Jak žít bez rohypnolu - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Jak žít bez rohypnolu

, Robert Stuchlík,
Jak žít bez rohypnolu
Zdroj: Euro.cz

Četba novin ani řízení auta není relaxace

Tázali se Mistra, co si myslí o úspěších moderní techniky a průmyslu. Odpověděl takto:
Jeden roztržitý profesor se cestou na přednášku opozdil. Skočil do taxíku a vykřikl: „Honem! Jeďte co nejrychleji!“
Když se taxík vyřítil vpřed, profesor si uvědomil, že neřekl šoférovi, kam má jet, a zvolal: “Víte, kam chci jet?“
„Ne, pane,“ odvětil taxikář, “ale jedu, jak nejrychleji umím.“

Anthony de Mello

Pan Josef dosedl plnou vahou do hlubokého křesla a začal vyprávět příběh, který jej dovedl z kanceláře vedoucího marketingového oddělení zahraniční společnosti do přítmí pracovny psychoterapeuta. Rychlý start kariéry, perfekcionismus („zaměstnanci neodvedou práci dost dobře, musím to vždycky ještě překontrolovat“), do práce přichází první a odchází mezi posledními, tlak termínů, v poklusu pracovní obědy, pracovní večeře, pracovní golf. Soukromá nadváha. Stále dotírající mobil. Narození prvního dítěte. Každoměsíčně tlačí splátky na byt. V mladé rodině se objevují čím dál tím častěji malicherné spory. Prý je málo doma a když, tak unavený, podrážděný. Špatně spí, užívá občas lékařem předepsaný rohypnol. Je unavený. Bolí ho často záda. Mívá zažívací obtíže. Zhoršuje se mu lupénka. Má vysoký krevní tlak Ani ten sex už není, co býval. Často je podrážděný. Hůř si pomatuje nové poznatky. Jde o příběh, jakých psychoterapeuti řeší desítky. V jeho hlavní roli vystupuje STRES.
Slovo „stres“ běžně všichni používáme. Jen málokdo ale ví, jak se s ním úspěšně poprat. Co je to „stres“? Jednoduše řečeno, stres je mohutná biochemická exploze, kterou naše tělo reaguje na ohrožení. V dřevních dobách měl své odůvodnění. Nebezpečí vyvolalo biochemický třesk. Nahromadila se energie, uvolnily se určité druhy hormonů, zrychlil tep, zúžily cévy, zvýšilo napnutí svalů. A pak… tento muniční sklad explodoval v boji, nebo při zběsilém úprku. Po biochemické mobilizaci nastala fyzická akce! Tělo mělo šanci zbavit se uvolněné biochemické záplavy. Stres tudíž sloužil, umožňoval přežít.
Ale co pan Josef? Na postmoderního manažera neútočí mamuti či nepřátelské kmeny. Přesto každý den bojuje o život, a přitom postě nelze dát někomu pár facek, vyhodit nezvaného hosta z okna nebo si alespoň při jednání se zahraniční „matkou“ ulevit občasným „fuck“. Na místo neandrtálských způsobů se pan Pepa usmívá, říká, že to je „OK“, a vnitřně se propadá do vroucího kotle adrenalinu. Čím víc, tím blíž bude k vážným tělesným i duševním onemocněním. Mezi nemoci „ze stresu“ se prokazatelně řadí infarkt, vysoký krevní tlak, vředy, ale i alergie. Mimo veškerou pochybnost existuje vztah mezi vznikem nádorového onemocnění a dlouhodobě nezvládaným stresem (Křivohlavý, Jaro, 1994). K tomu připočtěte astma či poruchy v intimním životě. Co s tím?
První krok uděláte, až zvoláte „STOP!“. Druhý spočívá v nasazení pětistupňového stresmanagementu.
První stupeň patří sice k nejsložitějším, ale také k nejúčinnějším. Pan Josef zápasil s prvním stupněm sedm našich schůzek. Je třeba přistoupit na to, že mysl je hlavním protistresovým nárazníkem. Jak se k věcem stavím, tak se cítím. V rámci prvního stupně hledáme odpovědi na následující otázky:

  • Je to, co mě zlobí, skutečně tak špatné?
  • Co nejhoršího se může stát?
  • O čem vypovídá tato situace?
  • Může i to zlé být k něčemu dobré?
  • Co mi ta situace chce sdělit? Říká mi něco?
  • Bude záležet na tom, co mě štve, za padesát let?

Druhý stupeň žádá zavedení pravidelné pohybové aktivity. Stresem vyplavené biochemické působky se musí spálit v peci pohybu. Jinak poplavou v krevním oběhu a ještě dlouho po odeznění stresové situace budou otravovat náladu, snižovat výkonnost a kazit zdraví. Sport spaluje nejen tuky, ale i stresem uvolněné chemikálie.
Třetí stupeň se týká našich stravovacích návyků. Více zeleniny, méně tuku a žádné povídání o pracovních starostech u stolu. Když jím, tak jím, když spím, tak spím, když jdu, tak jdu. A když čtu noviny, tak čtu noviny. Vhodné bývá zavedení zvláštních potravinových doplňků, které napomáhají regeneraci sil.
Čtvrtý stupeň nabádá k relaxaci. Nemylme se! Četba novin není relaxace. Ani řízení auta. Hovoříme o zvláštní biochemické a fyziologické reakci těla. Herbert Benson nazval tuto reakci „relaxation response“. Relaxační odpovědí. Umíme-li navodit tento zvláštní stav těla a mysli, dochází v našem organismu k „resetu“. Automaticky se spouštějí sebeúzdravné, „antivirové“, harmonizující síly našich organismů. Prospěšnost „relaxation response“ prokazuje řada renomovaných výzkumů. Lidová mluva používá slůvko „relaxace“ zcela mylně i pro aktivity na hony vzdálené této zvláštní fyziologické reakci.
Pátý stupeň razantně posiluje naše adaptivní mechanismy. Patří sem specifická zdravotní, nejčastěji japonská a čínská, cvičení, práce s dechem, ošetření akupunkturních bodů, doplnění a harmonizace životní energie.
Díky pětistupňovému modelu se stav může zlepšit za dva měsíce, jako tomu bylo v případě pana Josefa. Po čtvrt roce byl zcela bez obtíží. Pětistupňový stresmanagement z dílny CDS CONSULTING & PARTNER budou moci ochutnat i čtenáři týdeníku EURO, díky plánovaným EURO-workshopům.