Knedlíkové orgie - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Knedlíkové orgie

, Milan Ballík,
Knedlíkové orgie
Zdroj: Euro.cz

Česká klasika podávaná v trendy „hospodě“

Jsme svědky revolučního kvasu v pojímání tradičních českých pivnic. Jednou z restaurací, které nabízejí hostu zatím nepříliš obvyklé spojení nejlepšího možného servisu piva s trendy pojatým interiérem, je před krátkým časem otevřený podnik Antal. Dověděl jsem se o něm skrze jeho kuchyni. Specialitou Antala je totiž výroba nejrůznějších druhů knedlíků a podle toho také koncipovaná nabídka.
Stojím před restaurací situovanou ve zbrusu nové budově u stanice metra Budějovická, a ještě než vstoupím, žasnu nad změnou, kterou tahle část města prošla. Malé City – tak by se asi dal nejlépe shrnout současný facelift. Vzápětí seznávám podobný moderní šmrnc, do kterého je oděn interiér Antala. Strohá velká hala s prosklenou delší stěnou. Esovitě stočený bar ihned za vchodem s výrazně umístěným výčepem je kopírován podobnou vlnou ze surového betonu na stropě. Z té vyrážejí k zemi jakoby „prsty“, jež oddělují jednotlivé segmenty barového zázemí. V takto vzniklých „jeskyňkách“ jsou vyskládány všechny barové propriety. Přestože se podnik prezentuje jako plzeňská pivnice, své si zde naleznou i fandové „mixů“. Jiným přitažlivým prvkem je kuchyně otevřená PT publiku. V tomto případě dokonce tak, že je možné zhlédnout hluboké zázemí.
To už ale usedám k malému stolku a zvědavě šmíruji po ostatních částech restaurace. První dojem je trochu rozháraný: odvážné prvky moderny jsou prolnuty mobiliářem, který působí příjemným, hřejivým dojmem. Tvar židlí sympaticky kombinovaných se židlovými křesly je mile starosvětský, a navíc barvou ušlechtilého koňaku protepluje celou místnost. Sloupy, které dělí – společně s lehkými optickými přepážkami – aulu na jednotlivé sekce, jsou mocné, hrubé a svérázně zakončené. Varianty antických stylů supluje kužel zrobený z pivních lahví což, akcentováno ostrým „kontralichtem“, propůjčuje atmosféře něco přízračna. Vše ostatní je až divoce pestré, valér barvy zapadajícího slunce na stěnách, drobná rudá mozaika zdobící bar i výdejní pult kuchyně. Už jako samozřejmou daň době je třeba brát plazmové obrazovky, které vtrhly do moderních restaurací a pevně se tam zabydlely.
Číšník mi bryskně předkládá jídelníček, o kterém si zprvu myslím, že je knihou. Domníval jsem se totiž, vida v celém rozlehlém lokále jen čtyři obsluhující, že půjde o delší počtení, které mi má pomoci zabít čas. Rozhodl jsem se, že dnešní večer bude tradičním, postaveným na české klasice a báječném ležáku. Ani jsem si neuvědomil, co vlastně chci, a už tu byl číšník znovu. S lákajícím půllitrem a požadavkem objednávky. Vychrlil jsem naň svá přání a se zalíbením pozoroval všechen personál, kterak zvládá večerní „mazec“ – a vedli si věru dobře, samozřejmě i s potřebným penzem profesní jistoty a patřičným přístupem k hostu.
Po chvíli registruji na stole svůj předkrm. Domácí tlačenka s cibulí má nastavit „staročeské“ chutě a zároveň vydráždit žízeň. Obé se povedlo. Plátky tlačenky, zcela zřejmě čerstvé – nebývá to běžným zvykem, tím méně samozřejmostí – těší už oko. V mozaice řezu je vidět, kterak bylo dílo uměřeně poskládáno ze všech komponent. Větší světlejší plošky masa se střídají s drobnějšími tmavšími kousky drobů a meziprostor je vyplněn sklovitým pojivem z rozvařených koží, koření a vývaru. Pevnost a lesk, neokoralé okraje, to všechno jsou zdánlivé drobnosti, které ale „píší“ celkový dojem z jídla. To, co „tláča“ slibovala oku, nabídla i patru. Vyladěné, dobře okořeněné a vyrovnané sousto – snad až na trochu předimenzované množství cibule – bylo pravým odrazem poctivé venkovské zabíjačky.
Nestačil jsem ani dopít své pivo – mimochodem sympatické bylo, že do vás obsluha nežene další a další půllitry „pod tlakem“, když máte ještě půli piva nedopitou, ale i při prázdné sklenici si nejprve potvrdí váš zájem dotazem – a je mi opět se chopit příboru. V rámci večera české klasiky je to zvěřinový guláš. Podávají ho zde v kotlíku, visícím na jakési „šibenici“, pod kterým malý plamének neustále drží pokrm v patřičné temperatuře. V kotlíku se leskne hnědavá hladina, z níž vystupují o tón tmavší „skaliska“, tvořená kostkami zvěřiny. V průlivech mezi nimi lze spatřit – jako vodou vybělená žebra konstrukce dávných vraků – srpečky cibule. Aby byl obraz úplný, semtam se na povrchu zaleskne „oko“ vařením odděleného tuku, důkaz to pečlivého přístupu kuchařova. Vedle, na malém oválku, se páří nad kolečky tří druhů knedlíků, které jsem si vybral z obsažné nabídky. Mají tu staročeské bosáky, knedlíky chlupaté, karlovarské, špekové a všelijaké jiné. Všechny se rodí zde, v rukou kuchaře specialisty. Jsou tedy zaručeně čerstvé a visačku „domácí“ nesou po právu. Chuť guláše je, jak jinak, gulášová. Víc než lehce, ovšem přiměřeně pikantní, to aby se dobře pilo, nesená projevem papriky a cibule v základu, zpestřená divokým kořením a sotva patrnou dominancí pepře, uhlazená tukem. Part divočiny není v omáčce až tak výrazný, ten dodávají kousky masa, které ale, zaplativši svou daň kvalitě šťávy, je samo poněkud vyprahlé. Sousto tak zachraňuje dobře komponovaná omáčka, vazká a správně hustá, homogenní, dobře provařená. A knedlíky? Všechny vonící moukou, kypré, a přece pevné, nenafoukané burizony, pohledné v řezu, zkrátka poctivé chutné knedle.
I když jsem syt a přede mnou stojí další půllitr, nemohu si odpustit jeden ze zdejších dezertů. Několikrát okolo mne nesli specialitu, za kterou sem zhusta chodí zhřešit i dámy válčící s linií. Veliký, na dílky pokrájený knedlík, plněný ovocem a hojně zalitý zakysanou smetanou. Ten můj byl těhotný množstvím borůvek, jak jen možno čerstvý, pevného těsta a přitom nadýchaný. Chutnal opravdu báječně. Měl jsem jedinou starost – neprasknout děsivým přecpáním a „udržet“ vražednou kombinaci prazdroje, smetany a ovoce. Obojí se podařilo.
Staromilci v téhle restauraci budoucnosti možná povzdechnou nad interiérem, snad je utěší velkoplošná projekce se sportovními přenosy, jistě ale freneticky zajásají nad kvalitou místního prazdroje. Posezení stálo čtyři stovky, což je suma více než přijatelná s přihlédnutím ke kvalitě kuchyně a výsostně ošetřenému pivu.

