MALÝ RŮST, VELKÁ RIZIKA - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

MALÝ RŮST, VELKÁ RIZIKA

, David Marek,
MALÝ RŮST, VELKÁ RIZIKA
Zdroj: Euro.cz

Silnější koruna a levnější ropa bilanci nezachrání

Letošní rok konečně přinesl hospodářský růst. Na druhé straně vzrostla inflace a vyšší bude pravděpodobně i schodek státního rozpočtu. Jedním z největších problémů se však stává prohlubování vnější nerovnováhy.
Údaje za třetí čtvrtletí ukazují deficit běžného účtu 19,9 miliardy korun. Za celé tři kvartály se schodek prohloubil z loňských dvanácti na 47 miliard korun – 3,4 procenta hrubého domácího produktu. Způsobil to především negativní vývoj obchodní bilance. Její schodek v současnosti dosahuje již 92 miliard, když za celý loňský rok dosáhl 64 miliard korun. Přitom do konce roku přibudou ještě listopadové a prosincové výsledky zahraničního obchodu, kdy jsou vždy nejvyšší schodky. Roste dovoz nerostných surovin, „vánoční spotřeba se promítá do zvýšených dovozů potravin, nápojů a tabáku, postřehnutelný růst vykazuje také dovoz strojů a dopravních zařízení. Tyto faktory se podepíší na prohloubení schodku obchodní bilance zhruba o dalších padesát miliard korun.

Cena a kurs.
Na výrazném prohloubení schodku obchodní bilance se podepsal hlavně růst dovozních cen nerostných paliv a zvýšená poptávka doprovázející hospodářské oživení. Silný růst americké ekonomiky, konjunktura v Evropské unii a příznivá situace v rozvíjejících se ekonomikách vyhnaly cenu severomořské ropy (Brent) v září na téměř 33 USD/barel, když předtím krátkodobě vystoupila až k 35 dolarům. Zvýšení těžebních limitů a intervence USA stlačily ceny v říjnu ke třiceti dolarům, nicméně naděje na definitivní obrat zhatily nepokoje na Blízkém východě a série informací o klesajících zásobách Spojených států. Olej do ohně přiléval a stále přilévá Irák svými výhrůžkami o pozastavení dodávek na světový trh. V listopadu tak cena ropy poskočila zpět ke 32 až 33 USD/barel.
V posledních době se ceny snížily pod 30 USD/barel. Vyhráno však není. Ve hře zůstává Irák a počasí. Obavy z chladna na severní polokouli by mohly ceny nerostných paliv vyhnat opět do nepříznivě vysokých úrovní.
K růstu cen surovin se přidalo výrazné oslabení koruny vůči dolaru. Na konci loňského roku se kurs koruny vůči dolaru pohyboval na úrovni 35,60, ale v listopadu byl dolar téměř o pět korun dražší (40,40 Kč/USD). Dovozní ceny nerostných paliv se tak zvýšily podstatně více než ceny na světových trzích. Na konci roku 1999 jsme dováželi barel ropy zhruba za 500 korun, v listopadu už to bylo 1030 Kč.

Dovoz a vývoz.
Změna cenových relací však není jedinou příčinou výrazného zvýšení schodku v obchodu s nerostnými palivy. Pohled do celních statistik ukazuje, že letos méně nerostných paliv vyvážíme a více dovážíme. Vloni bylo z České republiky za prvních deset měsíců vyvezeno deset milionů tun nerostných paliv, letos 9,6 milionu. Dovoz loni ve stejném období dosáhl 15,9 milionu tun, letos 16,6 milionu tun. „Reálná bilance se tak propadla z minus 5,9 na minus sedm milionů tun.
Co způsobilo růst domácí spotřeby? Stačí se podívat na údaje o tržbách v dopravě. Za prvních devět měsíců letošního roku meziročně stouply o osm procent ve stálých cenách. Nejrychleji to bylo v silniční (7,3) a letecké dopravě (21,5 procenta), tedy v odvětvích s největší spotřebou pohonných hmot. Zřetelně se zde projevuje zvýšená ekonomická aktivita spojená s oživením hospodářství.

Mobilní vlna.
Celkový schodek v obchodu s nerostnými surovinami se letos za deset měsíců prohloubil z loňských 29 na 68 miliard korun. Pokud by domácí poptávka, a tedy i vývozy a dovozy nerostných surovin zůstaly na loňské úrovni, schodek by činil 64 miliard. Prohloubení schodku o 39 miliard tedy můžeme rozdělit na 35 miliard korun, za nimiž stojí cenové změny, a na čtyři miliardy, jež je možné připsat zvýšené poptávce (ve skutečnosti může být důchodový efekt větší, protože nepočítáme s negativním vlivem vysokých cen na reálnou poptávku).
Oživení se však promítá především v růstu dovozu strojů a dopravních prostředků. Ten za deset měsíců meziročně stoupl o 31,2 procenta, přičemž růst je víceméně rovnoměrný ve všech podskupinách. Výjimkou jsou zařízení k telekomunikaci, záznamu a reprodukci zvuku, jejichž dovoz se zvýšil o neuvěřitelných 70 procent! Zčásti se na tom podílely nákupy pro zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Nejvýznamnější vliv má boom mobilní telefonie a rozšiřování přístupu k internetu. Počet uživatelů mobilních telefonů se z loňských 1,9 milionu letos pravděpodobně zvýší na 3,9 milionu, možná i více. Obrovský dovoz telekomunikační techniky přispěl k prohloubení celkového schodku obchodní bilance o deset miliard! Nezanedbatelně – o 18,1 procenta – se zvýšily také dovozy ostatního spotřebního zboží. Kvůli tomu se snížil přebytek v obchodu s tímto zbožím.
Také to jsou – pomineme–li módní vlivy – důsledky oživení ekonomiky. Letošní dosavadní obchodní schodek je zhruba o 58 miliard vyšší než ve stejném období loňského roku. Jestliže změna dovozních cen nerostných surovin k tomu přispěla 35 miliardami, na oživení domácí poptávky připadá zbývajících 23 miliard korun.

Lépe i hůře.
Za celý letošní rok předpokládáme schodek obchodní bilance ve výši 142 miliard korun, přičemž příliš nezáleží na tom, bude–li to 135 nebo 145 miliard. Podstatnější je trend ve vývoji obchodní bilance a běžného účtu. V naší analýze vycházíme z předpokladu pokračujícího růstu domácí poptávky, zpomalení růstu zahraniční poptávky, poklesu cen nerostných surovin na světových trzích a posílení koruny vůči dolaru.
V letošním roce se domácí poptávka zvýší zhruba o 2,5, pro příští rok počítáme s růstem 3,3 procenta. V úvahu jsme vzali i pravděpodobné pokračování vysokých dovozů telekomunikační techniky. Pro konec příštího roku očekáváme, že penetrace českého trhu mobilních telefonů prolomí hranici 50 procent a počet uživatelů se zvýší o 1,4 milionu. O dalším rozvoji internetu a s ním souvisejících aktivit asi pochybuje málokdo.
Zahraniční poptávku jsme aproximovali hospodářským růstem v zemích, jež jsou hlavním cílem českého vývozu, tedy Evropské unie, Slovenska, Ruska, Polska a Maďarska. V unii očekáváme zpomalení tempa růstu z letošních předpokládaných 3,5 na tři procenta v příštím v roce. Slovenská ekonomika by měla zrychlit z 1,9 na 3,1 procenta. U Ruska se počítá v příštím roce se snížením růstu z letošních 6,7 na 4,4, u Polska ze 4,9 na 4,6 a u Maďarska z 5,3 na 4,9 procenta.
Ceny ropy by se měly v roce 2001 trvaleji usadit pod hranicí 30 USD/barel. Naše prognóza počítá s průměrnou cenou severomořské ropy Brent v prvním pololetí 27, ve druhém pololetí 25 USD/barel. To je méně optimistické než odhady JP Morgan, avšak optimističtější ve srovnání s Americkým energetickým úřadem EIA.
Aktuální výsledky americké ekonomiky ukazují na poměrně výrazné zpomalení. S ním byly spojovány naděje na obrat ve vývoji kursu eura k dolaru. Pokud se naplní růstové vyhlídky pro evropskou měnovou jednotku, měla by výrazně posílit také koruna vůči dolaru. V naší prognóze počítáme s postupnou apreciací až k úrovni 35,3 Kč/USD na konci roku 2001.

Není vyhráno.
Ač jsou naše předpoklady poměrně optimistické, výsledkem je schodek obchodní bilance ve výši 172 miliard korun (8,3 procenta HDP). Přes případné zvýšení kladného salda bilance služeb se tak schodek běžného účtu propadne na více než 120 miliard (téměř šest procent HDP). Pro mnohé to může být překvapující. Existují totiž očekávání, že spásou pro obchodní bilanci a běžný účet by měl být pokles cen ropy a posílení vůči dolaru, jež zlevní nominální dolarové dovozy. Tato očekávání se upínají především na snížení schodku v obchodu s nerostnými surovinami. Zde ale Česko čeká nepříjemné překvapení. Přestože očekáváme příznivý vývoj cen ropy, měla by průměrná cena příští rok – 26,20 USD/barel – být jen o málo nižší než letošních 28,70 USD/barel. Důvodem je rozdíl mezi začátkem letošního roku, kdy se cena ropy pohybovala kolem 25 USD/barel, a očekávanou hodnotou na začátku příštího roku – 28 USD/barel.
Obdobný efekt by se měl projevit také u kursu koruny k dolaru. Cenový efekt sice bude pozitivní, bude působit na snížení schodku, nicméně jeho síla by neměla být velká. S pokračující akcelerací domácí poptávky se bude dále zvyšovat poptávka po nerostných palivech a produktech z nich vyráběných. Záporné saldo v obchodu s nerostnými surovinami by se mělo dokonce zvýšit z letos předpokládaných 92 na 95 miliard v roce 2001. Kombinovaný dopad zvýšení domácí poptávky a zpomalení zahraniční poptávky na prohloubení schodku obchodní bilance v příštím roce odhadujeme na 30 miliard korun.
Po nadějných výsledcích z předchozích dvou let se tedy ukazuje, že stále nemáme vyhrán boj s vnější nerovnováhou. V letech 1998 až 1999 obchodní bilanci výrazně pomohl hospodářský pokles. Byť je současný hospodářský růst stále poměrně nízký, objevují se rizika výrazného prohlubování vnější nerovnováhy.