Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Můžeme od nového roku očekávat zdražení povinného ručení?

Povinné ručení se díky mnoha změnám v pojišťovnictví bude nejspíše nadále zdražovat.…

Výměna výtahu a potřebná povolení

Životnost výtahu v bytových domech je 15–25 let (doba životnosti je ovlivněna prováděnou…

Rondo.cz nabízí řešení, jak získat a udržet zákazníky. Výše platby je přizpůsobená možnostem firem

Kamenné prodejny i eshopy dlouhodobě bojují s tím jak získat a udržet zákazníky. Přitom…

Každý má jiné chutě

27. listopadu 2017, 00:00 -
27. listopadu 2017, 00:00

Němci nechápou, proč východ Evropy tak řeší „potravinový rasismus“ Dvojí kvalita potravin je pro středo- a východoevropské vlády palčivým problémem.

V Česku, Polsku, Maďarsku, na Slovensku a v dalších zemích vyslyšeli politici stížnosti spotřebitelů a v Bruselu lobbují proti praxi mnoha výrobců, kteří na východní trhy dodávají své výrobky v jiné kvalitě než pro zákazníky na Západě. V Německu ale stížnostem východních sousedů příliš nerozumějí.

Dvojí kvalita

Znamená jiné složení stejných značek výrobků v zemích na západě Evropy a na východě Evropy také dvojí kvalitu občanů v Evropské unii? Zákazníci a politici v Česku, Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, ve Slovinsku, Chorvatsku, Bulharsku, Rumunsku i Litvě mají jasno.

Východ Evropy je odpadkovým košem Evropy, případně se jedná o „potravinový rasismus“, který musí rozsoudit Brusel. Evropská komise souhlasila s tím, že dá půl milionu eur (12,9 milionu korun) na testování výrobků, aby zjistila, jak to s dvojí kvalitou potravin ve skutečnosti je.

Německý týdeník Zeit v tomto kontextu zdůraznil, že rozdílné receptury pro spotřebitele v různých zemích Evropy nejsou ničím novým. Například italská pomazánka z lískových oříšků Nutella je pro milovníky sladkého na severu Evropy „už po desetiletí“ tužší a matnější, zatímco v zemích okolo Středozemního moře je sladší a krémovější, aby se lépe roztírala na bílý chléb.

Totéž platí pro německého výrobce cukrovinek Haribo nebo americkou firmu Coca-Cola.

Německý „potravinový detektiv“ a odborník na výživu Hans-Ulrich Grimm, který píše knížky o průmyslově vyráběných potravinách, jako například Kočky by kupovaly myši nebo Lži o masu, přitom odchylky v recepturách mezi starými zeměmi EU a těmi novějšími nevnímá jako zásadní problém. Sám zjistil, že švýcarská firma Maggi vyrábí různé verze polévek v prášku pro Polsko, Irsko, Švýcarsko i Německo.

Už dávno neplatí, že stejný výrobek od stejné značky má ve všech zemích stejné složení. „Z čistě kvalitativního hlediska to není příliš důležité, protože jde o různé poměry nezdravých složek a chemických látek. Je otázkou, zda takové jednání je důvodem ke stížnostem,“ řekl německému týdeníku. Je těžké najít hranici, kde se jedná o variaci chutí a kde už nastupuje snižování kvality kvůli snížení výrobní ceny a tím i vyšší marži pro výrobce.

Také Tomaso Duso, který se v Německém institutu pro ekonomický výzkum věnuje regulaci a konkurenceschopnosti, přistupuje k problematice dvojí kvality potravin opatrně. „Výrobky nejsou automaticky horší jen proto, že používají přísady, které jsou levnější.

Problém by byl, pokud by se přidávaly přísady, jež jsou škodlivé pro zdraví,“ míní. Připustil ale, že výrobci vědí, že ochrana spotřebitele je v nových zemích EU mnohem slabší než například v Německu.

Přitom neexistuje unijní pravidlo, které by výrobcům přikazovalo, aby bylo složení jejich výrobků ve všech zemích identické. To také uvádí jako jeden z argumentů Evropská komise. Povinnost výrobce je pouze v tom, aby na obalu správně deklaroval složení svého produktu.

Záleží na zákazníkovi

Pak už je jen na zákazníkovi, jak při nakupování toto složení vyhodnotí a zda se pro nákup rozhodne. Duso tvrdí, že by bylo špatné vnucovat trhu, jak mají jednotlivé výrobky chutnat: „Jako Ital bych nebyl rád, pokud by EU definovala průměrnou chuť těstovin.“ Souhlasí ale s harmonizací ochrany spotřebitele napříč Unií.

Hans-Ulrich Grimm tvrdí, že největším problémem obecně je průmyslově vyráběné jídlo. „V tomto sektoru neexistuje dobro a zlo. Ale jen různé stupně špatného,“ tvrdí s tím, že průmyslově vyráběné potraviny jsou v medicíně považovány za rizikovou kategorii.

Člověk by měl nakupovat zejména čerstvé suroviny a z nich pak vařit.

Bohužel i mezi kvalitou ovoce a zeleniny panují velké rozdíly. „Jedna farmářka ze Španělska mi vyprávěla, že Němci dostávají nejhorší šarže zeleniny, protože jim jde hlavně o cenu,“ vzpomíná Grim.


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Čtěte také

Komentáře

Finance
10 příkladů, kdy vám může vzniknout dluh na zdravotním pojištění
Jaké změny musíte hlásit na finanční úřad?
Zvýšení nemocenského pojištění pro OSVČ v roce 2019
7 zlozvyků, kterými škodíte svému autu
Na co všechno pamatovat při změně práce
Auta
Po osmi letech přichází nová generace Range Roveru Evoque.…
První SUV značky Aston Martin se jmenuje DBX. Koupíte ho nejdřív za rok
Je možné opravit poškozené slitinové ráfky? Za pomoci speciálních nástrojů ano
Nové BMW M340i xDrive naznačuje, že příští M3 bude opravdu pekelně rychlá
Zimní vs. letní pneumatiky: Jak se liší brzdění z rychlosti 200 km/h na suchu u Porsche 911?
Technologie
Modem pro 5G sítě už má i Intel. Nabídne rychlost až 6 Gb/s
Levnější nikdy nebyl. Xbox One X se dvěma hrami jen za 9999 Kč [Black Friday]
Exynos 9820 představen. Galaxy S10 díky němu bude rychlejší a nabídne 8K video
Radeony budou také umět ray tracing, potvrdil šéf grafické divize AMD. Jen nevíme kdy
Windows 10 October 2018 Update: místo okrajových funkcí zlepšováky pro každý den [recenze]
Hry pro příležitostné hráče