Value for Money 9/10
+ i při výrazné převaze kuřáků čistý, dýmem netknutý vzduch
pro pivnici typická vysoká hladina hluku

Plzeňský restaurant Antal
Antala Staška 2027, 140 00 Praha 4
tel.: +420 241 402 782

  • Otevírací doba: Po-So 11.00–24.00, Ne 11.00–23.00
  • Počet míst: restaurace 170, v létě předzahrádka 90
  • Druh kuchyně: česká klasika se vstupy mezinárodní kuchyně
  • Přijímané platební karty: všechny obvyklé
  • Jídelní lístek: čeština, angličtina, němčina
  • Jazyková vybavenost personálu: angličtina, němčina
  • Země původu nabízených vín: Itálie

Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 8 bodů z 10
Prostírání 9 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 10 bodů z 10
Chování personálu 9 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 18 bodů z 20

Celkem: 54 bodů ze 60

Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.

Výběr z jídelního lístku:
70 g Uzený vepřový jazyk s křenem 55 Kč
100 g Ostré vuřty na černém pivu 65 Kč
Fazolová polévka se slaninou, česnekem a čedarem 40 Kč
150 g Jehněčí na česneku se špenátem, domácí bramborový knedlík 78 Kč
150 g Domácí knedlíky plněné uzeným masem, sypané smaženou cibulkou, bílé zelí (4 ks) 78 Kč
1000 g Pečené vepřové žebírko na medu, hořčice, křen 175 Kč
200 g Přírodní krůtí steak na smetaně se žampiony 175 Kč
250 g Losos na rozmarýnu 215 Kč
200 g Zvěřinové řízečky s jablky a brusinkami na červeném víně 195 Kč
200 g Papardele s mákem, vepřovým masem a žampiony 145 Kč
150 g Bramborové šlejšky s mákem 85 Kč

Výběr z nápojového lístku:
0,5 l Pilsner Urquell 12o – světlé 28 Kč
0,5 l Velkopopovický Kozel 10o – tmavé 28 Kč
0,5 l Nealkoholické pivo 28 Kč
0,75 l „Pinot di Cavit“ Brut – Methode Clasique 360 Kč
0,75 l „Mastri Vernacoli“ Trentino D.O.C. Sauvignon 350 Kč
0,75 l „Mastri Vernacoli“ Trentino D.O.C. Cabernet 350 Kč
0,75 l Ripasso della valpolicella D.O.C. 2002 (13 % alc.) 430 Kč
0,75 l Amarone della valpolicella D.O.C. superiore 1997 (16 % alc.) 1200 Kč