Moc chutná moc - Euro.cz

Přihlášení

Moc chutná moc

, Jan Štětka,
Moc chutná moc
Zdroj: Euro.cz

V ČSSD zuří boj Paroubka s Grossem

Ač má být letně odpočata, česká politika šílí. Když školáci usedají po prázdninách do lavic, jejich ministryně Petra Buzková hlásí konec svého působení v politice. Když Stanislav Gross sahá po roli lídra na středočeské kandidátce ČSSD, vybuchuje těsně v jeho blízkosti korupční skandál s Unipetrolem. Ve stejné chvíli ambiciózního českotěšínského sociáldemokrata Mariana Kuše potápí podivná estébácká aféra. A předseda lidovců Miroslav Kalousek označuje šéfa diplomacie Cyrila Svobodu za nejlepšího partajního lídra pro Prahu zrovna v momentě, kdy se Svoboda vzdává podzimního duelu s Kalouskem o vedení lidovců.
Víření bylo samozřejmě vyvoláno startem horké fáze přípravy volebního klání v příštím roce. Jakoby platila nepřímá úměra, že čím menší je zájem občanů o volbu poslanců, tím víc se v politicích probouzí touha dobýt nebo alespoň uhájit tuto pozici. Třenice jako o život kvůli místům na kandidátkách vypukly devět měsíců před volbami do sněmovny bez rozdílu, jak v sociální demokracii, tak mezi občanskými demokraty i lidovci. Tiše, co jim demokratický centralismus dovolí, se už jistě třou i komunisté. Třeli by se i unionističtí liberálové a další pidistrany, kdyby ovšem měli důvod.
Pozoruhodná na té letošní třenici je především nečekaná razance faulů. U ODS to ještě nepřesahuje běžnou míru zákulisního vyjednávání a intrik mezi „klausovským“ poslaneckým křídlem a topolánkovskou základnou v regionech a v Senátu. Hlavy opozičních občanských demokratů nemají odkud padat, takže volební tažení ODS se zatím vybíjí hlavně v záplavě polemických článků z pera stínových ministrů a stranických špiček. Zato sociální demokraté předvádějí bratrovražedný boj na život a na smrt. Co nástup Jiřího Paroubka do premiérské funkce letos v dubnu pozastavil, to nyní ve větší intenzitě znovu pokračuje. Odstavený předseda strany Gross se jako zombie sápe po ztraceném vlivu mezi členstvem, což ohrožuje premiérovu pracně resuscitovanou autoritu. Diumvirát Paroubek-Gross byl od počátku ryze účelovou konstrukcí a bylo jasné, že nemůže dlouhodobě fungovat, Paroubek však pochopil, že rozhodující souboj „čí je ČSSD“ se musí odehrát ještě před uzavřením kandidátek, jinak by mohl mít smůlu. Však mu to z Vysočiny poradil sám Miloš Zeman, který se v politice občas nemýlí. Jakou roli při dobíjení Grosse má hrát nebo sehraje aféra Unipetrol, bůh suď, trend „degrossizace“ je však zřetelný. První skalp je pro Paroubka zvlášť cenný: Petra Buzková byla v očích voličů jakýmsi Grossovým dvojčetem.
Paroubkův triumf by se jistě nejvíc projevil ve středních Čechách, dá se ale čekat i na Vysočině a v Praze. Prosazení „hostujícího“, dosud nestranického ministra vnitra Františka Bublana do čela jihlavské kandidátky na úkor „domácího“ ministra zemědělství Petra Zgarby sice ze všeho nejvíc připomíná vytloukání klínu klínem a první krok k rekonstrukci vlády, také však na premiéra prozrazuje jeho slabost pro loajální duše. Tou Bublan bezesporu je. A nominací liberálního ekonoma Martina Jahna v Praze by Paroubek uštědřil políček mateřské organizaci, v níž byl dlouho spíše pátým kolem u vozu.
I když se o lídry kandidátek bojuje v zákulisí právě teď, mají strany na definitivní uzavření sestav ještě dva tři měsíce čas. Z hlediska voličů bude nejzajímavější sledovat souboje na Ústecku a v Praze. Má-li ODS fištróna, měla by do čela své severočeské kandidátky proti Paroubkovi nasadit ústeckého primátora Petra Gandaloviče, který se loni vedle tamního hejtmana Jiřího Šulce stal ztělesněním historického jedenapadesátiprocentního úspěchu občanských demokratů v krajských volbách. A má-li fištróna ČSSD, měla by v Praze proti Mirkovi Topolánkovi postavit Jahna, a ne třeba uvažovaného šéfnájemníka Stanislava Křečka. Zajímavé bude ale také to, jak si obě hlavní strany poradí se svými slabými regiony. Problémem ODS je Brno, kde schází výrazná osobnost: jistě se objeví nápad dosadit tam shora nějakou celebritu, která by jinde přebývala, například europoslanec Jan Zahradil by byl v Praze dvojkou. Pak to ale v regionálně naladěné ODS může i zajiskřit. A ČSSD zase musí zaplnit bílé místo po Vladimíru Špidlovi, Jitce Kupčové a nejnověji i Petře Buzkové na jihu Čech.
O lídry však jde na kandidátkách jenom částečně. Voliči budou muset pozorně číst i další místa na soupiskách. Ti středočeští si už teď mohou rozmýšlet, jak se zachovat, když na sice potupné zadní, ale stále ještě volitelné pozici najdou schovaného předsedu ČSSD.