zavřít

Ty to zvládneš.cz - MOTORKÁŘI - SNADNÁ ZRANITELNOST



Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Británie představí na EXPO 2020 interaktivní Pavilon poezie

Britský pavilon se na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji stane místem, z něhož…

Rozhovor: K čemu je dobré vzdělání LL.M. a MBA?

Tituly MBA či LL.M. za jménem poutají pozornost. Absolvováním profesního vzdělání si…

Vybíráte vysokozdvižné vozíky? Prověřte si, jak je to s jejich servisem

Dobré zařízení nestačí. U manipulační techniky to platí rovněž. Důležitý je i kompletní…

DOSTAT z LESA

16. září 2019, 00:00 - Jan Brož
16. září 2019, 00:00

Nepotřebujeme dotace, potřebujeme hlavně odbyt, říká Ivan Vaníček, správce rodinných lesů v jižních Čechách

Les představuje velmi specifický typ majetku.

Vzhledem k nevyhnutelné dlouhodobé péči má mnoho vlastníků k porostu velmi blízký vztah, zvlášť v případě, když ho po ukradení komunistickým režimem získali před lety zpět. Nyní sledují, jak léta práce během několika měsíců ztratila na hodnotě. „Dříve to bylo tak, že zpeněz za dřevo se daly všechny lesnické činnosti pokrýt. To se však překlopilo a nyní jsme v minusu,“ říká profesor Ivan Vaníček. Uznávaný expert na zakládání staveb dohlíží na rodinný majetek vokolí obce Lnáře na Strakonicku, včetně 1400 hektarů lesa.

* > S příbuznými jste v roce 1993 restituovali zámek Lnáře a spolu s ním i okolní lesy. Jakým způsobem se o majetek staráte?

Je potřeba říct, že majitelů zámku je dnes sedmnáct ajá mezi nimi nejsem, nechal jsem podíl převést na syny. Znám však tamní situaci a rozhodl jsem se sní pomoct. Jedna část příbuzných vlastní asi čtyřicet procent a ostatní těch šedesát. Existují proto dvě společnosti s ručením omezeným, obě mají v majetku lesy, rybníky a něco málo polí. Já jsem jednatelem jedné z těchto společností Dvůr Lnáře.

* > Pečujete tedy o rybníky, lesy a zámek?

V podstatě ano. Profesí jsem geotechnik, pod což spadá zakládání staveb, zemní konstrukce, tedy silnice, železnice, environmentální stavby, jako jsou skládky a pak také vodní díla. Právě opravám starých rybníků v okolí Lnářů jsme se přitom museli hodně věnovat. Jsou 400 let staré, většinou mají dřevěnou výpusť, jenom někde udělali v padesátých a šedesátých letech betonový požerák, což však také nebylo ideální.

* > Jak se lnářských lesů dotkla kůrovcová kalamita?

Prolínají se dvě věci, a sice sucho a kůrovec. Strom si bere vláhu, a když jí má málo, tak je malinko zraněný. To kůrovec pozná a ví, na který strom má naletět. Historicky si přitom bral slabší stromy, tedy ne úplně odešlé, ale ani ne ty úplně zdravé. Pokud kůrovec vleze pod kůru zdravých stromů, které mají vláhy dost, tak ho zalijí smolou a zničí. Za normálních klimatických podmínek vylétne jedna generace kůrovce ročně. V příhodných podmínkách vylétne však třikrát, a loni to bylo dokonce čtyřikrát. Když napadne jeden strom, tak další generace vylítne a napadne dalších deset, pak sto, pak tisíc stromů. Skladba lesa je stoletá - 20 procent stromů je ve stáří osmdesát až sto let, které kůrovec obvykle napadá. V tom je 70 procent smrku, tedy asi 14 procent plochy, což by nemuselo znít tak tragicky. Dnes už to ale není pravda, protože kůrovec jde na mladší, čtyřicetileté stromy.

Strom přitom na první pohled nevypadá špatně, takže to nemusí být vůbec poznat.

*

Jaká je aktuálně situace na trhu se dřevem?

Občas se současná situace srovnává s orkánem Kyrill, kdy se také muselo najednou zpracovat velké množství dřeva. Tehdy se však ještě udržely ceny. V současnosti velké pily stlačily cenu dřeva na méně než padesát procent a i za tuto cenu je problém dřevo prodat. Musíte si ho navíc odvézt na pilu, kde pak vaše fůra třeba pět hodin čeká. Nikdo z řidičů tam nechce jezdit a musíme jim platit za to, že tam stojí. Pokud se přitom podíváte do hobby marketu, jestli klesla cena trámků, zjistíte, že neklesla. Dřevo se přitom vykupuje za 40 procent dřívější ceny.

* > Hlavním problémem je tedy přesycení trhu?

Největší problém je odbyt. Pokud by byl zajištěn, jsou lidé schopni se o to postarat. Nechtěli bychom ani žádné dotace, ale aby nám někdo zajistil, že můžeme dřevo bezpečně prodat a dostat ho z lesa. Třeba Čína nemá dřevo a ve velkém ho nakupuje. Kolik českých delegací už tam jelo, ale nikoho nenapadlo uzavřít smlouvu o exportu dřeva. Namísto toho se nám s minimální cenou přihlásí třetí překupník v řetězci, který to někomu prodá, ten zase jinému, pak dalšímu a ten to prodá do Číny. Pokud se dřeva nezbavíme, kůrovec se bude šířit dál. Propad poptávky se přitom netýká jen kulatiny, ale i vlákniny, což jsou menší průměry, které používají třeba papírny. Opadlo už i spalování společně s uhlím, čehož ale nejsem příznivcem. Ani štěpku už nikdo nechce, les přitom musíte nejen vykácet, ale i vyčistit.

* > Co tedy se dřevem děláte?

Ministerstvo deklaruje, že vzniknou nějaké skládky. Pokud se však zeptáte, zda je v okrese Strakonice nějaká taková skládka, odpověď zní, že není. Můžete si tak udělat vlastní skládku, a sice buď suchou, nebo mokrou. V suché kůrovec přežije snadno. Ministerstvo sice mluví o nějakých chemikáliích, ty jsou však tak jedovaté, že je nikdo nechce používat, a navíc stojí strašné peníze. A pak jsou tedy mokré skládky. Uvažujeme proto, že si vedle rybníka vytvoříme nějakou plochu a budeme dřevo kropit. Existuje tak šance, že se dřevo jakž takž zachová. Otázka však je, jestli se za dva roky prodá. I když je uvnitř zdravé, na kraji je černé. A vybudovat takovou skládku není vůbec jednoduché.

* > Ani tím to však nekončí. Vykácený les je potřeba znovu zalesnit a zaznívá, že mnoho vlastníků na to nemá prostředky.

Musíte vykopat díry a vysázet minimálně čtyři tisíce stromků na hektar, my dáváme pět tisíc. Jestliže měl někdo tři hektary lesa a všechno mu sežral kůrovec, znamená to patnáct tisíc sazenic, o které musí šest let pečovat, dovážet tam vodu, kropit, aby nezašly. Podle zákona máte dva roky na zalesnění, v současnosti se jedná o prodloužení na pět let.

* > V této souvislosti se zmiňuje problém přemnožené zvěře, která dokáže celou

* drahou výsadbu zničit. Vnímáte takové riziko?

Největším problémem je jelení zvěř, která má ráda listnáče. To byl velký problém v Krušných horách, kde bylo hodně jelenů a pokoušeli se tam vysázet listnaté stromy. Naše lesy jsou ve výšce 500 metrů, kde se jelení zvěř dříve nevyskytovala, dneska tam už ale je. Při výsadbě se tedy musejí postavit oplocenky, které mají životnost asi deset let. Pak už jsou stromky větší, jelení zvěř ale dokáže sežrat i je. Takže je to určitě problém. Nevěřím však, že by se dalo uspět při snižování stavů zvěře. Myslivci si ji hýčkají, protože jelena chce střelit každý. Myslivecká lobby je přitom strašně silná.

* > Navíc ceny sazenic prý kvůli vysoké poptávce rostou, což situaci vlastníků lesů dále zhoršuje. Je to tak?

Trochu ano, ale zrovna dneska mi říkal hajný, že zdražení není zase tak hrozné. Právě proto, že většina lidí nemá ani finance, aby zalesňovali. Dříve to bylo tak, že z peněz za dřevo se daly všechny lesnické činnosti pokrýt. To se však překlopilo a nyní jsme v minusu. Když však budeme podávat daňové přiznání, budeme v plusu.

* > Jak to?

Protože jsme museli prodat pětkrát více, než jsme byli zvyklí. A i když cena byla poloviční, tak pořád jsme v zisku, protože ještě nezalesňujeme. Příštích pět let ale nebudeme mít na sazenice.

* > Jak to tedy vyřešíte?

To ještě nevím.

* > Mnoho majitelů lesů bude nejspíš nuceno pozemky prodat.

Cena za metr čtvereční lesních pozemků byla ještě nedávno na třiceti korunách, dnes se prodávají za pět korun, dokonce iza jednu korunu. Je to sice holina, ale pořád je to metr čtvereční půdy, která se v Praze prodává za osmdesát tisíc a i na venkově stojí 250 až 300 korun. Lidé se jich ale potřebují zbavit.

* > Podobně jako vy vykonává i mnoho dalších vlastníků lesů ještě další, málo ziskové činnosti, které sanují právě penězi z lesů. Hrozí tedy, že problémy v lesnictví mohou ohrozit i další odvětví. Jak je tomu třeba u vašich rybníků?

