Kotle pro chudé

16. dubna, 00:00 - Jan Brož
16. dubna, 00:00

Ovzduší v Česku nejvíce špiní kouř ze sociálně slabých domácností. Dotační miliardy je však zatím míjely

Stát formou kotlíkových dotací nasypal do ekologizace českých domácností už tři miliardy korun. Další téměř tři a půl miliardy má připravené v rámci probíhající druhé výzvy a s dvěma a půl miliardami se počítá i pro budoucí výzvu třetí. Než se žádosti o peníze z bruselských fondů začaly podávat elektronicky, stáli na ně zájemci mnohahodinové fronty.

Mezi čekajícími však většinou chyběli ti největší čoudiči: sociálně slabé domácnosti a senioři, jejichž kotle patří mezi nejstarší, a tedy i nejšpinavější. „Dle našich odhadů je většina domácností, které potřebují vyměnit kotel či kamna, nízkopříjmových a nedosáhnou na kotlíkové dotace v současném nastavení. Vpřípadě kamen to odhadujeme až na devadesát procent, v případě kotlů to bude zhruba polovina, ale ten podíl bude narůstat, protože lidé, co postavili domy v osmdesátých letech, postupně odcházejí do důchodu“ vyčísluje energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželuh.

To má několik příčin. Ačkoli se žadatelům vrátí formou dotace až 80 procent nákladů na ekologický kotel, zbytek musejí zajistit z vlastních zdrojů. Ceny kotlů se liší podle typu, v průměru jde však o investici začínající na sto tisících. To znamená, že žadatel musí doplatit minimálně dvacet tisíc z vlastní kapsy. Co není problém pro střední a vyšší třídu, pro ty nejchudší představuje nepřekonatelnou překážku. Peníze se také proplácejí až zpětně a aspoň na začátku je potřeba disponovat celou částkou.

Nejde však pouze o nedostatek finančních prostředků. Pro řadu žadatelů je vyřízení žádosti i nad jejich intelektuální schopnosti. Nejstarší majitele zapáchajících komínů zase může odrazovat elektronická žádost.

Bezúročné půjčky, poradny…

Problém si uvědomuje i stát. Podle informací týdeníku Euro ministerstvo životního prostředí rozjelo přípravy změn, které by měly ekologické dotace na snížení škodlivin vypouštěných do ovzduší, ale i úspory energií otevřít sociálně nejslabším skupinám. „Byl prezentován seznam možných změn, ke kterému se vrátíme v druhé polovině roku. Změny by tak mohly začít platit v polovině roku příštího“ popsal jeden z úředníků.

Celý proces je tedy teprve na začátku, a jak se konkrétně podmínky změní, není v tuto chvíli jasné. Už letos by měl odstartovat pilotní projekt v Moravskoslezském kraji, který dlouhodobě bojuje s největším znečištěním.

„Nově bude možné výměnu kotlů předfinancovat formou půjčky z prostředků Státního fondu životního prostředí“ popisuje vedoucí komunikace Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Lucie Frublingová. Bezúročná půjčka pokryje cenu nového kotle až ze sta procent a z velké většiny se splatí z poskytnuté dotace. Systém by se pak mohl rozšířit i do dalších krajů.

Podle náměstkyně hejtmana pro životní prostředí Jarmily Uvírové by o definitivní podobě půjček mohlo být jasno už v květnu. „Není však jednoduché to administrativně vyřešit a zatím to není doladěné“ dodává Uvírová.

Moravskoslezský region je v tomto směru vůbec aktivní. Už v rámci probíhající druhé výzvy kotlíkových dotací přispívá žadatelům na kotel z vlastního rozpočtu 7,5 tisíce korun tak, aby finanční zátěž pro jednotlivce byla co nejnižší. V budově úřadu zprovoznil také několik kanceláří, ve kterých vyškolení úředníci vyplňovali žádosti o dotaci za lidi, kteří si s nimi nevěděli rady.

Podle náměstkyně Uvírové však nakonec zájem o pomoc s vyřízením dotace byl nižší, než kraj očekával. Pro řadu majitelů nejšpinavějších kotlů je často problém zajet si do krajského města, pokud je už vůbec napadne, že by si mohli čistší kotel pořídit. V současnosti tak kraj jedná s obcemi, aby se poradny zřídily přímo na radnicích, a byly tak potenciálním žadatelům co nejblíže. Právě starostové mají totiž nejlepší přehled, kdo ovzduší v místě nejvíce zamořuje a jaká je jeho životní situace.

Mohou se tak sami obrátit na konkrétní lidi s nabídkou řešení.

Špinavé, ale levné uhlí

Sociální aspekt hrál velkou roli při nastavení dotací i v minulosti, výsledek je však rozpačitý. Peníze totiž bylo a částečně stále je možné čerpat i na uhelné kotle, případně na kombinaci s biomasou, ve kterých většina majitelů stejně spaluje výhradně uhlí.

Nejmodernější spalovací zařízení jsou sice mnohem ekologičtější než jejich starší příbuzní, a navíc konstrukce kotlů zamezuje pálení plastových lahví a dalších „alternativních“ paliv. Ve srovnání s peletami nebo plynem je však uhlí nejméně příznivou variantou pro životní prostředí.

Navzdory tomu se stát rozhodl uhelné kotle podpořit. Náklady na vytápění uhlím jsou totiž stále nižší, než je tomu u ekologičtějších paliv. Úřady se obávaly, že v opačném případě nebude o dotace zájem.

Ve výsledku tak v první vlně kotlíkových dotací byla téměř polovina starých kotlů vyměněna za uhelné kotle nebo kotle kombinované s biomasou. To vedlo částečně k bizarním následkům. V domácnostech Moravskoslezského kraje, stále ještě disponujícího černouhelnými doly, sice významně poklesla spotřeba černého uhlí, vzrostla však spotřeba uhlí hnědého, které většina moderních uhelných kotlů spaluje.

To lze za splnění stanoveného cíle považovat jen stěží. „Můj osobní názor je, že bychom neměli dávat dotace na uhelné kotle. I když je uhlí levné, tak to není perspektivní palivo. Domácnosti by měly využívat tepelná čerpadla, elektřinu, zemní plyn a pelety, to by měl být do budoucna standard“ míní například energetický expert hnutí ANO, poslanec Pavel Pustějovský.

Co s kamny?

V rámci první výzvy kotlíkových dotací vyměnilo neekologický kotel na 25 tisíc domácností.

V druhé výzvě pak SFŽP obdržel už 31,5 tisíce žádostí. Z toho jich úředníci stačili 19 tisíc schválit, počítají však až s výměnou 35 tisíc kotlů. Pokud by se iv budoucí třetí výzvě tempo udrželo, podaří se díky kotlíkovým dotacím „vyčistit“ zhruba 90 tisíc tuzemských domácností.

To může na první pohled vypadat jako velmi vysoké číslo. SFŽP však odhaduje, že v Česku je stále v provozu 450 tisíc nejšpinavějších kotlů první a druhé emisní třídy.

Jejich prodej je přitom už od roku 2014 zakázán a nejpozději za pět let je nebude možné vůbec provozovat. Kdo přesto bude v takovém kotli topit, riskuje pokutu až 50 tisíc korun.

Další zátěž představují kotle třetí třídy. U nich sice není rozhodnuto o úplném zákazu provozu, od letošního ledna se však nesmějí vyrábět a předpisy povolují už jen doprodej skladových zásob.

A doposud opomíjeným problémem jsou také „zdroje na pevná paliva o tepelném příkonu pod deset kilowattů, které neslouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu“. V překladu do češtiny jde o kamna. Ta slouží často jako zdroj tepla právě v těch nejchudších domácnostech a jejich konstrukce umožňuje spalovat prakticky cokoliv. Podle odhadů ekologů jich je v Česku v provozu kolem 86 tisíc. Toto číslo přitom nezahrnuje chaty nebo obydlí, kde neslouží jako hlavní zdroj tepla.

