Dlouhý kouř

14. října 2013, 00:00 - Blahoslav Hruška
14. října 2013, 00:00

Boj o tabákovou směrnici ukázal, jak lehce se lanaří europoslanci Povolání pohřebního řečníka platilo kdysi za sice opomíjenou, ale často velmi ceněnou profesi. Smuteční rétor musel na malé ploše vykreslit nebožtíkovy přednosti a zásluhy, byť měl informací poskrovnu a zesnulého vůbec neznal. Během přednesu chvalozpěvu potom často pozoroval lehké cukání koutků mnoha příbuzných, kterým se taková óda vůbec nezdála a mysleli si raději své.

Na řečníky z povolání si zahráli minulý týden i mnozí europoslanci. Při schvalování takzvané tabákové směrnice, jež předepisuje větší varovné nápisy na krabičkách cigaret a nařizuje konec mentolek, se vzájemně ubíjeli argumenty, které obdrželi jen z jediného zdroje. Pravicově ladění zástupci eurosněmovny řečnili na téma svobody podnikání a hrozili argumenty, že o práci přijdou tisíce dělníků ve fabrikách, rozmůže se černý trh s pašovanými cigaretami a erár utrpí miliardové ztráty. Ti, kdož se počítají k levici, zase měli na srdci ochranu zdraví a blaho spotřebitelů. Obojí je samozřejmě stejně přitažené za vlasy jako řeč nad drahým zesnulým, kterého rétorovi vykreslí pouze jediná strana.

Jobovy zvěsti o zavírání a propouštění jsou dodané centrálami tabákového průmyslu -zvláště se v tomto ohledu činí Philip Morris, který do Bruselu vyslal armádu svých lobbistů. Jejich varovné reporty obsahovaly zhusta ty samé věty, které zaznívaly v plénu europarlamentu. Jenže úplně korektně se nechovala ani protistrana. Pomineme-li fakt, zda je vůbec přípustné řešit ochranu zdraví formou směrnice, ani dobře zaplacené studie Evropské komise nedokázaly, že by mezi většími nápisy na krabičce a chutí přestat nebo raději vůbec nezačínat kouřit byla nějaká souvislost. To už je mnohem logičtější i tolik vysmívaný zákaz žárovek.

Ono nakonec nejde ani tak o cigarety nebo žárovky, jako spíš o způsob práce Evropského parlamentu. Tomu po přijetí Lisabonské smlouvy narostl hřebínek a stal se z přehlíženého tělesa hýčkaným přežvýkavcem nejrůznějších norem - ať už je předkládají lobbisté, neziskové organizace nebo úředníci Evropské komise. Nemusí vždy jít o korupci a není třeba pochybovat o tom, že to mnoho europoslanců myslí opravdu upřímně. Třeba takový někdejší „taťka odborářů“ Richard Falbr. Zatímco jeho stranický šéf Bohuslav Sobotka by na krabičky rovnou dal hrůzostrašné obrázky po vzoru Austrálie, matador ČSSD v Bruselu je proti další regulaci kouření.

Chudáci lobbisté tak nevědí, kam dřív skočit a poslance se jim nedaří sešikovat. Na druhou stranu se mohou pochlubit tím, že v případě Česka se jim podařil husarský kousek. Zatímco hlavy států většiny zemí EU vystupují v otázce tabáku svorně jako „eurohujeři“, hned tři čeští prezidenti po sobě měli k cigaretám až otcovský vztah. Od vyléčeného vášnivého kuřáka Václava Havla, přes kárajícího tatíčka a obhájce kouření Václava Klause až po „popelníčky“ Miloše Zemana. V žádné jiné zemi se jim nestalo, že by jedna hlava státu továrnu na cigarety otevírala, zatímco její nástupce za tutéž fabriku lobboval přímo v Bruselu.

Představa, že by Klaus nebo Zeman za své pochvalné výroky pobírali deputáty z kutnohorské fabriky, je samozřejmě směšná. Problém spočívá v tom, že všemi řečmi o svobodě a omezování podnikání působí nakonec úplně stejně zaujatě jako ti, kdo se pro změnu ohánějí materiály nejrůznějších neziskovek a protikuřáckých kampaní založených na relikvii moderní doby - průzkumech veřejného mínění. I tato „eurofederalistická“ linka stále sílí. A jestli se současný předseda Evropského parlamentu Martin Schulz stane příštím šéfem Evropské komise, jak chtějí socialisté, bude subordinace dokonána.

Zachovat si v oboustranných tlacích bystrý úsudek je téměř nadlidský úkol. Jenže právě v tom by měla spočívat práce europoslanců. Zatím to však vypadá tak, že se dělali důležitými a dlouho vyčkávali, zda je do své party zlanaří Evropská komise, nebo nějaký ten tabákový lobbista při sklence v michelinské restauraci. Mimochodem, za ty utratil Philip Morris včetně cestovních nákladů 1,25 milionu eur. To i Pancová s Kottem dostali víc - a v úhledných balíčcích. Europoslancům, kteří rozhodovali o miliardovém byznysu, stačí opravdu málo. A lobbisté i Evropská komise je mají na háku.

Jakže to zpívá kapela Chinaski? Dlouhej kouř a pohoda jazz.

Jobovy zvěsti o zavírání a propouštění jsou dodané centrálami tabákového průmyslu.

O autorovi| Blahoslav Hruška * hruskab@mf.cz

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kdy budou Vánoce a vánoční prázdniny?
Přímá volba prezidenta ČR
Z e-shopu přivezli rozbité zboží?
4 nejznámější kryptoměnové burzy současnosti
Když končí platnost řidičského průkazu...
Auta
Seat dále navýší výkon Leonu Cupra. Příští rok dorazí…
Muzeum Citroën prodává část své sbírky. Jsou to samá krásná a zajímavá auta
Honda chystá na rok 2022 elektromobil, který se nabije za 15 minut
Kdo se stane evropským autem roku? SUV mají největší šanci, protože jich je většina
Kvíz: Poznáte auto jen podle předního světla?
Technologie
Cnews FM: Sžili jsme se s Firefoxem Quantum, nebo jsme ho vyhodili z okna? [podcast]
Další šikovná externí grafika s malými rozměry. Uvnitř je přitom desktopová GTX 1060
První týden s Android Pay: 90 % plateb mobilem provedli muži
EA byla příliš nenasytná. Některé země mikrotransakce ve hrách označují za formu gamblingu
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít