Menu Zavřít

Chtělo by to buřty

15. 9. 2006
Autor: Euro.cz

Disonance kuchyně přikryl milosrdný závoj pivní pěny

Verandy na pražském Smíchově jsou jednou z bašt pivních konzumentů. Ovšem těch mladých, současných. Jak dochází ke generačnímu střídání milovníků pěnivého moku, mění se i vkus pijáků. A také vzhled restaurací - říkejme jim i nadále pivnice. Právě v budově pivovaru Staropramen se nachází podnik, který patrně nejlépe zaregistroval ony změny a včas na ně zareagoval. Protože mezi pražskou mládeží má restaurace vysoký kredit díky rozmanitému sortimentu mnoha druhů piv nejen našich a také díky zprávám o slušné úrovni tamní kuchyně jsem jednoho večera nevystoupil z tramvaje u Anděla, ale popojel až k pivovaru.
Dychtiv poznat, co znamená pojem pivnice nového věku, vstupuji do nitra restaurantu. Hned za vchodem musím vyřešit malé dilema. Mohu k posezení zvolit komornější, ale modernější bar, nebo přece jen trochu starosvětský lokál. Nahlížím nejprve do hospody. Dlouhý, jídelnímu vozu vzdáleně se podobající sál - dlouhá řada oken, pod nimi zástup stolů a při druhé delší stěně jakási „kupátka“ s červenými lavicemi napůl zapuštěná do zdi. Tedy snaha po alespoň dílčím soukromí, napodobující „šámbry“ vináren první republiky. Uvítacím výborem je zde desítka výčepních stolic zářící brilantním leskem v monolitu výčepu, skrytém v nevelké, do dvou stran otevřené „jeskyňce“. Stylový mobiliář vycházející z tradičního hospodského nábytku, holé desky bez založení, to je další z prvků modelujících charakter restaurace. Zvláštní atmosféru dolaďuje provedení stěn. Zlatá barva piva a vlnovky ornamentu budí dojem, jako byste se ocitli uvnitř bazénu otevřené spilky.
Já jsem si ale přece jen zvolil bar. Kupodivu nebyl plný, což zde nebývá častým jevem. Místnost je menší a co do vzhledu pestřejší. Ze zlatavých stěn pod ostře rudým stropem pomrkávají plazmy, dlouhý barový pult je pojednán ve dřevě a mědi a dominují mu opět „hilzny“ píp. Stoly s měděnou vrchní deskou, kratší stranou přilepené ke zdi, v prostoru zakončené obloukem. Všechny obklopené hejnem vysokých tonetek, což je zklidňující prvek v jinak divokém, s dobou korespondujícím vzhledu - zdařilý pokus o dosažení souladu mezi staletou tradicí konzumace piva a současným trendem v této oblasti.
Jedva usedám, stojí přede mnou dívka s nabídkou jídel a piv. Objednávám - slečna mi pomáhá prodrat se úskalími specialit k pivu - a sleduji, kterak děvče vplouvá za bar a zručně točí objednaný „kvasničák“. Pravda, v technice čepování si trochu ulevuje, ale - což se má ukázat později - plac zvládá s přehledem, lehce ležérním stylem. Ovšem se zcela patrnou, na gramy přesně dávkovanou profesionalitou a věčným, i když vzhledem k hodině již lehce strnulým úsměvem.
V minutce jsem obdařen startovním chodem - buřty na pivu s pikantní omáčkou z tmavého piva – a nabuzen pikantní vůní se do nich bez váhání pouštím. Krmě vyhlíží trochu jednoduše, tré polovin podélně rozříznutých uzenek, bohatě zalitých hustou omáčkou barvy spíše kečupově červené než hnědavé po černém pivu. Krom toho ještě „drdol“ čerstvých salátových listů ztrvalených jako beránčí rouno a půlkolečka červené cibule, to je veškerá sestava na talíři. Přes bohatou nadílku omáčky není vidět mozaika uzeniny, teprve rozkrojení odhaluje napohled chudou, téměř monolitní strukturu, kdy se v hmotě masa jen tu a tam zabělá krychlička špeku. Chuť vuřtu je bohužel stejně málo obsažná jako jeho vzhled. Blátivá konzistence s nevýrazným projevem, který vynucuje otázku, kolik - a zda vůbec - masa tovar obsahuje. Nyní chápu, proč ostřejší akord přelivu a k čemu ony proužky cibule. Bez nich by totiž sousto nemělo vůbec žádné „koule“. Což je u pokrmu k pivu, „pod žízeň“ tak říkajíc, nedostatek dosti závažný. Celkové ladění tedy vyznívá jakžtakž, jednotlivé prvky samy o sobě jsou potom na zcela opačných pólech sinusoidy - omáčka razantní až moc, uzenice naopak zcela sterilní. Kdyby měla do kuchyně směřovat výhrada, potom asi takto: Není ani tak chybou kuchaře, když nedokáže z bídné suroviny udělat zázrak, to umí málokdo. Ovšem to, že si ji pustí do kuchyně, bych za chybu považoval.
Mezi předkrmem a hlavním chodem proběhla chvilka tak krátká, že jsem se ani nestačil blíže vyptat na specialitu, již jsem si opět s pomocí barmanky dopřál. Jako odpověď bryskně servírovala pokrm sám. Jmenuje se Plněné půlky brambor a vyhlíží následovně: pět půlek brambor včetně slupky obrácených a vydlabaných tak, že tvoří malé čluny. Každý je různě nadit - tu špenátem, tam masovou směsí, onde zase lepenicí. Uprostřed pak velké, křížem rozkrojené rajče, jež má v řezu vetknuté opět kadeřavé salátové listy. Ovšem nejlákavější byly v mezerách mezi „lodičkami“ umístěné dozlatova opečené kroužky cibule. Ta také byla tím nejbáječnějším soustem, tedy s výjimkou dvou tří přichycených a až nahořklých kousků. Masová směs se do konceptu chutí nějak nehodila, kořeněná spíše v mediteránním stylu působila jaksi nepatřičně, navoněně a sladce. Ani lepenice neměla nejlepší formu, připravená ze sterilovaného zelí postrádala selskou prostotu a pikant. Chutnala rozbředle a neměla tah. Nejzajímavějším „nákladem“ malých člunů se tak stal špenát. Dostatečně tuhý, aby nebyl kašovitě vazký, s citlivě vybalancovaným podílem česneku a svrchu krytý „rádiovkou“ zapečeného sýra nabídl příjemně chutnající, do harmonicky znějícího akordu shromážděný „uzlíček“ chutí. Dostatečně živý a razantní na to, aby se báječně sezdal s řádným lokem zdejšího výrazného kvasnicového speciálu. Je jen škoda, že podobný charakter neměla ostatní „plniva“, výsledek mohl být znamenitý.
Odpustil jsem si dezert, i když trhanec mne lákal hodně, nahradil jsem ho posledním „půlčíkem“ a víceméně spokojen jsem požádal o účet. Zněl na 246 korun. Suma příjemné výše, která nebýt prasklinek na výkonu kuchyně mohla být dokonce velmi sympatickou. Tím spíše, že šlo o snadno odstranitelné drobnosti vyžadující jen trochu více péče.
Přese všechno však jsem neměl o osud pivní kultury nastupující generace žádné obavy. Všeobecná spokojenost nad pestrostí a kvalitou nabídky piva zatáhla za zmíněnými disonancemi kuchyně milosrdný závoj pivní pěny.

Value for Money 8/10
Plus: atraktivní moderní vzhled
Minus: trochu hlučnější prostředí

Restaurace Na verandách
Nádražní 84, 150 00 Praha 5
tel.: +420 257 191 200
www.staropramen.cz

  • Otevírací doba: po-čt 11.00-24.00, pá-so 11.00-01.00, ne 11.00-23.00
  • Počet míst: restaurace 120, zahrada 48, bar 40
  • Druh kuchyně: česká „pod pivo“ s podílem mezinárodní
  • Přijímané platební karty: všechny běžné
  • Jídelní lístek: čeština, angličtina
  • Jazyková vybavenost personálu: angličtina

Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 9 bodů z 10
Prostírání 8 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 8 bodů z 10
Chování personálu 9 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 16 bodů z 20

Celkem: 50 bodů ze 60

Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.

Výběr z jídelního lístku:
0,40 l Staročeské kyselo podle domácího receptu 44 Kč
10 dkg Ledový salát s rajčátky, jogurtovým dresingem, kuřecími prsíčky a parmezánem 136 Kč
0,10 kg Škvarková pomazánka s rozpečeným chlebem, hořčicí a cibulkou 39 Kč
0,20 kg Fisch and chips – filátka z tresky v pivním těstíčku s hranolkami, tatarská omáčka 109 Kč
0,20 kg Pivní chilli guláš – ostřejší, zahuštěný cibulí s variací knedlíků 98 Kč
1 kg Pivovarský masový pekáč – BBQ žebírka, pikantní křidélka, grilované koleno, kuřecí stehýnka, pečené brambory, kysané zelí, tři druhy omáček a zelenina 420 Kč
0,40 kg Slovácké strapačky – domácí bramborové se slaninou a kysaným zelím 99 Kč
0,20 kg Smažený vepřový řízek – šťavnatý z krkovice se šťouchanými bramborami 135 Kč
0,20 kg Steak z lososa s cukrovým hráškem, pažitkovým bramborem s smetanovou omáčkou kapary 198 Kč
1 ks Pečená kachna – upečená půlka kachny s červeným zelím a variací knedlíků 226 Kč
0,50 kg Francouzské brambůrky opékané s cibulkou, domácí slaninou, vejcem a kyselou okurkou 99 Kč
0,20 kg Pečená vykostěná kuřecí stehýnka s anglickou slaninou na špejlích s grilovací omáčkou 134 Kč
0,40 kg Špekový knedlík na zelí – nadýchaný houskový knedlík s anglickou slaninou a červeným zelím 99 Kč
0,10 kg Špagety „Zuchine“ s vepřovou panenkou a tomatovo-smetanovou omáčkou 135 Kč
Domácí „Frgál“ staročeský koláč podávaný s čokoládovou polevou 48 Kč

BRAND24

Výběr z pivního lístku:
0,5 l Staropramen desítka 23 Kč
0,5 l Staropramen ležák 26 Kč
0,4 l Staropramen „kvasničák“ 33 Kč
0,5 l Hoegaarden White 42 Kč
0,5 l Stella Artois 38 Kč
0,4 l Kelt 31 Kč
0,4 l Velvet 31 Kč
0,4 l Granát 26 Kč
0,37 l Belle-Vue Kriek - lahvové 87 Kč

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).