Na výměnu kamen přitom není možné čerpat kotlíkovou dotaci a na rozdíl od nejšpinavějších kotlů pro ně neexistují ani téměř žádná legislativní omezení. Že je problém s kamny potřeba řešit, přiznává ve strategii zlepšení ovzduší do roku 2020 i ministerstvo životního prostředí. Než se vzduch na českém venkově pročistí, čeká stát ještě spousta práce. •

Na výměnu kamen není možné čerpat kotlíkovou dotaci a na rozdíl od nejšpinavějších kotlů pro ně neexistují ani téměř žádná legislativní omezení.

Kotlíkové dotace

• V rámci první výzvy bylo k dispozici 3,28 miliardy korun, o které zažádalo 34 tisíc domácností. Doposud bylo vyměněno 25 tisíc kotlů, přičemž peníze bylo možné čerpat i na uhelné kotle, což kritizovali ekologové.

• Druhá výzva právě probíhá, některé kraje však příjem žádostí už uzavřely. K dispozici je 3,42 miliardy korun, o které si zatím zažádalo 31,5 tisíce žadatelů, 19 tisíc žádostí už bylo schváleno. Státní fond životního prostředí počítá, že se celkem podaří vyměnit 35 tisíc kotlů. Čistě uhelné kotle už stát nepodporuje, peníze je však stále možné čerpat na kombinaci spalování uhlí a biomasy.

• Třetí výzva by mohla odstartovat v příštím roce. K dispozici by mělo být 2,3 miliardy korun.

Čím se topí v Česku?

• Představu o individuálním vytápění v Česku je možné získat ze Sčítání lidí, domů a bytů z roku 2011 (SLDB) a šetření Českého statistického úřadu Energo 2015. Výsledky se však podstatně liší.

• Podle SLDB topí v Česku uhlím 336 tisíc a dřevem 285 tisíc domácností. Podle Energo 2015 topí uhlím 544 tisíc, a dřevem dokonce 1,1 milionu domácností.

• Oba zdroje se shodují, že jde o problém rodinných domů a menších obcí, v bytovkách a velkých městech je podíl obou druhů paliv zanedbatelný.

• Nejvíce se uhlím topí ve Středočeském kraji, v závislosti na průzkumu následuje buď Jihočeský, nebo Moravskoslezský kraj.

O autorovi| Jan Brož, broz@mf.cz


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Čtěte také

Komentáře

Finance
Akcie Apple a Alphabet vymazaly letošní zisky
Jak si vyřídit živnostenský list a kolik to bude stát?
Kdy potřebujete návrh vkladu do katastru nemovitostí? Jde to online?
Zdražil váš dodavatel? Právě teď můžete bezplatně odejít
Jak si vyřídit výpis z katastru nemovitostí online?
Auta
Jízdní dojmy: Autobusy Isuzu
Volkswagen Atlas Cross Sport: Další SUV s karoserií „kupé“ se představuje v sériové podobě
Kvíz: Poznáte auto jen podle fotky zadního světla?
CNG autobusy Solaris pro Paříž
Nová Mazda3 se ukázala v Praze. Jen dva týdny po světové premiéře v L.A.
Technologie
Xbox Game Pass jen za polovinu. Za 1500 Kč můžete hrát 100+ her po celý rok
Stáhněte si zdarma hry Lego The Hobbit a Full Throttle Remastered
Intel odhalil architekturu GPU Gen11. Grafika Ice Lake má mít výkon jako Ryzen 3 2200G
Nejlevnější smartphony pod stromeček. Co koupit do 5000 Kč?
Mobilní banka Revolut získala bankovní licenci pro Evropu
Hry pro příležitostné hráče