NABYTO PŘÍKLEPEM - Euro.cz

Přihlášení

NABYTO PŘÍKLEPEM

, Jan Balada,
NABYTO PŘÍKLEPEM
Zdroj: Euro.cz

Dražit lze movité věci, nemovitosti i podniky, ne však cenné papíry

Problematiku dražeb upravuje zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Na tomto místě není možné pouštět se do komplexního rozboru, který by přesáhl rozumný rozsah tohoto pojednání i jeho účel. Spíše jde o to seznámit širší veřejnost se základními zásadami a požadavky na provedení dražby podle této poměrně nové úpravy.
Jak pravděpodobně není třeba blíže vysvětlovat, účelem dražby je zpeněžení určité hodnoty tak, aby bylo dosaženo co možná nejvyššího výtěžku. Základní rozdíl mezi dobrovolnou a nedobrovolnou dražbou spočívá v tom, že prvně jmenovanou je možné zahájit výlučně na návrh vlastníka věci či osoby oprávněné z majetkového práva a druhou na návrh osoby od vlastníka či oprávněného z majetkového práva odlišné. V rámci obou typů dražeb je možné v zásadě zpeněžit jak nemovitost, tak věc movitou, podnik, organizační složku podniku a převoditelné majetkové právo (dále souhrnně také „předmět dražby ). Obecně je vyloučeno dražení cenných papírů.

Účastník dražby.
Za účastníka dražby se v zásadě považuje taková osoba, která se dostavila na dražební jednání za účelem činit podání (příhoz). V závislosti na charakteru dražby pak musí splňovat další podmínky, třeba schopnost vůbec práva k předmětu dražby nabýt – například pro devizové cizozemce existují omezení ve vztahu k nemovitostem. Dále je omezeno právo účasti na dražbě osob, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs, či konkurs byl zamítnut pro nedostatek majetku, či bylo opětovně potvrzeno nucené vyrovnání. Zejména z pohledu toho, že předmětem dražby může být podnik či organizační složka podniku, má velký význam takové omezení, které z dražby vylučuje osobu, u níž by v důsledku nabytí předmětu dražby mohlo dojít k vyloučení, omezení či narušení hospodářské soutěže. Přítomna při dražbě může být v zásadě každá osoba po zaplacení vstupného, ovšem bez splnění dalších podmínek pouze jako veřejnost bez možnosti aktivní účasti na dražebním jednání s charakterem účastenství.

Informovanost.
Ze samotného účelu dražeb, tedy ze zájmu zajistit co nejvýhodnější zpeněžení určité hodnoty, vyplývá, že bez co nejširší informovanosti potenciálních dražitelů o konání dražby nebude zřejmě výsledek valný. Informaci o dražbách zprostředkovává dražební vyhláška, která obsahuje základní informace o dražbě a předmětu dražby. Vyhláška se uveřejňuje způsobem obvyklým s ohledem na předmět dražby a je ji rovněž třeba vyvěsit v objektu, kde se dražba koná. Pokud má být v dražbě zpeněžena nemovitost, za obvyklý způsob se vždy považuje uveřejnění na úřední desce obecního úřadu a úřadu městské části příslušného podle místa nemovitosti. Obdobný postup je použitelný v zásadě pro jakýkoli předmět dražby. Dalším způsobem uveřejnění v závislosti na předmětu a typu dražby je uveřejnění na centrální adrese (podle nařízení vlády č. 168/2000 Sb., o centrální adrese) či na úřední desce obecního úřadu příslušného podle místa dražby. Seznámit se s předmětem dražby umožňuje institut prohlídky předmětu dražby. Vzhledem k tomu, že zákon výslovně umožňuje pouze prohlídku předmětu, ale vyvstává otázka, nakolik je vůbec možné posoudit skutečnou hodnotu například podniku či organizační složky bez možnosti přezkoumání dalších podkladů.

Náklady dražby.
Dalším důležitým institutem v rámci dražeb je dražební jistota. Jde o částku, jejíž složení může být dražebníkem požadováno na každém účastníku dražby. Tento institut má pro případ vydražení předmětu dražby zajistit úhradu dosažené ceny a předejít zmaření dražby. Pokud totiž k úhradě ceny nedojde, spojuje s tím zákon velice přísný důsledek, a to použití vydražitelem složené dražební jistoty na úhradu nákladů takto zmařené dražby i nákladů případně opakované dražby. Pokud k úhradě nákladů dražební jistota nedostačuje, je takový vydražitel na výzvu dražebníka povinen uhradit i zbývající částku. Účastníkům dražby, kteří předmět dražby nevydražili, se dražební jistota po skončení dražby vrací.
K nákladům dražby je rovněž třeba dodat, že se zásadně hradí z výtěžku dražby. Pokud na úhradu nákladů nedostačuje, či pokud předmět dražby nebude vydražen, hradí náklady dražby navrhovatel. Ve smlouvě s dražebníkem lze dohodnout, že náklady dražby ponese dražebník. Po úhradě nákladů dražby či přihlášených pohledávek v nedobrovolné dražbě je zbytek výtěžku předán původnímu majiteli dražené věci.

Předkupní právo.
Vlastní průběh dražby zřejmě není třeba obsáhleji popisovat, v podstatě se shoduje s filmovou obdobou, kdy v základním případu je po třetí marné výzvě udělen poslední nabídce příklep. K tomuto okamžiku na vydražitele přechází právo k dražené věci po zaplacení dosažené ceny. Přestože však bylo dosaženo nejvyšší možné podání, existují případy, kdy poslední nabídce příklep udělen nebude. Jde o případ, kdy spoluvlastník či jiná osoba oprávněná z předkupního práva učiní podání ve výši shodné s nejvyšším dosaženým podáním, v důsledku čehož bude příklep udělen této osobě. Zvýhodnění těchto skupin osob spočívá v tom, že po učinění stejného podání již není možné „přihodit , ale k udělení příklepu dochází bezprostředně. Toto opatření zohledňuje základní princip předkupního práva, kdy oprávněnému svědčí právo příslušnou věc koupit za cenu nabídnutou jiným bez toho, aby samostatnými příhozy zbytečně cenu zvyšoval.

Dobrovolné dražby.
V dobrovolné dražbě je možné dražit zejména hodnoty vymezené výše s tím, že oproti dražbě nedobrovolné jsou vyloučeny především věci zatížené zákonným předkupním právem spoluvlastníků, nemovitosti zatížené věcným předkupním právem (zapsaným do katastru nemovitostí) či věci, k nimž bylo uplatněno zadržovací právo.
Jak dobrovolnou, tak nedobrovolnou dražbu v zásadě není možné provést bez písemné smlouvy s dražebníkem, tedy osobou oprávněnou k organizování dražby. Velice podstatnou skutečností je, že účinným příklepem nezanikají všechny právní závady váznoucí na předmětu dražby. Jde především o věcná břemena, zástavní práva a o omezení převodu nemovitosti.

Nedobrovolné dražby.
O nedobrovolných dražbách platí v podstatě úprava uvedená shora, ovšem s výraznými omezujícími a zajišťujícími instituty plynoucími ze skutečnosti, že ke zpeněžení předmětu dražby bude zpravidla docházet v rozporu s vůlí jejího vlastníka, a proto je určitá ochrana nezbytná.
Navrhnout provedení nedobrovolné dražby je oprávněn především věřitel, jehož splatná pohledávka je zajištěna omezením převodu nemovitostí, zástavním právem či zadržovacím právem. V případě, že zástavní právo vzniklo po dni účinnosti zákona o veřejných dražbách (1. 5. 2000), vyžaduje se rovněž vykonatelnost zajištěné pohledávky. Předmět dražby je definován poněkud odlišně od dobrovolných dražeb. Zejména nejsou vyloučeny předměty zatížené zákonným či věcným předkupním právem, práva z duševního vlastnictví (umožňuje–li jejich charakter vůbec prodej) a ani věci, u nichž bylo uplatněno zadržovací právo. Jako předmět způsobilý prodeje v dražbě je výslovně uveden podíl v obchodní společnosti či družstvu. Prodává–li se nemovitost, je dražebník povinen podat příslušnému katastrálnímu úřadu návrh na zápis příslušné poznámky do katastru nemovitostí.
Jak je zřejmé, nedobrovolná dražba je možná pouze v případě existence splatné pohledávky, respektive vykonatelné pohledávky, a existence zajištění některou ze shora uvedených forem. Koncepce nedobrovolných dražeb však umožňuje i osobě, která nesplňuje podmínky splatné pohledávky, svou pohledávku přihlásit a z výtěžku uspokojit.

Přihlášení pohledávek.
Kromě navrhovatele jsou všichni věřitelé, jejichž pohledávky jsou zajištěny předmětem dražby, považováni za dražební věřitele. Všem těmto osobám, zřejmě pouze pokud jsou známy (tak tomu nemusí být například u movitých věcí), se zasílá dražební vyhláška přímo. Tato skutečnost je velice významná proto, že pokud dražební věřitel svou pohledávku nepřihlásí v určité lhůtě před konáním dražby, nelze takovou pohledávku z výtěžku dražby uspokojit. Výjimka je stanovena ve prospěch pohledávek, které vznikly dříve než nejstarší přihlášená pohledávka a jejichž zajištění vyplývá buď z katastru nemovitostí, nebo z listin osvědčujících vlastnictví předmětu dražby. Takové pohledávky se považují za přihlášené. Vzhledem k tomu, že informace o datu vzniku pohledávek nebudou mít ostatní dražební věřitelé s největší pravděpodobností k dispozici, lze přihlášení v každém případě doporučit.
Před provedením dražby zašle dražebník kromě dražební vyhlášky vlastníkovi, zástavci, dlužníkovi a dražebním věřitelům oznámení o dražbě. Pokud se po doručení oznámení uskuteční jednání snižující hodnotu předmětu dražby, považují se takto vzniklé závazky v případě úspěšné dražby za neplatné. Pokud výtěžek z dražby nedostačuje k uspokojení všech přihlášených pohledávek, rozděluje se podle příslušnosti pohledávky do definované skupiny.
Z právních vad, které dražbou nezanikají, lze uvést věcná břemena, zástavní práva a omezení převodu nemovitostí, která zajišťují pohledávku co do vzniku starší, než je nejstarší přihlášená pohledávka (vzhledem k tomu, že mladší pohledávky se v dražbě uspokojují automaticky, zánik jejich zajištění může mít negativní dopad jen v tom případě, když nebudou plně uspokojeny). Z předkupních práv pak zaniká pouze smluvní předkupní právo.
Dochází–li k prodeji zástavy bez vykonatelné pohledávky, má dlužník možnost navrhnout soudu vyslovení neplatnosti dražby zejména z důvodu, že pohledávka navrhovatele neexistovala či nebyla splatná. Prohlášením dražby za neplatnou nenastávají účinky příklepu. K možnostem dlužníka je také třeba dodat, že pokud splní závazek zajištěný zástavním právem před zahájením dražby, bude od dražby upuštěno.

Diskuze