Kontrola Evropské komise - Euro.cz

Přihlášení

Kontrola Evropské komise

, David Emr,
Kontrola Evropské komise
Zdroj: Euro.cz

Hospodářská soutěž

Zhruba dva roky po vstupu České republiky do Evropské unie poznala naše země v praxi další prvek evropské antimonopolní politiky. Rok 2006 totiž přinesl první případ evropské kontroly českého subjektu z důvodu údajného porušení pravidel hospodářské soutěže obsažených v článcích 81 a 82 smlouvy o založení Evropského společenství. Jistě nebyla poslední. Ve většině případů se kontrola dostaví neohlášeně. Proto se v angličtině tyto kontroly označují jako dawn raids – nájezdy za úsvitu. Protože již v této úvodní fázi se může rozhodovat o průběhu dalšího řízení, je vhodné si shrnout některá základní pravidla, co vlastně Komise Evropských společenství může, a co nemůže.

Hlavně zachovat klid.

V případě, kdy se na recepci objeví předem neohlášená návštěva z Bruselu, je důležité zachovat klid a vystupovat připraveně a sebevědomě. V první řadě by měl být informován podnikový právník a vedení podniku. Je dobrým zvykem, že úředníci komise počkají se zahájením kontroly právě na přítomnost advokátů, obvykle však ne déle než 30 minut.
Na začátku je třeba zkontrolovat samotný mandát úředníků a zástupců Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kteří je pravděpodobně budou doprovázet. Komise by totiž ve svém rozhodnutí měla stanovit, jak dlouho má kontrola trvat, jakých subjektů se má týkat, které skutečnosti mají být prověřeny a kdo ji bude provádět. Z předmětu kontroly lze dovodit, jaké dokumenty bude „návštěva“ chtít studovat a s kým hovořit.

Co je dobré udělat.

Vyplatí se vytvořit tým (podnikový právník, advokát se znalostí soutěžního práva, zástupce vedení podniku a vedoucí zaměstnanci dotyčných oblastí), jehož členové budou úředníky doprovázet při výsleších a šetřeních. Pohyb úředníků by také měl být od počátku monitorován. Zaměstnanci by měli být předem poučeni, jak vůči úředníkům vystupovat (nesnažit se zdržovat kontrolu, neschovávat, případně dokonce neničit dokumenty).
Úředníkům by měla být poskytnuta místnost v sídle společnosti, kde budou moci studovat kontrolované dokumenty. Stejně tak je vhodné nabídnout administrativní síly, které provedou kopírování dokumentů.

Široké pravomoci.

Samotné pravomoci úředníků stanovených v Nařízení Rady č. 1/2003 jsou poměrně široké. Zkráceně řečeno, mohou vstupovat do podnikových prostor, kontrolovat účetní knihy i obchodní záznamy a činit si z nich kopie. Tento pojem je v praxi velmi široce vykládán a úředníci mohou požadovat předložení obchodní korespondence, zápisů a tak dále za předpokladu, že se týkají předmětu kontroly. Také mohou požadovat vysvětlení kontrolovaných skutečností a zaznamenávat si odpovědi. Z kontroly jsou vyloučené dokumenty připravené advokátem (nikoli však interním právníkem) společnosti, které se týkají jejího předmětu. Se souhlasem soudu může proběhnout i kontrola bytů zaměstnanců – existuje-li důvodné podezření, že se tam nacházejí skutečnosti potřebné pro kontrolu (obchodní korespondence, smlouvy a tak dále).
Pokuta za nedostatečnou součinnost může činit pět procent z průměrného denního obratu za předchozí kalendářní rok za každý den prodlení při plnění uložené povinnosti.

Spolupráce se vyplatí.

Kontrolovaný subjekt by se měl vždy snažit spolupracovat. Je zbytečné pokoušet se zdržovat kontrolu. Zejména by se neměly za prvé záměrně ničit dokumenty, nebo naopak „nalézat“ ty chybějící; za druhé bezdůvodně odmítat jejich poskytování; za třetí postupovat koordinovaně s ostatními soutěžiteli, kterých se kontrola týká; a za čtvrté nechat nekontrolovaně pohybovat úředníky – všichni by měli mít svůj „stín“, který by monitoroval jejich činnost v prostorách kontrolované společnosti.
Na druhé straně zástupci kontrolovaného subjektu by měli dbát na to, aby se výslechy týkaly předmětu kontroly a zkontrolovat případný protokol. Vyslýchaní zaměstnanci by měli dávat přesné odpovědi bez osobního hodnocení zkoumaných otázek. V případě, že otázce nerozumějí, by měli požádat o vysvětlení nebo zpřesnění.

Ochrana obchodního tajemství.

V souvislosti s předávanými dokumenty vyvstává otázka, jak má kontrolovaný subjekt chránit své obchodní tajemství. V prvé řadě je třeba informace, které se za obchodní tajemství považují, označit. Odmítne-li to komise uznat, lze toto rozhodnutí v dalším řízení napadnout a zpochybnit. Pokud určitým informacím povahu obchodního tajemství přizná, obvykle si vedle dokumentů s chráněnými informacemi vyžádá i jejich kopie, ve kterých budou chráněné informace vynechány.
A na závěr velice důležitá věc: od všech dokumentů, které si úředníci odvezou, má kontrolovaný subjekt právo získat kopie.

Diskuze