Euro v Česku: Proč to jde tak ztuha?

11. prosince 2017, 00:00 - Jan Mládek
11. prosince 2017, 00:00

Pro Česko by mohlo být zajímavé podílet se na projektu eurozóny, být součástí hospodářského celku, jenž má spolu s USA a Čínou určovat běh světa

Euro existuje v nehotovostní formě již téměř devatenáct let, v hotovostní formě skoro šestnáct let a platí vdevatenácti zemích EU. V Česku se o zavedení eura vede intenzivní debata, přesto se nezdá, že jeho přijetí je u nás blíže než v době našeho vstupu do EU. Proč to jde v Česku tak ztuha ajsou nějaké zásadní důvody, abychom váhali se vstupem do jádra EU, tedy do eurozóny?

Vstup do eurozóny by mohl přinést mnoho výhod, a to jak pro občany, tak i pro firmy. Výhodou společné měny je snížení transakčních nákladů, úspora směnárenských poplatků u občanů i firem, zrušení potřeby hedgovat své operace pro firmy při obchodu se zeměmi eurozóny, odstranění kurzového rizika pro oblast, kam jde 70 procent českého exportu. Investoři ze zemí eurozóny by měli jednodušší život.

Toto jsou ovšem jen přízemnější výhody společné měny, tou zásadní by bylo vytvoření velkého ekonomického celku, který by měl jednu měnu, jeden vnitřní trh, aby toto uskupení bylo schopno soutěže s dalšími dvěma globálními hráči, kterými jsou USA a Čína. A p r o Česko by mohlo být zajímavé podílet se na tomto projektu, být součástí hospodářského celku, který by mohl spolu s USA a Čínou určovat běh světa.

Maastrichtská a českolipská kritéria

Dlouhou dobu to vypadalo, že hlavní bariérou vstupu Česka do eurozóny je splnění pěti tzv. maastrichtských kritérií. Jenomže to už dávno není pravda. V současné době plníme čtyři z pěti a to páté neplníme jenom proto, že jsme to zatím ani nezkusili.

Strašení veřejnosti, že neplníme maastrichtská kritéria, především pak deficit a veřejný dluh, že skončíme jako Řecko, bylo součástí českého politického folkloru kolem roku 2010. Zároveň tato debata zakrývala skutečné bariéry pro český vstup do eurozóny. Na zavedení eura jsme z hlediska ekonomických parametrů EU připraveni.

Českolipská kritéria vymyslel Václav Klaus v roce 2006 jako obdobu tzv.

Brownových kritérií, kterými britská vláda podmiňovala vstup Spojeného království do eurozóny.

První českolipské kritérium řeší, zda členským zemím evropská měna prospěla. Odpověď je dialektická: Některým ano, jiným ne. Určitě však prospěla Německu, tím pádem i Česku, protože česká ekonomika je silně navázaná na ekonomiku německou.

Druhé českolipské kritérium řeší cenovou a mzdovou konvergenci. Cenová a mzdová konvergence by samozřejmě případné zavedení eura usnadnila, ale není to nutná podmínka.

Zásadní je pak třetí českolipské kritérium: Přejeme si, aby měnová unie před sebou tlačila další integrační procesy, tedy aby proběhly kroky vedoucí k vytvoření společného evropského státu?

Ekonomické podmínky pro vstup jsou důležité, nicméně naprosto klíčová je politická vůle pokračovat v prohlubování politické integrace. Debata na toto téma je docela zvláštní. Zastánci zavedení eura poněkud hystericky vykřikují, že pokud se nepřipojíme k tvrdému jádru, skončíme v lepším případě na Balkáně. O nákladech a našich představách o společném státě - nic.

Krize roku 2008 - trhliny v evropské integraci

První problémy eurozóny se objevily v době krize 2008 a 2009, kdy byly v ohrožení celé státy. A začala debata, za jakých okolností pomůže ECB a kdo to zaplatí.

Členové eurozóny museli vložit peníze do garančních fondů a navíc ještě poskytnout značné garance pro případ další krize.

