Objektivně to Češi mají těžší - Euro.cz

Přihlášení

Objektivně to Češi mají těžší

, Pavel Hanslíček,
Objektivně to Češi mají těžší
Zdroj: Euro.cz

Jörg Nürnberger

Weiss-Tessbach, původně rakouská advokátní kancelář, v uplynulých deseti letech prodělala významný rozvoj v rámci regionu střední a východní Evropy. Nedávno se integrovala do mezinárodní právnické skupiny DLA. Vedoucí tuzemského zastoupení Jörg Nürnberger, který v Praze působí již sedm let, si s týdeníkem EURO povídal o české šlechtě, Temelínu a integraci do Evropské unie.

EURO: Českem hýbají restituce bývalého šlechtického majetku, v Rakousku se ho zase domáhají Habsburkové. Patří tato záležitost ve vaší zemi také k horkým tématům?
NÜRNBERGER: Habsburské restituční nároky samozřejmě v Rakousku silný ohlas vzbudily, přesto nejsou tak zásadním tématem jako třeba kauza Kinského v Česku. Habsburkové se snaží využít restitucí židovského majetku z roku 2002. Nejde o malý majetek, řádově se jedná o stovky milionů eur, a myslím, že šance na úspěch pro šlechtu existuje. Habsburkové totiž o své prostředky přišli dvakrát. Nejdříve po pádu monarchie v roce 1918, z čehož jim část byla následně vrácena a znovu konfiskována v letech 1938 až 1940. Na rozdíl od Česka ale rakouská vláda nepodniká nějaké mimořádné kroky či opatření a věc je plně ponechána v pravomoci justice.

EURO: Důležitým problémem česko-rakouských vztahů je jaderná elektrárna v Temelíně. Debata o ní se v Česku vede i u soudů. Řešili rakouští právníci podobné spory, než jaderné energetice v Rakousku odzvonilo?
NÜRNBERGER: Naše jediná jaderná elektrárna byla dokončena v roce 1985 a její uvedení do provozu vyvolalo veřejné hlasování. Tehdejší kancléř Bruno Kreisky dokonce spojil svoje setrvání ve funkci s osudem elektrárny. Rakušané v referendu jadernou energetiku odmítli a Kreisky odstoupil. Soudy v této souvislosti nic neřešily. Pokud jde o problematiku Temelína, není to zásadní problém. Spíše se jedná o politickou otázku.

EURO: Liší se nějak poptávka českých a rakouských zákazníků po právních službách?
NÜRNBERGER: Základní požadavky jsou všude stejné – naši klienti vyžadují excelentní právní služby. Určitý rozdíl najdete v jednotlivých právních systémech, například v míře regulace. V Česku je v porovnání s Maďarskem a Rakouskem velmi silně regulována stavební problematika. Čeští klienti také vyžadují hodně daňového poradenství a pomoci při zajištění proti zhodnocování domácí měny, což není ve světě příliš obvyklé. Jinak je poptávka po právních službách v obou zemích podobná. Hlavní rozdíl panuje mezi tuzemskými a zahraničními zákazníky. Domácí většinou problematiku dané země dobře znají, naopak cizím je potřeba hodně věcí objasňovat.

EURO: Rakousko vstoupilo do Evropské unie před necelými deseti lety, nyní přistoupení čeká Česko. Jaké jsou vaše zkušenosti s tímto krokem?
NÜRENBERGER: Mezi oběma připojeními k unii je velký rozdíl. Objektivně lze říci, že to máte těžší, protože Rakousko si vyjednalo celou řadu výjimek a přechodných období. Zásadní problém vidím v tom, že od prvního května příštího roku začne v Česku platit mnoho regulací a nařízení Evropské unie, z nichž řada nebyla a nebude v Česku oficiálně jako zákony vydána. Firmy musí analyzovat svoje podnikání a prověřit, zda se kvůli svým postupům nedostanou do konfliktu s unijními zákony. Podstatná proměna nastane třeba v oblasti mezinárodních účetních standardů. V Rakousku se dokonce kvůli některým z těchto změn dostali rakouští podnikatelé a manažeři až k soudu. Další komplikací je to, že se evropská legislativa vytváří v Bruselu, kde je nutno lobbovat.

EURO: Weiss-Tessbach se nedávno spojil s mezinárodní právní kanceláří DLA. Co bylo důvodem spojení?
NÜRNBERGER: Chtěli jsme nabídnout klientům přístup k právnímu poradenství i v dalších evropských zemích. Příkladem je kancelář DLA v Bruselu. My na druhé straně máme silné regionální zastoupení ve střední a východní Evropě, kde Weiss-Tessbach v posledních deseti letech značně expandoval. V roce 1990 jsme měli jednu kancelář ve Vídni s 25 právníky, dnes máme zastoupení v sedmi zemích a 180 advokátů. DLA disponující asi 1600 právníky naopak chybělo do určité míry pokrytí středoevropského regionu.

EURO: O unii se často mluví jako o příležitosti na rozšíření podnikání pro české společnosti. Nakolik je to reálné?
NÜRNBERGER: Pohyb nastane oběma směry. Česko bude součástí EU, čímž dojde z celosvětového pohledu k dalšímu poklesu takzvaných místních rizik. Ta určité společnosti stále považovaly za překážku pro vstup do vaší země. Na druhé straně bezpochyby existuje prostor pro expanzi českých firem. Například české informační technologie, stavebnictví nebo oblast mediální tvorby mají velmi dobrou pověst a jsou uznávané.

Diskuze