O porcování euromedvěda

01. října 2012, 00:00 - Johanna Grohová
01. října 2012, 00:00

euroglosa

Jednání o finančním balíku, ze kterého bude Evropská unie žít dalších sedm let, se pomalu blíží ke svému finále. Jde o to, kolik by měly členské státy vložit do společného rozpočtu a kam budou peníze následně přerozděleny. Budeme svědky souboje ideologií a národních zájmů o to, proč utrácet méně či více na konkrétní oblast či aktivitu.

Při velkém zjednodušení nám vycházejí dvě pozice, které bude třeba sladit. Pro někoho je Evropská unie neúnosně drahý a neefektivní podnik, který zatěžuje lidi zbytečnými regulemi a vynakládá miliardy například na tak malou skupinu populace, jako jsou farmáři. Státy jsou mnohdy v prekérní situaci kvůli přílišnému zadlužení, a tak po nich Brusel sotva může chtít, aby přihodily ještě něco navíc.

V očích jiných je jedno procento HDP, se kterými by EU měla podle Evropské komise hospodařit v letech 2014 až 2020, částka téměř zanedbatelná a minimálně nutná, aby evropský projekt s mnoha novými ambicemi mohl fungovat.

Z posledního vývoje lze vyčíst, že navržený bilion eur bude o něco snížen, struktura nového rozpočtu se ale zásadně nezmění. Francie sotva přistoupí na zásadní seškrtání přímých dotací pro farmáře. Stejně tak britská vláda nespáchá sebevraždu tím, že se vzdá slevy ze svého příspěvku do unijního rozpočtu, kterou má od dob premiérky Thatcherové.

Chudší členské země zase nebudou chtít přistoupit na radikální osekání různých eurofondů.

Státy se musejí mezi sebou a spolu s europarlamentem dohodnout do konce roku, aby nenastalo rozpočtové provizorium. I proto se koncem listopadu bude konat další summit, jehož výsledkem by měl být kompromis. Otázkou je, kdo tentokrát bude takzvaný dealbreaker, tedy ten, který kompromis zařídí. Před sedmi lety to byla německá kancléřka Angela Merkelová, která přihodila nespokojeným Polákům 100 milionů eur. Tentokrát bude sotva chtít pokračovat v pohádce o oslíčkovi.

Při pohledu na to, jak například jednotlivé instituce utrácejí obrovské peníze za nové budovy, se nelze kritikům divit. V Bruselu se například staví nové skleněné sídlo pro prezidenta EU. Ve Frankfurtu zase vyrostla nová 45podlažní budova Evropské centrální banky. Její náklady se vyšplhaly na jednu miliardu eur a vedení banky muselo připustit, že původní rozpočet bude překročen o 200 milionů eur.

Jisté ale je, že Evropská unie nemůže existovat ze vzduchu. Lze proto souhlasit s nizozemským ministrem zahraničí Benem Knapenem: „Není nutné utrácet více, ale jistě je nutné utrácet lépe.“ l *

O autorovi| Johanna Grohová, spolupracovnice redakce, Brusel

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Babišov: 10 důvodů, proč ANO vyhrálo volby
Investujeme do podílových fondů
Jak získat hypotéku, nebo půjčku, kterou vám banka odmítá schválit
Kdo vlastní naše pojišťovny?
5 věcí, které si pamatujte o dokumentárním akreditivu
Auta
Lotus Elise Cup 260 je další z řady britských specialit.…
Šéf VW Matthias Müller se obul do Tesly: „Vyhazují stovky milionů dolarů z okna“
Video: Podívejte se, jak Tatra zdolala jednu z nejvyšších uměle vytvořených překážek světa
Navrhují automobilky auta na míru bariérovým testům? Nový test IIHS ukázal, že spíše ne
Porsche 911 Carrera T má kratší manuální převodovku a nižší hmotnost
Technologie
Photoshop se naučí nová kouzla. Chybějící obraz doplní díky umělé inteligenci
Vodafone reaguje na konkurenci. Za 599 Kč nabídne neomezený LTE internet na doma
Compact od Sharpu dostojí svému názvu. Navíc má nejrychlejší displej
Zotac uvádí krátkou GeForce GTX 1080 Ti s vodním chlazením, pro kompaktní highendová PC
OLED, QLED a Smart TV. Jaké jsou nejlepší televizory roku 2017?
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít