Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Zahradní domky dají vaší zahradě nový rozměr

Na konci zimy opět plánujeme zahradní práce. Avšak zahrada bez místa na relaxaci není…

Nebankovní půjčky prolamují svou neblahou pověst

Ještě nedávno bylo spojení nebankovní půjčky téměř sprostým slovem. Lidé se na ně dívali…

Astratex posiluje management, novým ředitelem je Ladislav Bárta

Lídr na středoevropském trhu se spodním prádlem a plavkami Astratex posiluje svůj…

Mýtus mzdové diskriminace

22. ledna 2018, 00:00 - Martin Slaný
22. ledna 2018, 00:00

Feministickým aktivistům jde hlavně o prosazení direktivní změny rolí obou pohlaví

V českém mediálním prostředí se čas od času objeví data o mzdových rozdílech mužů a žen. Dle Eurostatu vydělávají ženy v Evropské unii o 16,3 procenta méně než muži, v České republice je tato mzdová mezera 22,5 procenta, byť v posledních letech klesá. Mzdové rozdíly jsou typické pro všechny vyspělé země.

Mnohé feministické, ale i (polo)vládní organizace a nadnárodní instituce přisuzují tento mzdový rozdíl diskriminaci žen na trhu práce. Slovo diskriminace má obecně pejorativní nádech nespravedlnosti a vytváří nejen dostatečně emotivní mýtus o nerovném odměňování, ale zejména odůvodnění poptávky aktivistů po nejrůznějších zásazích státu do přirozených vzorců chování a po nových antidiskriminačních politikách. Ekonomická teorie i statistická data včetně českých reálií ale jednoznačně dokládají, že diskriminace na trhu práce mezi pohlavími, pokud vůbec existuje, je zcela marginální.

Mzdové rozdíly mezi muži a ženami totiž vyplývají z jiných než diskriminačních faktorů.

Nedostatek statistické evidence

Ekonomie chápe mzdovou diskriminaci jako situaci, kdy ženy (či muži) se stejnou schopností, vzděláním, pracovní zkušeností a se stejnou mírou soustředění na práci (a dávající jí přednost před péčí o děti) neboli se stejnou produktivitou práce dostávají méně než muži. To automaticky z dat o mzdách vyčíst nelze.

Agregátní ukazatele mezd jsou statisticky ošidné a ani samotné mzdové rozdíly k usvědčení z diskriminace nestačí. Výše uvedené rozdíly v agregátních mzdách srovnávají platy celkově, nikoli ve stejných pozicích. Porovnáme-li průměrnou či mediánovou mzdu mužů a žen u stejného zaměstnavatele, za stejnou profesi a ve stejné pozici, jsou rozdíly ve mzdách mezi pohlavími zcela mizivé. Například analýza společnosti Korn Ferry na datech více než osmi milionů zaměstnanců z 33 zemí světa ukazuje (viz Rozdíly ve mzdách mužů a žen), že průměrné rozdíly ve mzdách mužů a žen jsou jen 1,6 procenta. VČR je tento rozdíl o něco málo vyšší (3,8 procenta), ale i tak je velmi vzdálený téměř pětinovému rozdílu vyplývajícímu z porovnání celkových mezd.

Odlišné preference oborů a profesí

Jedním z hlavních důvodů agregátního mzdového rozdílu mužů a žen je jejich rozdílné zastoupení vjednotlivých odvětvích a rozdílné preference u jednotlivých profesí. To, že jde o zcela klíčový aspekt, dokládá řada ekonomických studií. Česká data to potvrzují též (viz Průměrné mzdy a zastoupení žen).

Podle odvětvového členění bylo nejméně žen zaměstnáno v odvětví těžby a dobývání (10,6 procenta), dále v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (20,4 procenta) či v odvětví informačních a komunikačních činností (25 procent).

To jsou odvětví, vnichž jsou vysoce nadprůměrné mzdy. Ženy tvoří většinu zaměstnanců naopak v odvětvích, jako je velkoobchod a maloobchod, ubytování a stravování, vzdělávání, zdravotní a sociální péče či v odvětví takzvaných ostatních činností. V těchto odvětvích (s výjimkou peněžnictví a pojišťovnictví, kde je rovněž těsná převaha žen - 57,7 procenta) je průměrná mzda pod celostátním průměrem.

