Diplom sem, diplom tam

29. března 2016, 00:00 - Václav Drchal
29. března 2016, 00:00

Bývalý úředník patrně nepřijde o titul, i když do své diplomové práce kompletně vykradl knihu, jejímž spoluautorem byl

Na začátku to vypadalo jednoduše.

Tehdejší vysoký úředník ministerstva vnitra František Vavera obhájil v dubnu 2004 na Policejní akademii diplomovou práci o dějinách kriminalistiky, která se až na detaily nelišila od textu o pár měsíců starší knihy, pod kterou byl Vavera podepsán jen jako jeden z pětice autorů. Policejní akademie mu magisterský diplom v září 2014 sebrala a stejně posléze naložila i s titulem Ph. D.

Ovšem to byl jen začátek. Vavera, který je dnes ředitelem odboru na Generálním ředitelství hasičského záchranného sboru a učí na plzeňských právech, se účinně bránil – odvolal se k ministerstvu vnitra a zároveň podal k Městskému soudu v Praze správní žalobu. Oba jeho diplomy jsou v tuto chvíli díky odkladným účinkům jeho žaloby stále platné a Vavera má objektivně blíž k tomu, aby je definitivně uhájil.

Zamítnutá kompetenční žaloba

Otázkou vůbec je, jestli soud Vaverovu věc projedná, nebo tak učiní jen jeho někdejší zaměstnavatel – ministerstvo vnitra. Diplomová práce se totiž stala součástí vysoké hry – sporu mezi Policejní akademií a ministerstvem vnitra (viz protější strana). A první kolo vyhrálo ministerstvo, když na konci února Nejvyšší správní soud odmítl takzvanou kompetenční žalobu, kterou se Policejní akademie snažila zajistit, aby ministerstvo do Vaverova případu nesmělo zasahovat.

Co bude následovat, není v tuto chvíli vůbec jasné. Prorektor Policejní akademie František Hřebík tvrdí, že pokud by o diplomce rozhodovalo vnitro, Vavera by se „vyhnul soudnímu jednání a současně by znemožnil, aby Policejní akademie mohla své rozhodnutí obhájit před nezávislým soudem“. Akademie sice podle Hřebíka podá novou, vylepšenou obdobu kompetenční žaloby, ovšem výsledek je ve hvězdách. Jak se zachová ministerstvo a jaký je vůbec názor resortu na Vaverovu diplomku, jeho mluvčí Martina Němcová neprozradila: „Bez znalostí konkrétních okolností, což ovšem zapříčinila Policejní akademie tím, že odmítla vydat písemné podklady pro rozhodnutí (…) nelze odpovědět.“

Jenže i kdyby Vaverovu diplomku řešil soud, rozhodl by spíš v jeho prospěch.

Jára Cimrman, otec kriminalistiky

Kniha (Dějiny československé kriminalistiky slovem i obrazem) i diplomová práce (Dějiny československé kriminalistiky) jsou až na úvod a závěr prakticky identické. Skoro stejný je text, podobné jsou přílohy, obsah i seznam literatury, a neliší se dokonce ani použité vtípky. Třeba tento: „Máme chuť napsat, že otcem kriminalistiky byl populární Jára Cimrman, ale vše bylo zcela jinak.“ Co je napsáno v knize, diplomová práce opakuje: „Mám chuť napsat, že…“

Diplomka přitom knihu cituje jen v jedné poznámce pod čarou.

Vavera přesto tvrdí, že nepodváděl, a vysvětluje, že v době, kdy dopisoval diplomovou práci, mu bylo 23 let, nebyl vysoce postaveným úředníkem, ale obyčejným studentem – „pomvědem“. Vedoucí jeho práce Jiří Straus (známý kvůli rekonstrukci pádu Jana Masaryka z oken Černínského paláce) mu prý někdy v průběhu roku 2003 oznámil, že diplomku vydají knižně, a ještě před koncem roku se tak stalo. Jako „vedoucího autorského kolektivu“ kniha uváděla Strause, kdežto Vavera a další tři lidé – včetně Nikolaje Hriba z Policejní akademie a ředitelky policejního muzea Marcely Machutové – byli řadovými autory.

V dubnu 2004 Vavera diplomku obhájil (na výbornou). Komisi vedl dnešní šéf katedry kriminalistiky Jaroslav Suchánek a kromě něj v ní seděl Straus a oponentem byl Hrib.

Každý si o tom může myslet, co chce – tím spíš, že Straus figuroval i u sporných rigorózních prací někdejšího šéfa Věcí veřejných Víta Bárty a jeho bratra Matěje.

Jenže všichni spoluautoři Vaveru podrželi s tím, že hlavní výkonnou silou a „psáčem“ knihy byl právě on. „V řadě případů jsem byl nápomocen jako spoluautor při jeho publikační činnosti, kdy hlavním tvůrcem, iniciátorem a aktivním autorem textů byl právě docent Vavera,“ stojí ve Strausově loňském prohlášení. Podobně to viděla i Machutová, která svou roli omezila na korektury a poskytnutí „přístupu k pramenům, dokumentům a materiálům“.

Jako v P lzni

Taková diplomka přesto v pořádku není a jde minimálně o vykrádání sebe sama.

Ovšem sebrat někomu titul je těžké. Ukazuje to fiasko provázející odebírání titulů na plzeňských právech – konkrétně případ rychlostudenta Jana Harangozza (na fakultu šel bez přijímaček, nastoupil přímo do pátého ročníku a za dva půl měsíce měl hotovo) a exšéfa plzeňských strážníků Luďka Hosmana, který do bakalářské práce „převzal“ pasáže z rok starého textu svého kolegy.

Plzeňská univerzita jim sice tituly sebrala, ovšem plzeňský krajský soud toto rozhodnutí loni na jaře zrušil, když konstatoval, že vysokoškolský zákon odebrání titulu výslovně neupravuje, a dodal, že obecný postup zvolený univerzitou byl chybný. Odebrat titul není podle soudu jen tak a škola by nejdřív „musela učinit neplatnými státní závěrečnou zkoušku a obhajobu diplomové práce“. To posiluje obhajobu studentů „obraných“ o titul, protože mohou tvrdit, že státnice složili v dobré víře a na veškeré nesrovnalosti si měla dát pozor škola.

Stejně jako plzeňská univerzita postupovala i Policejní akademie, a Vavera proto věří, že i on u soudu uspěje: „Jsem přesvědčen, že jsem neporušil žádný právní předpis ani vnitřní předpis. Kauzu považuji za účelovou a po ukončení věci budu logicky požadovat omluvu a po příslušných osobách i náhrady škody.“ Všechno ovšem ještě může změnit Nejvyšší správní soud, u kterého nyní Hosmanův a Harangozzův případ leží.

Rok a půl – a nic

Takže si to shrňme. Uplynul rok a půl a vcelku banální studijní záležitost stále není – hlavně kvůli sporu ministerstva vnitra s Policejní akademií – rozhodnutá. Může to trvat ještě dlouho a víc ze hry má zatím Vavera.

Já nic, já docent. „Kauzu považuji za účelovou a po ukončení věci budu logicky požadovat omluvu a po příslušných osobách i náhrady škody,“ říká František Vavera.

O autorovi| Václav Drchal, drchal@mf.cz

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Prezidentské volby 2018: vše, co potřebujete vědět o druhém kole
7 důvodu, proč nevolit Miloše Zemana
Na co si dát pozor při vyplňování přehledu pro zdravotní pojišťovnu?
Kolik si odkládat na penzi?
7 důvodu, proč nevolit Jiřího Drahoše
Auta
Audi RS 3 je lidový supersport. Podívejte se, jak při…
Wankel od Mazdy míří jako generátor do autonomních elektromobilů Toyota
Nissan Design Europe slaví 15 let. Toto je 15 nejlepších aut, která zde vznikla
Mercedes končí s vidlicovými šestiválci. Přejde jen na ty řadové
Kvíz: Poznáte model auta jen podle fotky interiéru?
Technologie
Pohodlí je důležitější než bezpečnost. Dvoufázové ověření účtů používá jen 10 % uživatelů Googlu
GDDR6 bude rychlejší, než jsme čekali. Samsung uvádí čipy běžící na taktu 18,0 GHz
První Age of Empires se vrací po 20 letech. 4K remaster vyjde za měsíc a bude levný
Takhle budou za pár let vypadat hry. Unity je v nejlepší formě
Intel chystá samostatná GPU odvozená z čipů Tiger Lake a Alder Lake. První za dva roky?
Hry pro příležitostné hráče