Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Pomozte ochránit uživatele internetu a zachovat svobodný internet

12. září se bude v Evropském parlamentu hlasovat o evropské směrnici o autorském právu.…

Konference o coworkingu TechoCon 2018

Kanceláře se čím dál rychleji mění, práce v nich stejně tak. Jak funguje moderní…

Konec výmluvám a začátek mluvení anglicky se blíží!

Lidský druh je mistrem ve vymlouvání se. Vymlouváme se na počasí, na únavu, na děti, na…

Jedna firma, jedno tělo

21. října 2013, 00:00 - Blahoslav Hruška
21. října 2013, 00:00

Právní teorii kolektivní viny definovaly v Evropě často malicherné a kuriózní spory

Když zboží v akci není na pokladně supermarketu za akční cenu, je to pro většinu lidí malicherný spor. Ve Velké Británii vedl k zásadnímu rozsudku, který je dodnes u soudů citován jako precedens určující, koho ze zaměstnanců je možné počítat mezi ty, za něž má firma trestní zodpovědnost. Kauzu Tesco versus Nattrass odstartoval britský důchodce Thomas Coane, když si šel v září 1969 do pobočky Teska v britském Northwichi koupit zlevněný prací prášek Radiant: ten předtím zahlédl v letáku. Místo avizovaných dvou šterlinků a 11 pencí (což odpovídá dnešním 1,5 libry) po něm na pokladně chtěli o šterlink více. Penzista zaplatil, ale obrátil se vzápětí na Inspekci pro míry a váhy, která podle zákona o značení zboží dala Tesku pokutu ve výši 25 liber. Supermarket případ dotáhl až do Sněmovny lordů a se stížností proti státnímu zástupci Williamu Nattrassovi vyhrál. Ctihodní zástupci horní sněmovny došli k závěru, že jistá slečna Rogersová, která zboží doplňovala, nepatří mezi „řídící mysl“ (directing mind) společnosti a firma jako taková nenese právní zodpovědnost za její jednání. Kdyby ovšem nadřízený slečny Rogersové věděl, že dává do regálů zboží s jinou cenovkou, situace by se otočila. Vedoucí obchodu, alespoň podle výkladu lordů, přestává být v práci reprezentantem firmy, nýbrž tvoří se společností jedno tělo. „Osoba, která jedná, nemluví nebo nejedná za společnost. Jedná jakožto společnost a její mysl, která řídí její jednání, je myslí společnosti. A jestliže je její mysl vinna, pak je tato vina vinou společnosti,“ prohlásil v roce 1972 lord Reid.

Takové pojetí typické pro zvykové právo, kdy se místo litery zákona formulují obecné výklady s důrazem na morálku a přirozené právo, bylo v kontinentální Evropě dlouho považováno za nemístné. Starý kontinent na rozdíl od Velké Británie a USA (ale třeba také Kanady, Indie nebo Jižní Afriky) dbal na hledání individuálního viníka a prokázání přesné skutkové podstaty a všech okolností. Definování kolektivní viny je relativní novinkou.

První zemí kontinentální Evropy, která trestní odpovědnost firem zavedla, bylo v roce 1976 Nizozemsko. Dodnes tamní zákon patří mezi nejpřísnější. Firma tam může spáchat jakýkoli trestný čin, snad jen s výjimkou těch, které vyžadují fyzickou účast jedince – jako je třeba ublížení na zdraví.

PŘÍLIŠ MNOHO KEJDY

Byl to právě nizozemský nejvyšší soud, který v roce 2003 jako první v EU zdůraznil, že má-li být prohlášena za viníka firma, musejí právníci zkoumat, jaké jsou její rozhodovací mechanismy a jaký prospěch jí spáchání trestného činu mohlo přinést. Za hojně přebíranými pravidly, která se oklikou dostala i do české legislativy, stál docela obyčejný spor o hnojení pole kejdou. Několik hektarů pronajatých pastvin u města Zijpe ošetřila najatá firma v rozporu se zákonem. Hnojiva použila příliš mnoho a pole předtím špatně zorala. Teprve nejvyšší soud jí dal za pravdu v tom, že šlo o individuální provinění, které není možné přenést na celou společnost.

Nizozemská praxe, kde neexistuje taxativní výčet kolektivních trestných činů, je v EU ojedinělá. V rámci Unie naopak katalogy existují. Ten první ostatně vznikl v roce 1995 k hájení finančních zájmů tehdejších Evropských společenství a vyvinula se z něj definice prvního „eurozločinu“ – poškozování finančních zájmů EU. Země EU se nakonec shodly na celkem jedenácti trestných činech, za něž lze stíhat firmy napříč Evropou. Patří sem falšování eura, terorismus, organizovaný zločin, ale i rasismus nebo úplatkářství. Všude jde však o takzvanou paralelní zodpovědnost. Jiank řečeno, kromě firmy je vždy zodpovědný také konkrétní jedinec.

NEJEDNOTNÁ EVROPA

I když má EU díky Lisabonské smlouvě mandát k harmonizaci trestního práva, jednotná ve stíhání společností jen tak nebude. Ani poté, co trestní zodpovědnost firem zavedou do svého práva i Bulharsko, Řecko a Lotyšsko.

Tedy jediné tři země EU, které podobný institut neuznávají.

Ojedinělou metodu postihu má sousední Německo. To vyjímá firmy z trestní zodpovědnosti, avšak používá institut právní záruky, kdy společnosti ručí byť za individuální selhání svých zaměstnanců. Není sice možné, aby kvůli vážnému provinění byla společnost vymazána z obchodního rejstříku, na druhou stranu ji může stihnout drastická pokuta, která zatne obchodní bilanci. Její výše není ohraničena, protože jde oficiálně o propadnutí majetku vzešlého z nelegální činnosti. V roce 2007 například zemský soud v Mnichově vyměřil firmě Siemens jako trest za úplatkářskou aféru v telekomunikačním byznyse pokutu ve výši 201 milionů eur.

Siemens, který tentýž rok obměnil představenstvo i dozorčí radu, se neodvolal a s výmluvou, že za věcí stojí bývalí manažeři, ani nevyrukoval. O dva roky později koncern MAN zaplatil za své korupční jednání 151 milionů eur. Podobně jako Siemens s verdiktem souhlasil. Mimo jiné i proto, že se princip „řídící mysli“ vzešlý z malicherného sporu o levnější prášek mezitím zabydlel i v kontinentálním soudnictví. l •

Bulharsko, Řecko a Lotyšsko jsou jediné tři země EU, které právní zodpovědnost firem neuznávají.

O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Platíte víc za vlak kvůli slevě pro studenty a důchodce?
Za černý odběr elektřiny jsou vysoké pokuty. Jak se mu vyhnout?
Kdy vzroste rodičovská o 40 tisíc? A koho se zvýšení bude týkat?
Kdy se v ČR zakáží zvířata v cirkusech?
Práva poškozených při dopravní nehodě: kdy se nevyplatí policii nevolat?
Auta
IAA Hannover 2018: Budoucnost užitkových aut? Hybridní,…
Euro NCAP: Volkswagen Touareg a Audi A6 za pět, Tourneo za čtyři a Jimny pouze za tři
Kvíz: Víte, kolik dostanete bodů za tyto přestupky?
Za volantem Alpine A110: Svezli jsme se autem, které v ČR jen tak nepotkáte
Bude elektrické retro novou módou? Nejen Peugeot 504 budoucnosti se očividně líbí
Technologie
Renault, Nissan a Mitsubishi nahradí svůj infotainment Androidem
Nový ARM procesor pro servery jde na trh: 32jádra Ampere eMAG budou v serverech Lenovo
Nové aktualizace od Microsoftu. Ve Windows 10 v1803 bylo opraveno 54 chyb
Je Windows 10 build 17763 finální vydání? Teď sestoupil do Slow ringu
Skype 8 nabídne pokročilejší správu stavových zpráv a jasnější indikaci aktivity
Hry pro příležitostné hráče