PANDOŘINA SKŘÍNKA SE OPĚT OTEVŘELA - Euro.cz

Přihlášení

PANDOŘINA SKŘÍNKA SE OPĚT OTEVŘELA

, Štěpán Kotrba,
PANDOŘINA SKŘÍNKA SE OPĚT OTEVŘELA
Zdroj: Euro.cz

Stát nedokázal komunikovat se svými občany

Když česká vláda kdysi navrhovala zákon o sčítání lidu 2001, nikdo se nad tím nepozastavil. Proč také? Takových akcí už bylo… Lidé měli jiné starosti. Klausovy balíčky, krachy bank a firem – uhájení holého živobytí, přečkání pravicové smršti…
Po nástupu sociální demokracie k moci (a nehodlám zde kritizovat metody vyjednání podmínek pro existenci této vlády) nastal úklid a vznikl prostor pro nejeden rozvojový projekt. Zrodila se ambiciózní Státní informační politika a heslem dne se stala mimo jiné „veřejná a dostupná služba občanovi – „bezpapírová kancelář pro každého státního úředníka – v angličtině e–government, elektronická vláda.

Bezpečnostní rozhraní.
Lákavá představa o propojení všech úřadů, oběhu dokumentů mezi nimi a představa o spokojeném občanovi postavila autory konceptu před několik nebezpečí: složitost realizace a překonání resortismu, technologické obtíže, finanční náročnost a v neposlední řadě také před otázku bezpečnosti celého systému. Jako řešení se ukázala nutnost oddělení „centrálních registrů (osob, nemovitostí, územní identifikace a ekonomických subjektů) neproniknutelným bezpečnostním rozhraním od ostatních „resortních databází, kde tyto údaje budou nahrazeny jedinečným identifikátorem – číslem, které neponese jiný význam, a nebude tudíž „citlivým údajem . Veškeré dotazy kohokoliv na cokoliv z „chráněných registrů pak budou nesmazatelně zaznamenány v bezpečnostním rozhraní tak, aby dotaz na totožnost osoby, nemovitosti či právního subjektu byl zpětně dohledatelný „datovou policií – inspektory Úřadu na ochranu osobních údajů. Veškerá údržba a kontrolní činnost by přitom byla monitorována stejným způsobem jako každý jiný dotaz.
Jen tak lze zabezpečit, aby si nikdo nemohl stáhnout obsah jakékoliv databáze se jmény osob a zneužít ji. Jediný způsob, jak předejít dalším předvolebním dopisům KDU–ČSL všem babičkám nad 60 let v malých městech s prosbou o podporu křesťanských kandidátů… Byla to i jediná možnost, jak předejít podezírání, obavám a nedůvěře lidí v moderní informační technologie. Jediná možnost, jak vytvořit Golema bez rizika všeobecné zkázy. Nicméně pánbůh míní a lidé mění.

Procitnutí.
Čas běží a za porodních bolestí se v České republice schválily první „digitální zákony. Česko vstoupilo do nového tisíciletí jako jedna z nejprogresivnějších zemí, co se informatizace společnosti týče. Co však doposud vzhledem k administrativním překážkám nevzniklo, je ono bezpečnostní a přitom „bezpečně zabezpečující rozhraní, oddělující definitivně a jednou provždy „citlivá data od těch ostatních. Jedním z důvodů je i přežívající resortismus státní správy, kde každý úředník chce mít všechno sám a podle svého. Dalším je zřejmě i obava z efektivity státní správy, na kterou by si mohli lidé zvyknout a po úřednících ji vyžadovat.
Na zákon o sčítání lidu se mezitím pozapomnělo, a tak i parlamentní rozprava k němu byla povětšinou jalová. Poslanci nejsou informatici, pouze někteří z nich jsou sociologové, a tak málokdo viděl nebezpečí, které se blížilo. Ten, kdo viděl, raději mlčel či jen mlžil – jako například poslanec Unie svobody Petr Matějů. Z předsedy Českého statistického úřadu (ČSÚ) Edvarda Outraty se mezitím stal senátor taktéž za Unii svobody. Teprve on a jeho nešťastně hloupý článek před několika dny otevřel v internetovém deníku Neviditelný pes (http://pes.eunet.cz) debatu o sčítání lidu, do té doby zapadanou prachem. Od počátku kauzy kladl další internetový deník – Britské listy (http://blisty.internet.cz) – množství otázek, směřujících k podstatě problému a stále nedostává uspokojivé odpovědi.

Realita a fantazie.
Komunita informatiků, novinářů i politiků čte internetová média denně, a tak se rozproudila mnohdy vášnivá debata, která otevřela Pandořinu skřínku doposud neřešených problémů, převážně se týkajících bezpečnosti dat a spolehlivosti osob, které s těmito daty nakládají. Všem najednou připadlo divné, co doposud přehlíželi: ze zákona vyplývají sankce – vysoké pokuty. Nikdo občanům nevysvětlil, na co potřebuje stát znát údaje, které už zná, a navíc v souvislostech, které umožňují rozsáhlé zneužití dat mnoha možnými subjekty.
Od zlomyslných sousedů, kterým v hospodě prozradí sčítací komisař, „jak si ti Novákovi žijou… , přes prodej částí či větších celků databáze nebo kopií sčítacích archů pro komerční využití (zásilkovými službami či obchodními řetězci) až po organizované nelegální zcizení celé databáze tajnou službou a její kompilování s jinými databázemi za účelem zjednodušení pátrání po projevech ekonomické kriminality, ohnisek možných sociálních krizí či centrech shromažďování či zvýšeného výskytu migrantů. Fakt je ten, že oleje do ohýnků české podezíravosti přililo několik faktorů.

  1. ČSÚ se rozhodl svěřit zpracování digitalizace všech dat privátní firmě, která se už rok pokouší (bezvýsledně) nechat u Nejvyššího bezpečnostního úřadu prověřit své zaměstnance alespoň na základní stupně manipulace s tajnými informacemi. Přitom jestliže někteří její představitelé figurují či figurovali ve firmách, pohybujících se v oblasti „lákavé privatizace , dá se předvídat, že k prověření nedojde.
  2. S podrobnostmi zařízení, na kterém se budou provádět digitalizace, nebyli seznámeni ani inspektoři Úřadu na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Není tedy vyloučen proces skenování do „mezipaměti či paralelní ukládání dat na nějaký „tajný disk, v rámci „údržby periodicky vyměňovaný.
  3. Pracovníci ČSÚ, kteří budou s archy manipulovat, nejsou sami prověřeni.
  4. Šéfová ČSÚ Marie Bohatá není schopna novinářům zodpovědět věcné dotazy na konkrétní podmínky zabezpečování – úřad se snaží utajit snad i to, že má vrátného…
  5. Počet pracovníků ČSÚ či jím placených osob, které budou mít právě ty vaše údaje ve svých rukou, se pohybuje mezi osmi až deseti (a možná jich bude daleko více, nikdo nedal nic písemně). Osobní zodpovědnost neexistuje, všichni se skrývají za sukně paní Bohaté.
  6. Sčítací komisaři nemusejí předkládat ani výpis z rejstříku trestů či lustrační osvědčení, pouze čestné prohlášení.
  7. Mediální vystupování Deltaxu, státu i ČSÚ je ukázkou neznalosti, velkohubosti a naprostého pohrdání oprávněnými obavami občana o své soukromí. V první chvíli se dokonce vyhrožovalo desetitisícikornovou pokutou každému, kdo odmítne se nechat „sečíst . Každý se ohání tím, že se nic nestane a pochybující označuje za škůdce. Za sto tisíc (!) korun najatý „expert Vladimír Smejkal ale byl nucen nakonec přiznat, že v tomto světě „přežije jen paranoik . Poprvé s ním souhlasím.
  8. Za vzrůstající pozornosti médií a zvýšené ostražitosti stále většího množství občanů odříká práci stále větší množství sčítacích komisařů. ČSÚ je tak postaven do nezáviděníhodné situace, že bude muset brzy brát skoro každého, kdo přijde. O prověřování bezúhonnosti desítek tisíc lidí či školení v zacházení s citlivými údaji pak stěží může být řeč. Už nyní se objevují upozornění občanů na jednotlivé komisaře.
  9. Navíc za mzdu okolo 10 000 Kč musí každý, kdo přijde s daty či archy do styku, počítat s tím, že bude několik let ve speciální státní evidenci kvůli možnému prověřování úniku dat.
  10. Jako komisaři jsou bráni i nezaměstnaní z úřadu práce.
  11. Již nyní se objevují falešní komisaři, zřejmě tipaři od zlodějů…
  12. Lze se domnívat, že kombinací jednotlivých údajů ze sčítání může vzniknout pro tajnou službu zajímavý soubor dat: totální přehled o rodných číslech (=osobách), žijících ve společné domácnosti (a tudíž mimo jiné i o soužití osob stejného pohlaví), jejich příbuzenských svazcích (vztah k majiteli domu, bytu), a tím také o ekonomické síle jednotlivých rodinných „klanů (byty, domy, auta, vybavení domácností) či rodin.

Z této „hypotézy lze odvodit i příčiny extrémního zájmu, který na posledním jednání vlády jevil místopředseda vlády Pavel Rychetský, i jeho zvýšenou nervozitu a adrenalin z možnosti, že by sčítání na základě rozhodnutí Ústavního soudu muselo být anonymní. Redaktor Britských listů Tomáš Pecina podal ústavní stížnost poté, co stejný krok na nátlak Václava Klause odmítli udělat poslanci ODS. V této zemi ještě ústava platí. Snad. A snad i pro tajnou službu. Účel snad ještě nesvětí prostředky.

Zastrašování a oblbování.
Lze říci, že stát dosud nedokázal komunikovat se svými občany o zabezpečení jejich osobních dat při sčítání, vysvětlit jim uspokojivě veškeré jejich otázky, přesvědčit je o účelnosti a výhodnosti toho, když svá data státu poskytnou. Místo toho se snaží občany zastrašovat a oblbovat demagogií reklamních hesel. Nemůže ale očekávat, že občan je ovce. Někteří možná, ale všichni určitě ne. A jen toho občanství si bude každý vážit, které si prosadí – třeba i proti hloupým a líným úředníkům. Važte si proto sami sebe. Vy jste občané a vaše je ta moc, se kterou nyní mává ČSÚ. A teprve pak bude i v České republice občanská společnost, když vy budete občané. Sebejistí a přitom odpovědní.