Od globalizace k obchodním válkám

16. října 2017, 00:00 - Hana Boříkové
16. října 2017, 00:00

Exportéři diskutovali o trendech ve světě i o dění na domácí půdě na konferenci Trade & Export Finance

Tam, kde byly v 90. letech ve světě příležitosti, se dnes vede obchodní válka. Jiří Hlavatý ví, o čem mluví. Jeho textilní Hrma Juta má obrat 7,5 miliardy, z toho produkce za 6,5 miliardy jde na export. Řada zemí chrání své domácí výrobce prostřednictvím tvrdých norem, a i když je splníte, není vyhráno. „Žádnou královskou radu, jak uspět za hranicemi, nemám. Kvalita a servis jsou dnes samozřejmostí, rozhodují vzájemné sympatie a vztahy,“uvedl Hlavatý na konferenci Trade & Export Finance, pořádané týdeníkem Euro ve spolupráci se Sberbank CZ.

„Protiglobalizaci jde vposledních letech nový fenomén: protekcionismus, obchodní války a obchodní bariéry,“ potvrdil Petr Fiala, Head of Trade & Export Finance ve Sberbank CZ a doložil to čísly - před rokem 2008 rostl světový obchod o sedm procent každý rok, pro rok 2017 se už očekává pouze 3,5 procenta. Trhy si pavučinou opatření a regulací tradičně tvrdě brání USA, ale v první desítce žebříčku zemí s nejvyššími bariérami jsou i Turecko nebo Indie.

Fiala exportérům vysvětlil úskalí financování exportu z pohledu bank. Kdo by čekal, že bankovní obchody nejvíce ovlivňují ceny, plete se. „Podle průzkumu Mezinárodní obchodní komory jsou to compliance, regulace a protekcionismus. Udělat nový obchod je dnes mnohem složitější,“ podotkl Fiala.

Základ je a bude EU

Pro exportéra znamená vstup na každý nový trh hodně peněz za málo jistoty. Na příkladu Egypta, kde Juta za pomoci vojáků začala dodávat umělé povrchy pro hřiště, Hlavatý doložil rizika, která na exportéry číhají. „Dnes nám ti vojáci volají, jestli bychom je nezaměstnali, že mají hlad. Na devalvaci tamní měny jsme tratili šest milionů,“ uvedl Hlavatý. Přesto - nebo možná právě proto -Juta vyváží do celého světa včetně pro nás exotických zemí, Hlavatý před exportním auditoriem zdůraznil význam Evropské unie, jejíž obrovskou výhodou je bezcelní zóna a stabilita. Do EU ostatně směřuje 85 procent tuzemského vývozu.

„Soustřeďme se na to, ať to tak zůstane.

Vedle toho zkoušejme složité země. A k tomu potřebujeme EGAP,“ doplnil Fiala. Státní pojišťovna, která pomáhá exportérům v teritoriích, kam si privátní subjekty netroufnou, má podle něj opodstatnění. Privátní pojišťovny jsou prý schopné zvládnout menší transakce, u velkých a komplikovaných obchodů je Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) zatím nenahraditelná.

„Zemím, do kterých export směřuje, je třeba rozumět. My rozumíme například Rusku, ale ne Džibuti,“ dodal bankéř. Na dotaz z pléna, zda by si Sberbank troufla na obchod v Íránu, Fiala vysvětlil, že ano, i když bude taková transakce kvůli rizikovosti bedlivěji schvalována. V Íránu vidí potenciál, ačkoli může trvat pár let, než se na tento trh podaří zase vrátit.

Máme právo na existenci

Papua-Nová Guinea, Laos, Kolumbie, Ekvádor, jmenoval na úvod svého vystoupení optimisticky ředitel EGAP Martin Růžička nové země, kde loni státní pojišťovna naše exportéry podpořila. „Vypadá to, že jsme dna dosáhli a do budoucna budeme mít menší zátěž,“ optimisticky také uzavřel prezentaci vývoje pojistného plnění v minulých letech, ve kterých se projevily toxické úvěry České exportní banky (ČEB) pojištěné EGAP do roku 2012. Zda je v tomto scénáři zahrnuta i kauza znárodněné elektrárny v Turecku, která v posledních měsících plně vytěžuje ředitele obou státních institucí zřízených na podporu exportu, Růžička nevysvětlil. Nicméně informoval o tom, že nový tým workoutu EGAP začal dobře fungovat, když se mu loni podařilo vymoci pohledávky za více než 900 milionů a letos už za 863 milionů korun.

„Za posledních pět let jsme neměli žádný úvěr v selhání. Není jediný obchod, za který bych se musel stydět,“ uvedl Karel Bureš, ředitel ČEB. Přesto si vyslechl od diskutujících výtky, že státní banka není schopná export dostatečně podpořit. Další kritika směřovala k nepřítomným šéfům ministerstev, která jsou akcionáři ČEB a EGAP.

Exportérům vadí, že politici nejsou schopni ukončit letité debaty o jejich směřování a budoucnosti. Diskuse se vedou od dob, kdy se provalily průšvihy s financováním podivných podnikatelských záměrů, jejichž finanční zátěž nesou oba ústavy dodnes.

Pro exportéra znamená vstup na každý nový trh hodně peněz za málo jistoty.

O autorovi| Hana Boříkové, borikova@mf.cz


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Čtěte také

Komentáře

Finance
Kdo vlastní české hokejové kluby?
Co všechno ovlivnilo zvýšení minimální mzdy letos v lednu?
Vrácení daní 2019 - kdy dostanete daňový přeplatek?
Změny v oddlužení a nezabavitelné minimum v roce 2019
Proč není čistá voda skutečně čistá?
Auta
Škoda Scala je o 70 tisíc dražší než Rapid. Jak si ale…
Mercedes-Benz v ČR opět jedničkou
Videodojmy: Ford Mustang Bullitt
Galerie: Podívejte se, jak v průběhu času rostly ledvinky na BMW řady 7
Nejvíce a nejméně prodávané značky na evropském trhu v roce 2018: VW je suverénní
Technologie
Přeposílání zpráv do maximálně pěti konverzací. WhatsApp limit zavádí globálně
Facebook odstranil stovky manipulativních stránek a účtů ovládaných Ruskem
KVÍZ: Jak dobře znáte seriál Přátelé?
Web úplně bez reklam. S kompletním blokování se zřejmě vytasí Firefox Focus 9
Televizory Sony pro rok 2019: první 8K a dva OLEDy
Hry pro příležitostné hráče