Panamské trable aneb příbuzní s offshorem

11. dubna 2016, 00:00 - Miroslav Zámečník
11. dubna 2016, 00:00

Velký únik z panamského daňového ráje vzbudil nemalé pozdvižení. Otázkou je, zda vždy oprávněné

Skandální není to, co je ilegální, ale to, co je legální. Kdo nezná tuhle slavnou průpovídku, bude mít jisté potíže s doceněním jemných fines, které obnáší průsak 11,5 milionu dokumentů známých pod souhrnným označením Panama Papers.

Nemusíte být pradlák špinavých peněz, korupčník, obchodník s drogami, zloděj v bílém límci, daňový podvodník, ba ani daňový optimalizátor. Stačí být v politice a mít příbuzné v daňovém ráji. Dneska se do velkého průšvihu může politik, tedy nikoli český, dostat nejen věcmi, které právní řád výslovně připouští, ale dokonce i věcmi, na nichž je špatného jen to, že nebyly ohlášeny na každém nádraží. I svých předků a dědictví po nich je třeba se zříci.

Vezměte si takového britského premiéra Davida Camerona. Jeho zesnulý otec, Ian Cameron, založil počátkem 80. let investiční fond Blairmore Holdings, Inc., pojmenovaný po starém rodovém sídle v severním Skotsku, avšak zaregistrovaný v Panamě, se sídlem na Bahamách. Fond spravující desítky milionů liber pro majetné známé existuje dodnes. A dodnes také nezaplatil v Británii ani penny na daních. Na to, aby tomu tak bylo, musela mít společnost majoritu lidí v orgánech fondu ze zahraničí. Když šlo o bahamské občany, byly to nastrčené figurky včetně jednoho laického biskupa z jakési lokální církve. Faktická rozhodnutí ale přijímalo pět ředitelů z Londýna ve spolupráci s investičními manažery – opět londýnskou společností Smith & Williamson. Tohle indikuje obcházení britských zákonů, protože osoby v řídícím postavení sídlily ve Spojeném království a Bahamy a Panama byly vybrány zjevně z důvodů daňového plánování. Dosazení cizinci „v řídícím postavení“ evidentně nebyli a Panama Papers tohle podezření potvrzují.

Vlastníci se skrývali za tehdy obvyklé akcie na doručitele v papírové podobě. Starý pan Cameron je musel vybírat ze sejfů a před valnou hromadou pracně přepočítávat, zda nic nechybí. Konverze akcií na majitele evidované v registru se uskutečnila až v roce 2005 a v roce 2012 se fond přestěhoval z Panamy do Irska.

Nepříjemnost pro Camerona juniora spočívá v tom, že premiérovi zjevně nebylo po chuti odpovědět na otázku, zda z otcovy společnosti on či jeho nejbližší neměli, nemají, anebo aspoň jednou nebudou něco mít. Lidově řečeno to z něj lezlo jako z chlupaté deky. Napoprvé řekl, že to je soukromá věc, s čímž lze souhlasit. Až na čtvrtý pokus vydal prohlášení, že prospěch z offshorových struktur nejenže nemají, ale ani v budoucnosti nebudou mít ani on, ani jeho žena, ani jeho děti. Teprve pátý pokus zněl, že sice něco málo bylo, ale už je to dávno a před příchodem do Downing Street No. 10 (prodal podíly v otcově fondu za 31 tisíc liber, které zdanil).

Tím není řečeno, že bude kvůli svému otci následovat svého islandského kolegu Gunnobálka laugssona. Ten minulý týden rezignoval, protože neuvedl, že jeho žena má offshorovou společnost. Jeho tchán totiž prodal svoji firmu, která byla výhradním dovozcem automobilů Toyota, a výnosy rozdělil rodině.

Pro zaparkování peněz Gunnlaugsson se ženou koupili offshore. Dnes již bývalý islandský premiér doplatil na to, že v roce 2009 převedl poloviční podíl offshorové společnosti na svou ženu. V jejím investičním portfoliu byly dluhopisy padlých islandských bank. Gunnlaugsson ale ani nepředběhl ve frontě, aby přednostně vyplatil dluhopisy sám sobě.

Manželka vše v daňových přiznáních deklaruje řadu let a výnosy z kapitálu daní, ale on se k tomuto majetku nehlásil. Provinění není v právním smyslu vůbec žádné a i etické pochybení se hledá obtížně.

Každý, kdo sleduje tyhle příběhy, jež spustil masový únik dokumentů z panamské specializované právní kanceláře Mossack Fonseca, dospěje k závěru, že jít dneska do politiky v severských nebo anglosaských zemích skutečně není žádný med. I když daníte, jak máte, tak jste provinilí už jenom tím, že vůbec něco v daňových rájích vlastníte. Pod tíhou Panama Papers by i takový doktor Plzák musel konstatovat, že jeho slavná zatloukací doktrína se v jistém zeměpisném pásmu těžce nevyplácí.

O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kdo vlastní naše pojišťovny?
5 věcí, které si pamatujte o dokumentárním akreditivu
Zdraží plyn v topné sezóně? Jaké faktory ovlivní jeho cenu?
Všude stejně: jak moc riskujete, když používáte univerzální hesla a pořád stejný PIN?
Kdy je vhodná doba pro přezutí a výměnu pneumatik
Auta
VW Arteon je sice moderní, ale výkonem na starší Passat CC…
Kvíz: Znáte tyto přezdívky modelů aut nebo jiných dopravních prostředků?
Galerie: Kdo je konkurencí pro šestiválcový Stinger GT? Nová Kia mnoho soupeřů nemá
Nové Audi A7 Sportback už je jen hybrid. A zatím bez dieselu
Kia Stinger oficiálně přijela na český trh. Je to auto, které má velký potenciál
Technologie
Velký přehled: Kdo vlastní naše pojišťovny?
GeForce GTX 1070 Ti už se objevují na fotografiích, prosáklo skóre v 3DMarku
Cnews FM: Microsoft vydal Windows 10 Fall Creators Update [podcast]
Vyšel Total Commander 9.10. Co je nového?
Philips začíná upgradovat své televizory na Android 7.0, na rozdíl od Sony ale ne všechny
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít