Menu Zavřít

Obývák, který umí štípnout

28. 7. 2006
Autor: Euro.cz

Když mi předložili dezert, zastavil se mi dech

Na první pohled nic nenasvědčuje tomu, jak zvláštní koncentrace gastronomických zařízení se sešla v nenápadném domě v pražské ulici Na Poříčí - jeden známý fastfood, nově zřízená pizzerie a klasická restaurace. Zarazilo mě hemžení spousty lidí v průjezdu domu, a když jsem nahlédl do dvora, spatřil jsem dvě příjemné zahrádky a dva poutače lákající k návštěvě. Zvolil jsem pravé křídlo nádvoří, kde „bydlí“ restaurace příznačného jména - Dvůr.
Rozhoduji se mezi zahrádkou a vnitřním lokálem. Zahrádka je plná, vítězí tedy druhá varianta. Uvnitř mne čeká příjemně laděná místnost, jíž vévodí nevelký bar. Cihlová stěna, u ní pár „dvojek“, jejichž stoly jsou neprostřené a chlubí se černou dřevěnou deskou. Bíle vyvedené židle naopak připomínají fortelné posezení v kuchyních našich babiček. Jednoduchá půlkulatá svítidla v kovovém „náramku“ rozstřikují po nábytku nepříliš výrazné žlutavé skvrny a dobarvují příliv denního světla do přívětivého valéru letního podvečera.
Pokračuji do druhé části prostory. Tam jsou stěny vyvedeny v příjemné žluti, mobiliář je tentýž. Možná pro zakrytí členité klimatizace je pod stropem zavěšena konstrukce falešných krovů ve světlém provedení. Mezi trámy jen pár obrázků, na černých deskách stolů pestré papírové prostření. Celek působí jako neobvyklý mix tradiční české pivnice a milé brasserie někde na slunném jihu Francie. „Tradiční českou pivnicí“ ovšem myslím podnik současný, moderní a příjemný. Navíc prostory nejsou veliké, atmosféra se tedy koncentruje a jen umocňuje dobrý pocit.
Nevěda, co si dát, probírám se nabídkou - lístek je sestaven z osvědčených jídel s malým exkurzem do české kuchyně a pro názornost opatřen fotografiemi. Nakonec přece jen vybírám a objednávám.
Pohled na zaplněnou zahrádku není bez zajímavosti, jen doba čekání se natahuje. Ne snad proto, že by všichni obletovali hosty venku pod deštníky. Jen si udělali malou debatní chvilku na baru. Po čase neúměrně dlouhém se přece jen objevuje číšník a servíruje ouverturu: ostrou mexickou polévku s tortillou. V průhledné misce, dostatečně veliké, aby bylo možno obsah dobře promíchat, se jako potměšilé oko šarkanovo leskne rudá hladina. Pohled na poměrně hustou polévku, kde plavou trojhránky tortilly a neviděny splývají pod hladinou lusky fazolek, zlatá zrnka kukuřice a zelené kuličky hrášku, budí důvěru. Její vůně potom vzbuzuje chutě. Již po první lžíci shledávám, že to byla dobrá volba. Sousto je ostré, že to bere dech. Ale pálení je tím správným pálením. Takovým, při kterém vám vyrazí pot pouze a jedině nad oblouky obočí. Zpotíte-li se totiž i u kořene nosu, nebo dokonce jinde po těle, pak vězte, že je něco špatně. Dravý nekompromisní projev chilli papriček je zdárně eliminován obilnou příchutí tortillek, případně umravňujícím projevem ostatní zeleniny. „Tah“ ostrého koření zklidňují zejména fazolky a podobně se zachová i kukuřice. I když je dominantním pocitem žhavý akord koření, v závěru se objeví a na chvilku prosadí i jiné chutě. Přestože mi nakonec nezbylo, čím ostré hroty rudé tekutiny ohladit - zelenina i čipsy byly pryč -, vyjedl jsem vše doposledka. V polévce mi sice chyběly fazole a naopak přebývala kukuřice, dojídal jsem však s vírou ve stejně kvalitní pokračování večeře.
Nevím proč, ale druhý akt ani zdaleka nedosahoval úrovně předchozího. Vepřové špičky v koňakové omáčce byly zklamáním. Na talíři vypadalo vše lákavě. Růžovoučké kousky masa se „smály“ ze slonovinové hladiny omáčky, garnitura byla vkusnou moderní obdobou tradiční salátovo-rajčatové kombinace minulosti. Barevné listy, hobliny karotky, dvě kuličky papriček. A ještě kozí rohy a zelný salát, spousta to svěžesti a mládí. Žhavý seznat chuťové ladění krmě nořím vidličku hluboko do těla panenky a hltavě z ní strhávám první sousto. Nadšení zvolna ustupuje. Omáčka má jednoznačný a jediný vnímatelný výraz - nakyslý, s převahou cibulky, která velkou většinou ovládá „hřiště“ a nedovolí nikomu, aby ji předběhl. Zkusil jsem tedy maso pouze s omáčkou bez šalotky. Po druhém třetím soustu jsem objevil nešvar, který je sice barbarstvím na hostu, bývá však bohužel jevem poměrně častým - maso bylo zjevně použito ze dvou kusů různého stáří. Po prvních kouscích, které byly sice přetažené, ale měly chuť masa a šťávu a se smetanou zahrály celkem slušné sólo, jsem objevil i kousky jiné. Rozhodně starší, troufám si říci pár kroků od prahu konzumovatelnosti, takže na talíři neměly co dělat. Panenka není zvěřina, u které se jemný nádech jisté „zamřelosti“ považuje za součást charakteristického projevu! Nepokoušel jsem se dále hrát loterii s kostičkami vepřového, okusil jsem jen něco omáčky samé. Lehký „rušivý“ a jasně patrný part v sametově hladké chuti - bez cibulky, opakuji - mohl být způsoben koňakem. Ale přesně identifikovat jsem jej nedokázal.
Abych zaplašil smutný pocit, objednal jsem si dezert. Nabízejí tu totiž pošírovanou hrušku v čokoládovém zrcadle. Mám ji rád a dopřávám si ji pokaždé, když na ni natrefím. Po zřejmě povinné „čekací době“ mi bez uzardění předložili dezert. Zastavil se mi dech. Nevím, jak dlouho čekala hruška na výdeji, zřejmě hodně. Lesklý povrch dostal matný nádech, čokoláda též, a navíc na jejím povrchu pluly málo vzhledné cákance zcela rozpuštěné „bombičkové“ šlehačky. Z nitra plodu vyhřezala rozpuštěná zmrzlina. Přesto jsem se přemluvil a okusil. I když jsem ji důkladně obalil čokoládou, v ústech po jejím odeznění - té čokolády - zůstal blátivý „dojezd“ zcela rozbředlého, zřejmě dlouhé týdny macerovaného ovoce. Hrudkovitý, sterilně nevýrazný projev „masa“ mého oblíbeného ovoce mne dorazil. Dále jsem nepátral, nezkoušel. Odčekal jsem si dobu k zaplacení a bez nadšení odešel. Jak by mne bylo mohlo napadnout, že podnik, který mnozí z mých přátel mají za „obývák“, který ve vás po vstupu vzbudí příjemnou uvolněnou náladu, umí takhle „štípnout“?
S přihlédnutím k úrovni servisu a kvalitě jídel je dvě stě šedesát osm korun cena jednoznačně vysoká. Když kuchař dokáže ustrojit polévku tak chutnou, jistě umí i to ostatní. Proč to tak nedělá, nevím. Tedy abych byl přesný, proč to tak neudělal s mým jídlem?

Value for Money 4/10
Plus - příjemná oáza v rušném koutě města
Minus - kuchařovy nevydařené variace

Restaurant Dvůr
Na Poříčí 44, 110 00 Praha 1
tel.: +420 222 325 188, fax: +420 224 235 663
www.restaurantdvur.cz

  • Otevírací doba: Po-Ne: 11.00-23.00
  • Počet míst: restaurace 30, zahrádka 20
  • Druh kuchyně: převážně mezinárodní se záběrem do české tradiční
  • Přijímané platební karty: všechny obvyklé
  • Jídelní lístek: čeština, angličtina, němčina
  • Jazyková vybavenost personálu: angličtina, němčina
  • Země původu nabízených vín: Česko

Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 8 bodů z 10
Prostírání 8 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 8 bodů z 10
Chování personálu 7 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 12 bodů z 20

Celkem: 43 bodů ze 60

Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.

Výběr z jídelního lístku:
Carpaccio Romána 100g (svíčková, parmezán, pesto) 120 Kč
Česneková polévka s bylinkovým chlebíčkem (zeleninový vývar, česnek, slanina) 29 Kč
Gratinovaný lilek s cuketou přikrytý sýrovou čepicí 150g (lilek, cuketa, eidam, smetana, vejce) 89 Kč
Pečený úhoř v drceném kmínu 200g (úhoř, kmín) 189 Kč
Gratinovaný krab se špenátem a mozzarellou 200g (krabí maso, špenát, smetana, mozzarela) 289 Kč
Krůtí steak na bylinkách 200g (krůtí maso, šalvěj, tymián) 119 Kč
Staročeský rumpsteak (roštěná, hermelín, olivy) 200g 149 Kč
Dančí panenka s lesním ovocem 200g (dančí svíčková, med, lesní ovoce) 399 Kč
Králičí karé zabalené ve slanině s dijónskou omáčkou a pošírovaným ovocem 200g (králičí filet, slanina, dijónská hořčice, kapari) 189 Kč
Duhový kuřecí salát 350g (kuřecí prsíčko, rollo salát, jogurtový dresink, rajče) 89 Kč
Těstoviny s brokolicí, hráškem, lilkem, a ořechovou omáčkou (vlašské ořechy, lilek, brokoli, hrášek, smetana) 99 Kč
Palačinka královny Alžběty (jogurt, rozinky, kokos, skořice) 49 Kč

CONTENT24

Výběr z vinného lístku:
Bohemia Regia Brut 0,75 l 450 Kč
Ryzlink rýnský 0,75 l VS Lechovice 148 Kč
Chardonnay pozdní sběr 0,75 l VS Lechovice 490 Kč
Rulandské modré 0,75 l VS Lechovice 190 Kč
Cabernet Sauvignon 0,75 l VS Lechovice 590 Kč

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).