Nic pro naivní nacisty

30. listopadu 2015, 00:00 - Jitka Jeníková
30. listopadu 2015, 00:00

Nejhlubší českou stopu zanechal na Blízkém východě orientalista, katolický kněz a spolunáčelník dvou kmenů Alois Musil

V roce 1642 cestoval Jan Amos Komenský do Londýna, kde se setkal s profesorem matematiky a východních jazyků Jakubem Goliem. Od něj se dozvěděl, že vznikl arabský překlad jeho díla Dveře jazyků otevřené a že se „tak líbil mohamedánům, že si již mezi sebou rozdělili úkol přeložit jej do jazyka tureckého, perského a mughalského…“. Golius to komentoval slovy: „Vidíš, Komenský, jak šťastně ti otvírají tvé Dveře k národům.“ Dveřmi k arabskému světu procházeli Češi od raného středověku.

První dochovaný záznam o kontaktu Čechů s islámem pochází z Legendy sv. Cyrila z devátého století. Z útržkovitých zpráv také víme, že se Češi ve dvanáctém století zúčastnili druhé křížové výpravy a dochované jsou i cestopisy popisující výpravy do Svaté země. Spíš než na lidumilné záznamy o běžném životě se středověké prameny soustředí na polemiky s islámem a koránem. Jednou z nejznámějších je Antialkorán diplomata Václava Budovce z Budova, který skončil jako jeden ze sedmadvaceti popravených českých pánů na Staroměstském náměstí. Budovec žil několik let v Istanbulu, kde si osvojil turečtinu i arabštinu. A podle všeho by se bez problémů dokázal vcítit do současného Evropana, neboť i on měl pocit, že žije v „jedenácté hodině“ na orloji lidských dějin. Turci se tlačili do střední Evropy, a on proto napsal své „probuzeníčko, troubě na vojnu proti tomu proklatému Mahometovi“.

Co sfaukal Machomet

Orientalista Jiří Bečka v knize Islám a české země dokazuje na příkladu spisku Vejtah světa, který vydal v polovině 18. století farář Jiří Václav Paroubek, jaké povědomí měly o islámu široké vrstvy. Na otázku, „odkud pošel Alkoran“, farář praví: „Od Machometa,… kterýžto Turci za svýho Proroka držejí… ten přitovaryšil k nějakýmu jakobistkýmu křesťanu jménem Babitas, též k nestoriánskýmu mnichu jménem Sergio a k jednomu Židu, a s těmi ten Alkoran s mnohýma smyšlenýma básněmi zplet, sfaukal a spískal…“

Zájem o seriózní vnímání Orientu přichází s devatenáctým stoletím. Na Univerzitě Karlově vznikla arabistika, íránistika, turkologie a hebraistika a Češi se začali vypravovat na Blízký východ za vědeckým poznáním. Mezi nimi byl i přední orientalista Alois Musil, katolický kněz, autor více než 1400 odborných článků a 70 knih.

Do dějin se zapsal objevem umajjovského loveckého zámečku Kusejr Amra na území dnešního Jordánska s výjimečně dochovanou figurální výzdobou. Atraktivnější je však spíše jeho role českého Lawrence z Arábie, kdy v letech 1914 až 1915 a 1917 podnikl dvě cesty na Blízký východ ve službách RakouskaUherska v hodnosti polního podmaršálka. Přestože se s Lawrencem samotným osobně nikdy nesetkal a zájmy jejich vlastí si protiřečily, oba spíš než politiku milovali Araby a po válce je silně zklamalo, jak mocnosti s Blízkým východem naložily. Musil si mezi beduíny získal tak vážené postavení, že se dokonce stal spolunáčelníkem dvou kmenů. Po návratu do Čech měl pocit, jako by nikam nepatřil. Sám k tomu v korespondenci uváděl, že ve Vídni ho mají za Čecha a v Praze za Rakušáka. Navíc jej (neoprávněně) obviňovali z odpadlictví od víry a přílišné náklonnosti k Arabům. Po zbytek života se věnoval akademické dráze, a když za ním přišli během druhé světové války nacisté, aby jim pomohl s Blízkým východem, odbyl je. „Naivové!“ komentoval to.

Bagdádská lékařka

Další výraznou stopu zanechala ve dvacátých letech minulého století v Bagdádu lékařka Vlasta Kálalová (už jen to, že si tato nebývale inteligentní a ambiciózní žena zvolila za svou specializaci chirurgii, o lecčems vypovídá).

Věnovala se exotické parazitologii, pomáhala rozšiřovat entomologickou sbírku Národního muzea a její věhlas dosáhl takových rozměrů, že léčila i členy irácké královské rodiny.

Peníze na cestu jí tenkrát půjčil osobně Tomáš Garrigue Masaryk. V Bagdádu si po čase koupila dům, v němž otevřela sanatorium s dvaceti lůžky, a na tehdejší poměry obrovskou sumu čtvrt milionu korun, které jí prezident půjčil, během tří let kompletně splatila. I do jejího života zasáhli nacisté. Na rozdíl od Musila velmi tragicky. Při ústupu poslední den války postříleli celou její rodinu; manžela a obě děti. Ji samotnou zachránilo, že ji Němci považovali za mrtvou.

Zájem o Blízký východ u nás postupem času rostl. V rámci socialistické družby jezdili Češi do arabského světa pracovat na stavbách, studovat a později se obzvláště ze zemí severní Afriky stala oblíbená turistická destinace. Žádný další Musil ani Kálalová se však neobjevili. A vzhledem k tomu, co se nejen na Blízkém východě děje teď, se v dohledné době nejspíš ani neobjeví. l •

O autorovi| Jitka Jeníková, spolupracovnice redakce

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Když končí platnost řidičského průkazu...
Black friday je tu! Nakupte snadno, rychle a bez nervů
Chcete mít jako živnostník slušný důchod?
Rozhovor se zakladatelem Trip.market aneb jak si sestavit dovolenou podle vlastních představ
dTest: Které dary musíte zdanit a kolik odvedete státu?
Auta
I myslivci mají své sny. Bentley představuje lovecké…
Tesla Roadster: Z 0 na 100 za 1,9 s a z 8000 dolarů na 0 za minutu (komentář)
Volvo oficiálně odstartovalo výrobu svého historicky prvního malého crossoveru
Mercedes-Benz třídy A dostane nový interiér. Změnilo se toho hodně
Také Apple připravuje autonomní řízení. Jeho systém má být levnější, ale velmi přesný
Technologie
VR brýle Windows Mixed Reality dostaly podporu SteamVR. Získají katalog až 2000 her
Hodinky Misfit Command jsou trochu chytré a vydrží nabité celý rok
Vypnete lokalizační služby a vyjmete SIM. Android vás může sledovat i tak
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Galaxy S9 uvidíme už za sedm týdnů. Samsung jej přiveze na CES 2018
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít