Morales znárodnil plyn - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Morales znárodnil plyn

, Vadim Fojtík,
Morales znárodnil plyn
Zdroj: Euro.cz

Bolívie

PRAHA (foj) – Bolivijský prezident Evo Morales splnil své předvolební sliby a nechal znárodnit celý plynárenský sektor v zemi. V pondělí na 1. máje splnili představitelé státní energetické firmy YPFB a vojáci nařízení svého levicového vůdce, když obsadili 56 zařízení, především místa těžby zemního plynu, plynovody a rafinerie. Na některých zabraných budovách se objevily transparenty s nápisem: „Znárodněno, majetek Bolivijců“.
Bolivijské zásoby zemního plynu jsou odhadovány na 680 miliard kubických metrů, po Venezuele druhé největší v Latinské Americe. A znárodňování bude pokračovat. „Plynárenství je začátek, příště přijdou na řadu doly, lesy a půda,“ konstatoval Morales.
Moralesova vláda zároveň oznámila, že od nynějška hodlá kontrolovat a sama zajišťovat produkci a export zemního plynu. K velké smůle zahraničních těžařských firem. Přes 45 procent bolivijských nalezišť zemního plynu zatím ovládala brazilská společnost Petrobras, významný podíl však kontrolují i další společnosti, španělský Repsol (třetinu nalezišť zemního plynu), francouzský Total či britská společnost British Gas. Zahraniční společnosti mohou v Bolívii působit i nadále, musí se však vyrovnat s několika novými skutečnostmi. Státní YPFB jim za jejich služby při těžbě strategické suroviny bude platit asi padesát procent hodnoty produkce, na dvou největších nalezištích ale možná jen osmnáct. Navíc musí do šesti měsíců podepsat s bolivijskou vládou nové kontrakty, ve kterých uznají státní kontrolu nad plynárenským sektorem. Pokud tak neučiní, budou muset zemi opustit. Bolívie sice oznámila, že zahraniční koncerny i po zestátnění mohou na těžbě dostatečně vydělávat, jen Petrobras však kvůli novým pravidlům přijde v následujících dvanácti letech minimálně o půldruhé miliardy dolarů. Změna pravidel je pro zahraniční těžařské firmy, které do bolivijských projektů investovaly za posledních deset let zhruba 3,5 miliardy dolarů o to citelnější, že jim zůstane zřejmě jen těžba na dosud obsazených polích a k novým nalezištím již nebudou připuštěny.
Zneklidnění nad současnou situací již vyjádřily španělská vláda, Evropská komise či USA. Zestátnění plynárenství vyděsilo také sousední Brazílii, která je na dodávkách zmíněné suroviny z Bolívie závislá. Z denní těžby zhruba 2,8 milionu metrů krychlových naprostou většinu odeberou Brazílie a Argentina, čtvrtinu spotřebuje Bolívie a zbytek je reexportován do Asie, Mexika a USA. Brazilská společnost Petrobras je navíc největším zahraničním investorem v Bolívii. O vzniklé situaci jednala brazilská vláda, zatím však k žádnému řešení nedospěla.
Do Evropy se bolivijský plyn takřka nedováží, takže zásobování starého kontinentu současný stav nijak neovlivní. Odborníci však upozorňují, že znárodnění může negativně ovlivnit vývoj cen suroviny na světových trzích, které jsou na podobné zprávy velice citlivé.
Pro zahraniční těžaře je v posledních měsících Latinská Amerika notně nejistým teritoriem, zhruba před měsícem venezuelský prezident Hugo Chavez nařídil zabrat ropná pole, na nichž působil italský koncern Eni a francouzský Total. Ekvádor chce zase razantně zvýšit daně z těžby ropy.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze