Inferno pod vinohradským činžákem - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Inferno pod vinohradským činžákem

, Milan Ballík,
Inferno pod vinohradským činžákem
Zdroj: Euro.cz

Solidní oběd s lehkým mrazením na šošolce

Barů v tradičním pojetí, do nichž je možno zajít před večeří na aperitiv či po ní popít drink coby digestiv, případně si dopřát něco zajímavých mixů, ve kterých každopádně nebývá jídlo významným bodem programu, v Praze příliš nepřibývá. Zato v posledním čase ožívají bary kombinované, s hudební produkcí a restaurační částí, kde je součástí nabídky plnohodnotná kuchyně. Většinou jsou situované v nečekaných lokalitách, atraktivně designově řešené, mají dlouhou otevírací dobou a často nabízejí bujaré hudební produkce.
Jeden takový byl nedávno otevřen na Vinohradské třídě. Jmenuje se TechtleMechtle a přes svou nedlouhou existenci si ho už oblíbila zejména mladá klientela. Ale nejen ona. Cestu na Vinohradskou údajně – především v době obědů – váží mnozí hosté za dobrou a také rychlou kuchyní.
Velmi nenápadný vchod ústí do jakési haly, hodně strohé. Pocit, že se ocitáte v betonovém bunkru, pomáhá odstranit jednak barevné ladění stěn, jednak množství zápisů názvu baru na nich. Sestupuji širokým schodištěm do vinohradského podzemí, v minus prvním podlaží znamenám něco jako malou kavárničku, velice stroze vybavenou, nyní prázdnou a poněkud ponurou. O parapet níže, tam, kde se „bydlí“ v hlavní „sluji“, natrefím nejprve na útulný bárek nazývaný bomba a pověstný širokým sortimentem rumů, je jich tu prý na stovku.
Okolo nekuřáckého koutku, mimořádně tísnivé, holé cihlové kobky, vybavené pouze stoly a židlemi a připomínající lepší středověkou šatlavu, procházím do srdce trojjediného podniku, vysoké, mohutně proklenuté „lodi“, navozující atmosféru zvláštního, trochu satanského chrámu. Pojednán téměř celý v cihle, s poměrně rozložitým barem uprostřed, který se podobá malému tichomořskému atolu, působí vzhledem ke své rozložitosti lehce tísnivě. I když vybavení baru, lesk skla a téměř povinné již „plazmy“ na stěnách a sloupech uprostřed barového tělesa, seč mohou, pracují na prohřátí tajemného podsvětí, podivné mrazení na „šošolce mezi oběma polokoulemi lebečními…“ zůstává. Pravidelně kol stěn jsou osazena zrcadla, prostor se tak opticky zvětšuje, navíc jsou jeho součástí zvláštní zákoutí, vznikající rozbitím prostoru sloupovím. Vysoký, tmavý barový mobiliář svým odstínem ještě podtrhuje ďábelskost interiéru. Nutno však říci, že moderna i historie, byť ne nějak dřevní, zde srostly ve vydařený, mladou ani pokročilejší generaci neurážející svazek. A ta trocha inferna? Tvoří neopakovatelný cejch originality. Všude přitom provázejí již zmiňovaná různá provedení logotypu baru – ať již svítící na stěnách či stropě, mnohonásobně vymalovaná na jediném, šedě omítnutém poli jedné stěny nebo vyřezaná do kovového obložení baru.
Usedám do kouta a ihned jsem atakován barmanem a opatřen jídelníčkem. Zároveň se dozvídám, že polední menu byla zrušena a kuchyně funguje až od večera. Zato však do druhé hodiny ranní. Lístek úpravou připomíná protokoly psané kdysi čackými policisty, kteří souboje s psacím strojem prohrávali vysoko na body, a vůbec je upraven spíše odpudivě. První chod, spinaci consommé – silný vývar se špenátem, parmazánem a žloutkem – je na stole „na otočku“. Číšník polévku snad vytáhl z rukávu. Servírována v moderním nádobí z čirého skla působí, možná právě pro onu průhlednost, velmi nezvykle. Nazelenalá, opalizující tekutina, v níž se převalují prapodivné útvary. Bližší průzkum ukázal jejich původ. Jde o špenát, spojený roztaveným a znovu ztuhlým sýrem v nezvyklé koule, z nichž do všech stran trčí torza listů rostliny. Jiné listy coby pitoreskní bárky volně plavou po hladině, na níž se ještě tu a tam objeví blíže neidentifikovatelný kousek čehosi, snad koření. Celkový dojem není až tak povzbudivý. Ovšem chuť má nad vzhledem navrch. Síla vývaru je ozvláštněna důrazem špenátu, své si odbude i patrný, ne však výraz opanující česnek. Zemitá příchuť samotného listí je trochu hrubšího ražení, o nápravu se stará sýr – mimochodem nevsadil bych se, že jde o parmazán -, který „zlobí“ jen svou nešťastnou konzistencí. Úvod do mé večeře vyzněl vcelku příznivě, i přes výrazný prvek originality a minely v úpravě.
Na hlavní chod jsem si tentokrát počkal déle. Podnik se vůbec nenaplnil „po střechu“, ale pár přišedších patřilo zřejmě mezi štamgasty a přátele obsluhujících. Bylo tedy třeba prohodit pár slov s tím, něco probrat s oním a ještě se zmínit o jisté záležitosti před dalším. Prodleva se protáhla, ale ve chvíli, jako by měla na sekundičku spočítané, kdy bych začal být rozladěn, se objevila servírka a s odzbrojujícím úsměvem předložila hlavní chod: lamb cutlets – jehněčí kotletky na česneku a rozmarýnu. Růžovoučká srdíčka masa tvoří základnu, ze které se k nebi tyčí pětice zkřížených mečů, to se žeberní kůstky proplétají v efektní kužel. Partnerem kotletek je na talíři už jen kupka salátových listů, jež mají za úkol osvěžit chuť svou živoucí svěžestí. Vlastně ještě je tu cosi, nenápadná, téměř neviditelná loužička vypečené šťávy, vonná a vyzývající. Maso, jež je upravené přesně tak, jak jsem si přál, chutná znamenitě. S drobnými žilkami prorůstajícího tuku a tenkým okružím po obvodu je šťavnaté, chuťově věrné. Jistou animálnost odbourává patrný česnekový valér (nejsem snad v upířím doupěti?) a ony zvláštní odéry „skopoviny“ akcentuje výpek. Salát oživí spektrum, přidá mladost a život, snad až na výjimku trochu příliš hořce se projevujících, a tedy disonujících listů čekanky. Z dáli jako brankářův výkop přes celé hřiště se objeví rozmarýnový přídech, velmi nenápadně vstoupí do chuti a ihned zmizí, zanechá jen jakési vonné tušení.
Přestávka se opět trochu natáhla, po přesném debarasu jsem si počkal na dezert. Pannacotta s čerstvým ovocem znamenala kužel alabastrové, „pudingózní“ hmoty, sametově hladké a jemného chuťového projevu, když veškeré ovoce zastoupily krychličky ananasu a vpůli rozkrojený jediný exemplář jahody. Ale konejšivý, digestivní projev s lehkou agresivitou čerstvého ananasu obstaral příjemný závěr celé večeře.
S přihlédnutím k tomu, že bar nebývá místem vrcholné gastronomie, se dá jídlo v TechtleMechtle považovat za přiměřené. Nedostatky jdou na vrub spíše kuchařovy nepozornosti, jen tak se dá vysvětlit nenahřátý talíř pod jehněčím, a naopak téměř horký v případě studeného dezertu. I přes to a lehkou nesoustředěnost personálu, jinak úspěšně kombinujícího profesní zdatnost s lehce frivolním, volným „barovým“ přístupem, lze částku 493 koruny, která stála na účtu, považovat s malým přivřením očí za úměrnou. Nepochopil jsem ale jednu věc. Ač se v nitru sklepení skrývá elegantní vinotéka, nedostal jsem k dispozici nabídku vín. Byl jsem odkázán na internet, kde ovšem zveřejněna není.

Plus – zajímavě řešený prostor s puncem neotřelosti
minus – poruchami rozbité obrázky na displejích, které tím ztrácejí smysl

kvalita x cena: 8

TechtleMechtle – restaurace, cafébar, koktejlbar Bombabar
Vinohradská 47, 120 00 Praha 2
tel: 22 22 50 143,
e-mail: techtlemechtle@email.cz, www.techtle-mechtle.cz
Otevírací doba: Po – Pá 11:30 – 04:00, So – Ne 17:00 – 04:00 (Bombabar Ne, Po zavřeno)
Počet míst: ca 100 ve všech prostorách
Druh kuchyně: mezinárodní
Přijímané platební karty: všechny obvyklé
Jídelní lístek: názvy pokrmů v různých jazycích ozvláštněná čeština
Jazyková vybavenost personálu: angličtina
Země původu nabízených vín: podnik stojí především na nabídce piva, destilátů a barových nápojů

Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 8 bodů z 10
Prostírání 8 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 5 bodů z 10
Chování personálu 8 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 16 bodů z 20
Celkem: 45 bodů ze 60

Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.

Výběr z jídelního lístku:
Prosciutto di Parma 80g (plátky parmské šunky se sušenými rajčaty,marinovanými olivami a zeleninou) 169 Kč
Chicken consommé (silný vývar s kuřecím masem a zeleninou) 39 Kč
Insalata con verdura (čerstvý listový salát s variací zeleniny a ovoce) 119 Kč
250g Houbové rizoto sypané sýrem 69 Kč
150g Krůtí steak s omáčkou Café de Paris, hranolky 89 Kč
Gnocchi Pomodoro di carne al forno 250 g (gratinované s pikantní tomatovou omáčkou a vepřovým masem) 159 Kč
Uruguay heart of rump (zadní steak) 400g/200g 349 Kč/199 Kč
250g Citronela trout (duhový pstruh s citronelou a mořskými řasami) 159 Kč
200g Gamberetti (krevety na česneku a zázvoru) 289 Kč
Čokoládové fondue s míchaným čerstvým ovocem a ořechy119 Kč

Výběr z nápojového lístku:
Staropramen Granát (czech) 0,4l 40 Kč
Stella Artois 0,5l 50 Kč
Hoegaarden (belgium) 0,5l 50 Kč
Stella Artois nealko (belgium) 0,33l 40 Kč
Corona Extra (mexican) 0,33l 85 Kč

Ohodnoťte tento článek
Diskuze