Hradní fascinace skandinávským modelem je chvályhodná. Prezident by jej mohl začít neuplatňovat ve svém okolí

04. ledna 2016, 00:00 - MIROSLAV ZÁMEČNÍK
04. ledna 2016, 00:00

Milošovo vánoční poselství Je už takovou tradicí týdeníku Euro podrobit některá zásadní vyjádření prezidenta republiky Miloše Zemana ekonomickému rozboru a vánoční „poselství“ si to rozhodně zaslouží. Je naprosto v pořádku, když hlava státu šíří optimismus a zahání blbou náladu, kdyby ovšem nevytvářela nesplnitelná očekávání a občas nemlžila.

Pokud jde o příspěvek hospodářské politiky vlády k ekonomickému růstu, je nesporné, že tady se o něj zasloužily dva faktory, jednak přímá výdajová politika vlády (přidávat je hezké), jednak úsilí dočerpat evropské dotace v posledním možném termínu. Loni se podle propočtů ministerstva průmyslu mohl příspěvek „závěrečného boje o evropské zrno“ podílet na růstu ekonomiky více než jedním procentním bodem, v podstatě čtvrtinou veškerého přírůstku HDP.

Letos se to zcela určitě nebude opakovat, protože čerpání v novém programovém období se bude rozbíhat ztuha, a bude zajímavé sledovat, jak budou komentována data nasvědčující „mírnému zašpuntování“ penězovodu z EU. Prezident­ekonom měl asi spíš než o „svěracích kazajkách“ utrousit nějaké slovo o tom, že rezignovat na strukturální reformy v čase vrcholící konjunktury není zrovna nejchytřejší, a mohl by se podívat na vývoj veřejných investic a spotřeby.

Ale budiž.

HLAVA NETUŠÍ

Růst mezd je jistě pozitivní zpráva, méně pozitivní je ale zjištění, že hlava státu úplně přesně neví, jak se u nás indexují důchody, tedy že jde o třetinu reálného růstu mezd od té doby, co byl naposledy reálný mzdový vývoj zohledněn (2011 – proto byl tak nízký nárůst pro letošní rok), plus 100 procent úhrnného indexu spotřebitelských cen, o které se navyšuje základní výměra, tedy devět procent průměrné mzdy k rozhodnému období. Do přesných kalkulací se nepouštějme, důchodci si ale rozhodně polepší.

Naopak lze v podstatě s prezidentem Zemanem souhlasit v jeho základní tezi, že motivaci k práci při současné dobré poptávce po pracovní síle posílí rozdíl mezi pracovním příjmem a životem na dávkách. Debata o minimálních mzdách je sice i v Česku živá, ale při své současné úrovni nepředstavují pro trh práce deformaci.

Náš pan prezident nejvíc klopýtá, když se od něj nějaká vize očekává. A když už z něj něco vypadne, loví ve Skandinávii.

Potíž není ve skandinávském modelu (mně se také líbí), ale je v jeho precizní interpretaci – musíte projít celou skandinávskou abecedu, a nikoli si vybírat v jejich smörgasbordu jenom to, co se nám líbí. Třeba v případě příjmových daní fyzických osob není možné se inspirovat jenom vysokou mezní sazbou daně, ale musíte vnímat také to, že nastupuje už velmi blízko průměrného příjmu, třeba v Dánsku se platí 60 procent z toho, co převyšuje 1,2násobek průměrného platu. Je dobré si uvědomit, že mají i velmi vysoké sazby DPH, v Dánsku jenom jednu – 25 procent. A zase, DPH je náhradou příjmové daně, protože u příjmově slabších vrstev zdanění spotřeby při velmi nízké míře úspor v podstatě funguje jako „příjmovka“.

Ve Skandinávii je procentuálně mnohem méně lidí zaměstnáno jako OSVČ v oblastech, kde se platí hotovostí, navíc se tam platí kartami, takže každý (i živnostník) za sebou zanechává elektronickou stopu, a rekonstruovat příjem a majetek je tedy v případě daňového auditu finančním úřadem snadná práce. Kouzlo vynucení vysoké daňové povinnosti občanů spočívá ve velmi malé možnosti úniku, protože křížová kontrola postihne drtivou část příjmů v ekonomice. Vysoké daně neplatí jen bohatí – platí je všichni.

ČESKÁ VÝJIMEČNOST

Vysoká míra zaměstnanosti souvisí s nastavením pracovního zákonodárství – při vysokém daňovém zatížení práce. V Dánsku s nejvyšší příjmovou daní fyzických osob lze propouštět lidi na hodinu a bez odstupného. Dostanou solidní sociální podporu, ale firemní cash flow v obtížných ekonomických časech zatěžován není a propuštění musejí práci hledat nebo se rekvalifikovat.

Česko se za poslední čtvrtstoletí konstituovalo velmi odlišně, pracuje s úplně jiným kapitálem důvěry v byznysu i ve vztahu vlády a občana. Pravice viděla světlo v anglosaské inspiraci, ale hodně pozapomněla na vládu práva a „sanctity of contract“. Levice u nás ve skutečnosti netíhla a netíhne ke Skandinávii, ale spíše k systému založenému na dosti ležérním vztahu k veřejným financím a na sociálních dávkách, které příliš nemotivují k práci. Výsledkem toho cikcak snažení je docela specifický sociálně­ekonomický model, který je prostě „náš“. Do budoucna není udržitelný, ale je rozhodně kultivovatelný.

Skončeme asi takhle: skandinávský model není pro nás, mimo jiné proto, že vyznává takový standard při správě veřejných věcí, v němž by například hradní kancléř nedokráčel ani na první nádvoří.

O autorovi| MIROSLAV ZÁMEČNÍK, zamecnik@mf.cz

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
dTest: Které dary musíte zdanit a kolik odvedete státu?
Práce pro více zaměstnavatelů během roku 2017 a daně
Povinné ručení? Nejlevnější není vždy nejlepší
Chcete si přivydělat? Staňte se členem volební komise
Byty za méně než 4násobek ročních příjmů? Ve 3 z 14 krajů ano
Auta
Automobilce Mini došla trpělivost. Na Dakar pošle auta s…
Je pohon na LPG ohrožený druh? Originálních aut na plyn už moc nekoupíte
Škoda představuje model Ke Luoke. Je to prodloužený Karoq pro Čínu
Subaru Impreza páté generace dorazila do ČR. Je to vážně zajímavé auto
Aston Martin V8 Vantage změnil tvář i motor. Je přeplňovaný a dodává ho Mercedes
Technologie
Čína nemá ráda ani Skype. Ten tak zmizel z katalogů aplikací
Uber zlepšuje podmínky pro své řidiče a přidává živé sledování
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Koupě roku? Amazon dnes prodává Galaxy S8 jen za 13 200 Kč
Další devadesátková hra zdarma. Stáhněte si akci MDK
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít