Návštěva v socialistické salaši - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Návštěva v socialistické salaši

, Dana Langášková,
Návštěva v socialistické salaši
Zdroj: Euro.cz

V kolibě hotelu Paulíny se opět potvrdilo, že méně je někdy více

Dnes vám poradíme, kam se vydat, pokud by vás přepadla nostalgie po starých „dobrých“ časech. V bývalých jeslích v Horáčkově ulici na Pankráci tu pro tento typ požitku zbudovali Slovenskou restauraci, přiléhající k hotelu Paulíny. Venkovní úprava s betonovými lavicemi nám příliš evokovala sídlištní posezení u dvanáctky vedle samoobsluhy, a to navzdory skutečnosti, že je střeží dřevěná plastika Jánošíka v nadživotní velikosti. Zamířily jsme raději rovnou do „koliby“, pod jejímž zaklenutým palubkovým stropem se nachází hotelová recepce a několik dřevěných lavic se stoly – neformálnější a nekuřácký úsek restaurace, jejíž „elegantnější“ část pokračuje za přepážkou. Kompromisu mezi rustikální salaší a lepším podnikem normalizační éry tu bylo dosaženo svérázným způsobem – palubky kam oko dohlédne, máselnice, kolovrat a dřevoryty ve stylu „pod tím naším okénečkem“ se snoubí s šedým jekorem, úhlednými ubrusy a třpytícími se číšemi; ze stojánku se usmívají červené plastové kloboučky kořenek, známých ze závodky, v doprovodu maggi. Totalitním reliktům však zdaleka není konec – ze stěn na nás zcela v duchu kultu osobnosti shlíží sám majitel v doprovodu nejrůznějších celebrit.
Krátce po usednutí dostáváme do rukou jídelní lístek, opět v socialistickém duchu. Pro hosty neznalé slovenské kuchyně mohou být barevné fotografie v přední části patrně jistou pomůckou při výběru, nad jejich estetickou úrovní však zůstává rozum stát. Jak se ale později ukáže, jsou realistické – nic nepřikrašlují. Trochu nevěřícně listujeme poměrně obsáhlým spiskem a snažíme se sestavit menu, jež by zároveň prověřilo schopnost kuchaře vypořádat se i s mezinárodní kuchyní. Nakonec vybíráme pohronskou kapustnici s domácí klobásou, masem a houbami, bramborové taštičky s brynzou a medailonky z králíka v lesní omáčce s bramborovými plackami.
Krátce nato dostáváme na stůl košíček s pečivem, párem korbáčiků a dvěma mističkami sádla a škvarkové pomazánky. V poněkud titěrné misce přichází zanedlouho poté i polévka a když prohlásíme, že v ní stála lžíce, není to nikterak přehnané, ovšem v tomto případě ani lichotivé. Kuchař se totiž patrně držel hesla, že polévka má být grunt, a tak se v množství téměř rozvařeného kyselého zelí, masa a hub na tekutinu prakticky nedostalo. Výsledkem byla hmota natolik hutné konzistence, že se nám v polovině již nedostávalo sil…
V našem testu Slovensko dále reprezentovaly bramborové taštičky s brynzou, ačkoliv původně jsme koketovaly s haluškami. Nakonec jsme však daly přednost méně „provařené“ specialitě. Jak se ukázalo, nebyla to zcela šťastná volba. Příliš silná vrstva dusivého těsta oplývala brynzou zevnitř i zvenčí a za pomoci hojného posypu slaninky vbrzku zamezila další konzumaci. Kuchař stejně jako v případě polévky nás věru o nic neošidil, ale opět jsme si připomněly heslo, že méně je někdy více.
Zástupcem mezinárodní kuchyně se stal králík – přesně řečeno králičí medailonky s lesní omáčkou a bramborovými plackami. Přišly na stůl na velkém talíři se „socialistickou“ oblohou, jež sestávala ze snítky salátu a kolečka pomeranče. Medailonky byly přelité hnědou omáčkou (jež vzhledově připomínala nechvalně proslulé UHO – pro ty, co již nepamatují školní jídelny: jedná se o univerzální hnědou omáčku) s velkorysým množstvím tymiánu, v níž tu a tam plavala osamělá brusinka. Králík sice nebyl suchý, ale některé kousky masa byly tak tuhé, že jsme pokusy o jejich ukrojení po marném boji vzdaly. Jemná chuť králičího masa (navíc nepochopitelně prakticky neslaného) by byla potřebovala razantnějšího partnera. Věčná škoda, neboť s výbornými bramborovými plackami mohly jednotlivé komponenty vytvořit opravdový koncert.
Ačkoli jsme byly již téměř přesycené, rozhodly jsme se dát kuchaři ještě jednu šanci a objednaly jsme si krupicový malinový koláč. Pořádná kostka horkého krupicového nákypu, obdařená čepicí rozmraženého lesního ovoce a šlehačky, by jistě uspokojila všechny milovníky domácí stravy s výjimkou šlehačky, jejíž chuť i konzistenci vykouzlil pravděpodobně sprej.
Naše útrata včetně stále oblíbeného couvertu činila 490 Kč. Nezdá se to příliš, ale sečteme-li různé minusy (například nesmyslně podchlazené červené víno), neměly jsme pocit dobré investice. Pokud však chcete mít dojem, že jste se opravdu dosyta najedli, a nedbáte na linii (natož na zdravou výživu), nevylučujeme, že budete v restauraci spokojeni.

Slovenská restaurace
Hotel Paulíny
Adresa: Horáčkova 1096/3, Praha 4
Tel.: 261225258, e-mail: info@hotelpauliny.cz, www.hotelpauliny.cz

  • Otevírací doba: po-ne 11.30-22.00
  • Počet míst: 80, terasa 60
  • Druh kuchyně: slovenská a mezinárodní
  • Platební karty: všechny
  • Jazyková vybavenost personálu: angličtina
  • Země původu nabízených vín: Slovensko

Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 5 bodů z 10
Prostírání 8 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 8 bodů z 10
Chování personálu 9 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 15 bodů z 20

Celkem 45 bodů z 60

Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.

Výběr z jídelního lístku:

  • Smažený oštiepok s pikantní omáčkou 52 Kč
  • Spišská fazolová polévka s domácí klobásou a nudlemi 42 Kč
  • Dolňácké klobásy se zelím 119 Kč
  • Bryndzové halušky Paulíny 96 Kč
  • Nitranský kuřecí paprikáš, halušky 126 Kč
  • Filé Mignon (svíčková na grilu s holandskou omáčkou, brokolice, karotka, růžičková kapusta) 245 Kč
  • Nudle s mákem a cukrem 48 Kč
  • Kyškový koláč 48 Kč

Výběr z vinného lístku:

  • Tokaj 3 putnový (1987) 0,5l 750 Kč
  • Cabernet Sauvignon (1995) 0,75l, Lužianky, SR 580 Kč
  • Rulandské bílé (1996), 0,7l, Lužianky, SR 580 Kč
  • Muller Thurgau (1988), 0,7l, Lužianky, SR 880 Kč
  • Rizlink Rýnský, Lužianky, Nitra, 0,7/0,2l 280/24 Kč