní pojištění a rovněž i stanovit strop vyměřovacího základu pojištění. Daňovou kvótu je třeba zachovat či jen mírně snížit v závislosti na vývoji daňové politiky konkurenčních zemí.
Podnikatel v současnosti musí komunikovat s nejrůznějšími veřejnými úřady a institucemi. To platí zejména při startu podnikání, ale i v dalším období. Navíc předkládá stále stejné či velice podobné údaje. Nutností je zavést centrální kontaktní místa, která budou jediným úřadem pro podnikatele při jejich běžné komunikaci s veřejnou správou. Sjednotit nebo alespoň sblížit podobu formulářů jednotlivých státních úřadů, změnou právních předpisů snížit administrativní zátěž alespoň o 20 procent.
Při podpoře malých a středních podniků je třeba klást důraz na vytváření vazeb mezi firmami (klastry), zavádění nejlepších metod řízení a rozvoje firem, rozvoje lidských zdrojů a spolupráce s univerzitami.

Zdroje financování.

Po vstupu do EU se otevřela možnost využívat prostředky evropské regionální a strukturální politiky. Je třeba, aby směřovaly do oblastí s nejvyšším multiplikačním efektem a byly beze zbytku využity. Konkrétní stanovení Operačních programů, jejich priorit a opatření a přidělení finančních prostředků musí být v souladu se strategií. Dále je vhodné otevřít speciální operační program na podporu podnikatelského sektoru, který by jako jediný poskytoval pomoc podnikatelům a posílil jejich informovanost.
Podporu financování nových výrob, know-how a technologií zajišťují přímé zahraniční investice. Od roku 2007 navrhujeme v návaznosti na to přijmout novou legislativu upravující přímé zahraniční investice, kde budou respektovány regionální podmínky a trendy a který bude založena na výsledcích právě připravované Národní klastrové studie.
Ve světě patří financování velkých projektů spoluprací veřejného a soukromého sektoru ke standardním cestám zajišťovaní veřejných služeb a veřejných projektů. Bude třeba proto přijmout zákon o úpravě koncesí a rozjet projekty PPP.
Jako bezpodmínečně nutné se jeví změna struktury vládních výdajů. Nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky vede k relativně drahé a nekvalitní veřejné službě. Financování zdravotnictví je náročně a drahé. Rovněž školství nevyužívá svůj potenciál zejména vůči žákům a studentům nadprůměrných kvalit a schopností. Penzijní systém pak zcela nereflektuje budoucí demografický vývoj. Společným jmenovatelem naplnění potenciálu těchto sektorů a oblastí je: deregulace, individualizace, posílení odpovědnosti.

Infrastruktura.

Kvalitní dopravní infrastruktura je základním předpokladem pro dlouhodobý hospodářský růst. V následujících letech je třeba dokončit síť dálnic a rychlostních komunikací. Dále je nezbytné modernizovat nejméně polovinu silnic první třídy. V neposlední řadě je pak třeba pokračovat v obnově železničních koridorů a vozového parku Českých drah.
Navrhujeme vytvořit rovnováhu mezi finančními potřebami a zdroji na údržbu a rozvoj dopravní infrastruktury, mimo jiné zvýšením podílu Státního fondu dopravní infrastruktury na výnosu spotřební daně z minerálních olejů.
Sociologické studie řadu let dokazují, že Češi jsou jen velmi málo ochotni stěhovat se za prací. Kromě národní mentality je důvodem regulace bytových nájmů. Odchody za prací pomůže nastartovat úplné uvolnění trhu s byty.
Konkurenceschopnost země se zvýší, pokud se urychlí realizace podnikatelských záměrů. Nutností je postupné zjednodušení a urychlení územního plánování přijetím nového stavebního zákona.
Kvalitní infrastruktura napomáhá ekonomickému rozvoji regionů. Finanční prostředky fondů EU je třeba směrovat do dopravní infrastruktury, telekomunikací a průmyslových zón. Vedle přímých dotací má také velký význam rozpočtové určení daní. Navrhujeme proto obnovit vazbu mezi místem generování daně a rozpočtovým určením daňových výnosů podstatným zvýšením sazby daně z pozemků. K tomu, aby nedošlo ke zvýšení daňové zátěže, by mělo spolu s tímto krokem dojít i k postupnému snížení přímých daní a zrušení daně ze staveb a z převodu nemovitostí.

Rozvoj lidských zdrojů.

Kvalifikovaná pracovní síla je stěžejním předpokladem hospodářského růstu. K tomu musí efektivně fungovat vzdělávací systém. Je účelné postupovat podle doporučení Evropské komise vícezdrojové financování škol s participací studentů. Na jedné straně navrhujeme zavést systém státních sociálních stipendií a podpořit půjčky na náklady spojené se studiem. Následně pak je vhodné zavést i na veřejných vysokých školách poplatky za studium, doprovázené systémem splátek až po absolvování studia. Cílem musí být zvýšit dostupnost studia i pro lidí s nízkými příjmy.
ČR má rovněž málo lidí s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním. Největšími překážkami pro dospělou populaci jsou obtíže se sladěním rodinného, pracovního a studijního života. Rozšiřme nabídku programů vyššího odborného a bakalářského studia a celoživotní učení.
Kromě výuky jazyků je u vysokoškoláků nutné podpořit manažerské dovednosti, schopnosti týmové spolupráce a získávání praktických zkušeností. Podporujeme proto spolupráci škol a podniků.
Zákoník práce je často hodnocen jako málo pružný s ohledem jak na potřeby zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů. Je nutné tedy rozšířit smluvní volnost v pracovně právních vztazích. Dále pak zjednodušit systém udělování pracovních povolení a povolení k pobytu pro kvalifikovanou pracovní sílu, které začíná být v některých oborech nedostatek.
Významným problémem pro nástup nezaměstnaných do práce je ztráta motivace. Dlouhodobá nezaměstnanost je problémem především u lidí s nízkými příjmy. Jejich čistý výdělek je ve srovnání s výší dávek v nezaměstnanosti a státní sociální podpory nezajímavý. Lidem se vyplatí být na dávkách a systém zneužívají. Je třeba dále omezovat zneužívání systému zpřísněním vyplácení dávek a snížením daní pro nízkopříjmové skupiny.

Výzkum, vývoj a inovace.

Česká republika je zemí bez významnějších přírodních zdrojů. Zajistit růst si může jen rozvojem a udržováním konkurenceschopnosti, což vyžaduje pravidelně inovovat výrobky, technologie a služby. Předpokladem je uplatňování a rozšiřování tuzemských výsledků výzkumu a vývoje (VaV).
Zaostáváme ve výdajích na VaV za průměrem EU. Navrhujeme proto zvyšovat každoročně veřejné výdaje na výzkum a vývoj o 20 až 25 procent, a do roku 2010 tak dosáhnout úrovně jednoho procenta HDP.
Spolupráce veřejného sektoru VaV (vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR, resortní výzkumné ústavy) s podniky je nedostatečná. Oba sektory mají rozdílné způsoby plánování výzkumné práce, rozdílné způsoby jejího provádění a hodnocení. Navrhujeme proto vyhlásit programy podporující mobilitu pracovníků mezi akademickou a privátní sférou. Dále pak vyhlásit program podpory transferu technologií a poznatků získaných v rámci veřejné podpory VaV širokému okruhu uživatelů.
Zvyšování výdajů na VaV musí být doprovázeno zvyšováním počtu výzkumných pracovníků, kterých má ČR ve srovnání s vyspělými zeměmi nedostatek. Je nutné motivovat zájem o absolvování přírodovědných a studijních programů na vysokých školách, zejména zlepšením materiálních a technických podmínek pro výuku a výzkum i materiálních podmínek pro studium těchto oborů, například stipendia.