Hlavně zámek je jeden jasný minus. Z polností, lesů a rybníků se vždy musel financovat. Ale ani v rybníkářství to není jednoduché, ceny ryb dlouhodobě nerostou. Kapr stojí v podstatě stejně jako před dvaceti lety, nedaří se navíc přesvědčit lidi, aby ho poptávali rovnoměrně po celý rok. Loni se navíc zastavily exporty do Polska a kapři spousta lidem zůstali na sádkách. Nechci však přehánět, situace je dobrá, ale není super, zvlášť když musíte investovat do oprav. Oprava hráze stojí třeba tři miliony korun. Výnosnost se dá posuzovat podle možného nájmu. Ten je třeba pět tisíc korun na hektar, z rybníka o šesti hektarech máte tedy třicet tisíc. To znamená, že bude trvat sto let, než se taková oprava vrátí. Existují různé dotační programy a dostanete třeba i osmdesát procent nákladů. Ale i tak je to pořád 600 tisíc z tří milionů a ani ty se jen tak nevrátí. Rybníkářství je tedy výhodné, pokud neděláte nic jiného, než že nasadíte a krmíte ryby.

* > A musíte investovat?

S rybníky je hodně práce, nejvíce jí bylo po povodních. Na říčce Lomnici je sedm hrází, když se protrhla druhá největší, nevydrželo ani pět dalších pod ní. Museli jsme udělat projekty, najít firmy a rekonstruovat. Za dva roky jsme to přitom měli hotové. Jelikož je to moje profese, tak jsem o tom napsal i několik článků a dneska se tomu říká dominový efekt porušení. Když spadne první velká přehrada, vlna poničí i ty další. Dělali jsme studii pro celou republiku, abychom zjistili, kolik takových situací je. Aje jich poměrně hodně. Rozhodující hráze se musejí najít a věnovat jim speciální pozornost. To už je ale jiné téma. •

Nevěřím, že by se dalo uspět při snižování stavů zvěře. Myslivci si ji hýčkají, protože jelena chce střelit každý. Myslivecká lobby je strašně silná.

Ivan Vaniček (75)

• V roce 1966 absolvoval Fakultu stavební ČVUT v Praze, obor hydrotechnika a geotechnika. Na Imperial College London získal vědeckou hodnost DIC v roce 1977 a v roce 1988 byl jmenován profesorem. • S katedrou geotechniky spojil většinu své profesní kariéry. Je uznávaným expertem na mechaniky zemin a zakládání staveb, zemní konstrukce a také na environmentální stavby, jako jsou skládky, výsypky, odkaliště a jejich sanace. • Vypracoval na 600 projektů, posudků a doporučení například k stanici metra Budějovická, fotbalovému stadionu Bohemians nebo tuzemským jaderným elektrárnám. • V roce 1993 získala jeho rodina v restituci zpět jihočeský zámek Lnáře, který v meziválečném období koupil známý pražský právník Jindřich Vaníček. Na někdejším vládním zámku se mimo jiné rodila kuponová privatizace. • Ivan Vaníček se z pozice jednatele společnosti Dvůr Lnáře stará o 540 hektarů rybníků, 1436 hektarů lesů a 160 hektarů zemědělské půdy.

O autorovi| Jan Brož, broz@mf.cz


Čtěte také

Události  Cestující v Číně, ilustrační foto

Glosa: Koronavirus řádí v Číně. CzechTourism si mne ruce a očekává příval turistů

Na to, že k Číně přistupujeme pragmaticky, jsme si již zvykli. Slova ředitele státní…

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Drážní bianco. Manažeři Českých drah otálejí s podpisem prázdných směnek

Několik českých bank se podle zdrojů týdeníku Euro už dlouhé měsíce marně pokouší dohnat…

před 8 hodinami

Události  Organizátor hackathonu Tomáš Vondráček

Výsledek hackathonu: testovací e-shop odbavil 14 tisíc transakcí

Testovací e-shop elektronických dálničních známek, který o víkendu naprogramovala skupina…

27. ledna 2020

Události  Zbraně - ilustrační foto

Největším světovým výrobcem zbraní zůstávají USA. Čína se posunula před Rusko

Čína je druhým největším výrobcem zbraní na světě, za Spojenými státy. Na třetí příčku…

27. ledna 2020

Události Těžba železné rudy, ilustrační foto

Plundrování planety stoupá. Těží se stále více zdrojů, recykluje se ale jen devět procent

Lidstvo spotřebovává stále více přírodních zdrojů. Množství vytěžených surovin přesáhlo 1…

27. ledna 2020

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Komentáře

Finance
Kdy si budete muset v roce 2020 doplatit zdravotní pojištění z vlastní kapsy?
Kalendář státních svátků 2020, kdy budou mít obchody zavřeno?
Sleva na manželku (manžela) 5x jinak
Termín pro odevzdání daňového přiznání: v roce 2020?
Lze požadovat odškodné při havárii vozidel MHD?
Auta
Nové Caddy a Caddy Cargo se představí už v únoru
Chytré dálnice jsou nebezpečné, zjistili Britové. Zahynulo na nich už 38 lidí
Kvíz: Poznáte správně modely aut z těchto detailů?
Elektronické dálniční známky měly špiclovat řidiče. Nikdo nezaručí, že nebudou
Fiat vylepšil svůj zábavní systém. Je rychlejší a umí reagovat na hlas
Hry pro příležitostné hráče