Vliv na zaměstnání má již obor studia.

Zaměříme-li se na absolventy vysokých škol, platí, že studium na vysoké škole sice výrazně zvyšuje následnou mzdu, ale mezi jednotlivými obory jsou velké rozdíly. Ženy si ke studiu na vysoké škole vybírají obvykle studijní obory společensko-humanitního zaměření, pedagogiku, učitelství a sociální péči či vědy o kultuře a umění, což jsou obory, v nichž absolventi dosahují nižších mezd než například absolventi technických oborů, ve kterých naopak dominují muži.

Rozdílná ekonomická aktivita

Muži a ženy se taktéž liší ve své aktivitě na trhu práce, která rovněž ovlivňuje celkové mzdové rozdíly (viz Vybrané charakteristiky trhu práce). Muži pracují větší počet hodin. Ženy odpracují v průměru 33,1 hodiny za týden, zatímco muži odpracují téměř o čtyři hodiny více, a to 37,8 hodiny. Mezi pohlavími se výrazně liší i míra ekonomické aktivity, tedy podíl ekonomicky aktivních k populaci v dané věkové skupině. Ta u žen dosahuje celkově 51,3 procenta, zatímco u mužů 68 procent (data za rok 2015). Například ale ve věkové skupině 30 až 34 let je rozdíl mezi ekonomickou aktivitou mužů a žen až 30 procentních bodů (66,3 procenta vůči 96,5 procenta). Míra zaměstnanosti je další faktor mzdových rozdílů. U žen dosahuje 48,1 procenta, u mužů je opět vyšší - 65,1 procenta. I zde je ve věkové skupině 30 až 34 let nejvyšší rozdíl až 30 procentních bodů. Rozdíly mezi mírou zaměstnanosti jsou i při zohlednění vzdělání. U nadprůměrně placených vysokoškoláků je míra zaměstnanosti žen 69 procent, zatímco mužů až 79,2 procenta.

Tyto rozdíly jsou dány zejména mateřstvím - ženy se snaží sladit práci a péči o dítě, což zásadně ovlivňuje jejich příjmy.

Ženy také častěji než muži preferují práci na částečný (a t ím pádem méně placený) úvazek či nejsou tolik ochotny k lépe placeným přesčasům. V ČR je na částečný úvazek zaměstnáno 229 tisíc žen, oproti 89 tisícům zaměstnaných mužů.

Rozdílné preference rizika a benefitů

Muži si častěji vybírají povolání, která jsou nepravidelná, nepříjemná, nebezpečná, fyzicky náročná, za což dostávají vyšší mzdu (tzv. kompenzující mzdové rozdíly).

Dokládají to nepřímo i české statistiky pracovních úrazů, ke kterým dochází u mužů dvakrát častěji než u žen, 11násobný rozdíl je pak třeba u počtu smrtelných pracovních úrazů (120 vůči 11 případům). Ženy též více upřednostňují při odměňování nejrůznější nepeněžní beneflty (zejména více dnů dovolené, možnost tzv. sick days, možnost práce z domova, flexibilní pracovní dobu nebo zaměstnání blíže jejich domovu atp.).

Změna přirozených vzorců

Mzdová nerovnost mezi muži a ženami neměří mzdovou diskriminaci.

Rozdílné agregátní mzdy jsou vysvětlitelné nediskriminačními faktory, které jsou dané odlišnými preferencemi obou pohlaví, rozdílnou volbou povolání, vzděláním, odvětvím, rozdílnými pracovními návyky i obecně rozdílným postavením a úlohou žen a mužů ve společnosti.

Snaha toto změnit znamená změnit přirozené návyky ve společnosti.

Ty samozřejmě nejsou v čase konstantní a také se mění - ale spontánně a relativně pomalu.

Feministickým aktivistům jde však o prosazení direktivní změny rolí obou pohlaví. K tomu potřebují rozbít institut rodiny, atomizovat jednotlivce, změnit veškeré dlouhodobé společenské vzorce chování a tak dále.

Nenechme aktivisty, aby v tomto svém levicovém konceptu dezinterpretovali data. •

Rozdíly ve mzdách mužů a žen ve vybraných zemích

(v %)

Česko Francie Švédsko Rusko Průměr celkem

Celkem 31,6 17 14,2 25,3 17,6

Stejná profese 6,0 4,0 2,8 8,0 6,6

Stejná profese a firma 2,4 3,1 1,5 1,4 2,2

Stejná profese, firma a pracovní pozice 3,8 2,7 0,7 0,1 1,6

ZDROJ: KORN FERRY: THE REAL GAP: FIXING THE GENDER PAY DIVIDE, 2017

Průměrné mzdy a zastoupení žen

(ve vybraných odvětvích)

Odvětví (kód dle NACE) Podíl zaměstnaných žen (v %) Průměrná mzda v odvětví (v Kč)

Těžba a dobývání (B) 10,6 31 385

Výroba a rozvod el., plynu a tepla (D) 20,4 41 228

Informační a komunikační činnosti 25,3 50 248

Velkoobchod a maloobchod (G) 54,8 25 772

Ubytování, stravování a pohostinství (I) 56,6 15 643

Vzdělávání (P) 77,3 26 748

Zdravotní a sociální péče (Q) 80,0 28 000

Ostatní (S) 71,6 21 433

POZN.: PODÍLY ZAMĚSTNANÝCH ŽEN DLE DAT Z ROKU 2015, ÚDAJE O PRŮMĚRNÉ MZDĚ ZA ROKY 2016

ZDROJ: ČSÚ

Vybrané charakteristiky trhu práce

dle pohlaví

Muži Ženy

Skutečně odpracované hodiny 38,4 33,1

Míra ekonomické aktivity ve

věkové skupině 15–64 let (v %) 68,0 51,3

Míra zaměstnanosti (v %) 65,1 48,1

Zaměstnaní na částečný

úvazek (v tis. osob) 89,0 228,8

POZN.: DATA ZA ROK 2015

ZDROJ: ČSÚ

O autorovi| Martin Slaný, Autor je ekonomický analytik Institutu Václava Klause a VŠE


Čtěte také

Události  Zpracování plastových lahví

Systém funguje. Osm z deseti PET lahví končí v Česku ve sběru

Osm z deseti PET lahví uvedených na trh končí v Česku ve sběru. Zálohovací systém PET…

před 1 hodinou

 Interiér elektrického konceptu Vision iV

Elektrický koncept Škoda Vision iV naznačuje, jak bude vypadat interiér Škodovek

Škoda zveřejnila první skicu naznačující interiér nového elektrického konceptu Vision iV.…

před 2 hodinami

 O2, T-Mobile a Vodafone

Komentář: Neomezená data v mobilu nebudú. Nikdy, nech si to všichni zapamatují

Tuzemská trojka operátorů nemá v nabídce neomezené mobilní datové balíčky, T-Mobile a…

před 3 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Komentáře

Finance
Žádáme o rodičovskou a mateřskou
Chystá se paušální daň: Vyplatí se opravdu každému?
Jak se nenechat při nakupování napálit
O kolik se v roce 2019 zvýší příspěvek na péči?
Slovenské prezidentské volby: vše, co potřebujete vědět
Auta
Čtvrtou karosářskou variantou Ceedu bude crossover.…
Jak ověřit VIN u ojetiny? Lze to i zdarma, ale detailní kontrola něco stojí
Rychlý test Audi A6 40 TDI (2.0 TDI Evo): Je lepší než šestiválec. Fakticky!
Opravdu chce EU povinný omezovač rychlosti v autech? Nebude to tak horké
Aston Martin přidá do nabídky levnějšího a praktičtějšího sourozence modelu Valkyrie
Technologie
USA, neUSA. Němci nemají s Huawei problém a chtějí jej pustit do 5G
Přichází Snapdragon X55, internet v mobilu zrychlí na 7 Gb/s
Unikly všechny procesory Intel Core 9. generace: i5, i3 s turbem, bude i Pentium bez GPU
Xiaomi krade pozornost Samsungu. Představil nabušený Mi 9 a výhodný Mi 9 SE
Dlouhé seznamy vyřešených potíží. Microsoft opravuje Windows 10 verze 1709 a 1803
Hry pro příležitostné hráče