Samotný fakt existence garančních fondů, tedy riziko extra výdajů, dělá členství pro nové země méně zajímavé. Nekonečná debata o plnění maastrichtských kritérií u nás zakryla politický rozměr společné měny. Vytvoření společné měny je totiž prvním krokem k vytvoření společného evropského státu, nejspíše USE (Spojené státy evropské). Tento společný stát má již první instituci ECB (Evropskou centrální banku). Brusel chtěl podle všeho postupovat oblíbenou salámovou metodou. Po vzniku ECB se ukázalo, že vedle společné měnové politiky je zapotřebí společná fiskální politika, tedy federální ministerstvo financí.

Nicméně časem by vyšlo najevo, že je zapotřebí také koordinovat obecně hospodářskou politiku, a máme federální ministerstvo hospodářství, poté sociální věcí, dopravy a místního rozvoje. Nu a brzy máme společnou ekonomickou vládu. Při existenci společné ekonomické vlády se brzy zjistí, že je třeba koordinovat obranu, vnitřní bezpečnost či zahraniční politiku, ajsme u USE.

Tento plán se v prvním kole nepovedl, vůle po politické integraci je v EU malá. Dokonce nastal reverzní pohyb. Britský lid v červnu 2016 odhlasoval brexit. Evropská integrace se dostala od té chvíle na rozcestí a EU řeší dva zásadní problémy: britský odchod a budoucnost EU po odchodu Británie.

To druhé je pro nás klíčové: Co bude se zbytkem EU po odchodu Britů? Přímo se nabízí použít stávající situaci k rozšíření eurozóny a prohloubení evropské integrace směrem ke společnému státu, ten by se velmi hodil společné měně, kterou již eurozóna má.

Je lepší se mýlit s EU, než mít pravdu proti EU?

Případný vstup Česka by vedl ke zvýšení fiskálních rizik, neboť ČR by přijala zodpovědnost i za selhání vlád a bankovního sektoru v některých zemích eurozóny před naším vstupem. Navíc obecně chybí politická vůle k hlubší integraci eurozóny.

Může tedy zodpovědná česká vláda do podobného projektu jít? Za určitých okolností ano. Pokud si vyhodnotí, že být ve spolku, který se dostal do slepé uličky, je dlouhodobě výhodné. Euro se sice nemusí povést, ale když se nepovede, budeme v rámci spolku dělat něco jiného.

Samozřejmě je to včetně toho, že spolku přispějeme na úhradu ztrát vzniklých z fungování společné měny. Protože pokud bychom ze spolku vystoupili, nemáme alternativní spolek, se kterým bychom mohli nejen obchodovat, ale i s ním sdílet společné hodnoty.

A zde se ukazuje, že euro je vlastně o našem směřování obecně. Je to také o tom, zda jsme připraveni vstoupit do spolku, který nám chce přidělit imigranty nerespektující naše hodnoty a snažící se nám vnutit ty své, včetně svého pojetí práva?

Chce to otevřenou debatu a nespěchat

Z uvedeného je vidět, že zavedení eura v České republice je komplexní úlohou, která daleko přesahuje odstranění kurzového rizika, snížení transakční nákladů pro občany i firmy. Je to debata o politické integraci EU27 a naší roli v tomto procesu, v jehož rámci by všichni členové EU27 měli přijmout euro a vytvořit USE. Chtělo by to otevřenou a konstruktivní debatu o tom, zda jsme jako Češi, Česká republika připraveni podílet se na tomto projektu. A také je třeba si odpovědět na otázku, zda jsme připraveni se mýlit s EU, nebo mít pravdu proti EU. •

Ekonomické podmínky pro vstup jsou důležité, nicméně naprosto klíčová je politická vůle pokračovat v prohlubování politické integrace. Chtělo by to otevřenou a konstruktivní debatu o tom, zda jsme jako Češi, Česká republika připraveni podílet se na projektu Spojených států evropských.

O autorovi| Jan Mládek, Autor je bývalým ministrem průmyslu a obchodu


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Práce v důchodu: která smlouva je pro vás nejlepší
V Česku jezdí tisíce ekologických vozů. Lidé se jich přestávají bát
Určitě víte správně, co si můžete a nemůžete zabalit do příručního zavazadla do letadla?
Láká vás na dovolené zorbing, rafting, canoyning? Pozor na výluky v pojištění
Expres doklady - občanka a pas do 24 hodin: kde a kdy si vyzvednout
Hry pro příležitostné hráče