Evropská krize právního státu

02. května 2016, 00:00 - GUY VERHOFSTADT
02. května 2016, 00:00

Maďarsko a Polsko podkopávají hodnoty osmadvacítky, která si s tím neví rady

Evropské země se v sutinách dvou válek spojily a spustily cosi, z čeho se nakonec vyklubal největší světový experiment ve sjednocování a spolupráci.

Evropský projekt během několika desetiletí dosáhl impozantních úspěchů, teď mu ale hrozí rozpad.

Nevyřešená ‚ nanční krize, uprchlická krize, zhoršující se bezpečnostní situace a zadrhnutá integrace vytvořily po celé Evropě toxické a nestabilní politické prostředí, ve kterém se daří populismu a nacionalismu. Asi nezřetelnějším projevem těchto krizí je eroze právního státu v Evropské unii.

Zvláště dvě členské země, Maďarsko a Polsko, teď ohrožují těžce vybojované evropské demokratické normy. A podkopávají tak samotný účel evropské integrace.

PROTI VŠEM

V Maďarsku na liberálně­demokratické hodnoty systematicky útočí vláda premiéra Viktora Orbána. Ten od svého návratu do úřadu navedl zemi na autoritářsko­nacionalistickou cestu a využil uprchlickou krizi, aby utužil paranoii, díky které si udržuje lidovou podporu. Orbán přitom ignoroval základní práva, omezil svobodu médií a démonizoval uprchlíky. Zároveň dělal všechno, co mohl, aby oslabil Evropskou unii. Pokusy evropských institucí přesvědčit ho ke změně kurzu ho jen posílily k dalším výstřelkům proti demokratickým normám.

Mezitím loni v říjnu vypukla krize demokracie i v Polsku. Euroskeptická a protiimigrační strana Právo a spravedlnost (PiS) získala naprostou parlamentní většinu díky ekonomickému populismu a slibům, že „bude vždy upřednostňovat Polsko“. Po volbách ale strana opakovaně zaútočila na polskou ústavu.

Vládní zákony zaměřené na reformu polského ústavního soudu odsoudil jak soud sám, tak Benátská komise, která v Evropě sleduje dodržování demokracie. Vláda fakticky soudu zabránila rozhodovat o ústavnosti zákonů.

Jde o oslabení klíčového pilíře demokratického právního státu – což je problematické jak pro Polsko, tak pro Evropu.

Maďarsko a Polsko jsou v čele krajně pravicové agendy, která je v celé Evropě na vzestupu. V závěsu jsou strany, které využívají politického vakua, jež vytvořila neschopnost Evropské unie řešit ‚ nanční a uprchlickou krizi. Co s tím

PRINCIPY NEBO IZOLACE

V demokratických zemích je důležité, aby se s nepřáteli demokracie bojovalo demokratickými prostředky. Je klíčové, aby vnější svět dal běžným Maďarům a Polákům najevo, že v globalizovaném světě přináší nacionalismus jen falešný pocit bezpečnosti a ekonomickou irelevanci. Obě země ze srdce Evropy z členství v EU velmi těžily; nesmějí se proto vzdát příležitosti dosáhnout dalšího pokroku.

Maďaři a Poláci v roce 1989 odmítli mezinárodní izolaci. Po pádu železné opony se obě země ještě před vstupem do EU staly věrnými spojenci v NATO. Geopolitické a bezpečnostní argumenty pro evropskou jednotu drtivě převažují. Bez Maďarska a Polska si sjednocenou Evropu nelze představit.

Všichni, a zvláště Maďaři a Poláci, si ale musíme uvědomit, že NATO, stejně jako EU, vzniklo na principech demokracie, osobní svobody a vlády práva. Vláda, která jich nedbá, ohrožuje soudržnost a solidaritu aliance. Je proto důležité, aby teď Spojené státy a další členové NATO nemlčeli a trvali na zachování demokratických kontrolních mechanismů.

Maďarům a Polákům je třeba připomenout, že ruský prezident Vladimir Putin se aktivně snaží rozdělit a oslabit EU i NATO. Pokud Evropa má čelit agresi z Kremlu, je klíčové, aby Maďarsko a Polsko dodržovaly základní hodnoty a principy těchto institucí.

Je ale také důležité, aby si EU sama vytvořila obecný mechanismus na ochranu právního státu v Unii. Osmadvacítka už má postupy pro regulaci hospodářské politiky, ochranu životního prostředí a dohled nad jednotným trhem. Evropa ale vždycky byla víc než jen ekonomický projekt. Je to také jednota hodnot, které by žádný člen neměl mít možnost bez důsledků zavrhnout.

Vlády vznikají a zase se rozpadají, politici přicházejí a odcházejí, demokratické instituce by ale měly být imunní vůči politickému vlivu. Smutnou skutečností je, že pokud by Maďarsko a Polsko podaly žádost o členství dnes, neuspěly by. Obyvatelé obou zemí by měli pečlivě zvážit, co to znamená. Jejich současní lídři tvrdí, že hájí národní zájmy. Je ale skutečně v zájmu jejich zemí, aby je USA, NATO a zbytek Evropy postavily mimo hlavní dění

O autorovi| GUY VERHOFSTADT, bývalý belgický premiér, předseda liberální frakce ALDE v Evropském parlamentu

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Prezidentské volby 2018: vše, co potřebujete vědět o druhém kole
7 důvodu, proč nevolit Miloše Zemana
Na co si dát pozor při vyplňování přehledu pro zdravotní pojišťovnu?
Kolik si odkládat na penzi?
7 důvodu, proč nevolit Jiřího Drahoše
Auta
Audi RS 3 je lidový supersport. Podívejte se, jak při…
Wankel od Mazdy míří jako generátor do autonomních elektromobilů Toyota
Nissan Design Europe slaví 15 let. Toto je 15 nejlepších aut, která zde vznikla
Mercedes končí s vidlicovými šestiválci. Přejde jen na ty řadové
Kvíz: Poznáte model auta jen podle fotky interiéru?
Technologie
Cnews FM: Prodali byste svou digitálně vlastněnou hru? Robot Cache to umožní [podcast]
Restarty po opravách díry Spectre se týkají i dalších CPU Intel, problém s AMD vyřešen
Pohodlí je důležitější než bezpečnost. Dvoufázové ověření účtů používá jen 10 % uživatelů Googlu
GDDR6 bude rychlejší, než jsme čekali. Samsung uvádí čipy běžící na taktu 18,0 GHz
První Age of Empires se vrací po 20 letech. 4K remaster vyjde za měsíc a bude levný
Hry pro příležitostné hráče