Chce to změnu - Euro.cz

Přihlášení

Chce to změnu

, Filip Hrnčíř,
Chce to změnu
Zdroj: Euro.cz

Nesprávná příprava opravy Karlova mostu trvá dvě desetiletí

Procházející davy turistů na Karlově mostě netuší, jak málo chybělo této národní kulturní památce k tomu, aby zbytečným vybouráním výplňových vrstev mostu byla nevratně poškozena její historická podstata. Hlavní město z pozice oficiálního vlastníka pověřilo správou a investováním oprav Technickou správu komunikací (TSK), takže veškerá pravomoc i odpovědnost za stav Karlova mostu je v rukou orgánů hlavního města Prahy.
Rekonstrukce v letech 1966 až 1975 opatřila most výztužnou železobetonovou deskou, hlavně však celoplošnou izolací proti vodě. Když však již v roce 1983 byla prokázána nefunkčnost izolačního systému, začala TSK připravovat projekt nové opravy.
V roce 2002 ale projekt nezískal ze zákona nezbytný souhlas orgánů památkové péče pro nepřijatelnost navržených zásahů do konstrukce. Stavba tedy nemohla být zahájena.
Vadný projekt byl investor povinen reklamovat a projektant svým nákladem bezodkladně opravit. To se dodnes nestalo, protože ani v únoru 2003 v Národním památkovém ústavu projednávaný návrh úprav projektu nebyl způsobilý získat nezbytný souhlas.

Vadná koncepce.

Primární příčinu tohoto fatálního neúspěchu spatřují oponenti v koncepci, kterou na doporučení vedoucího řešitele úkolu (prof. Jiří Witzany, současný rektor ČVUT, specialista na panelové stavby!) investor přijal a od roku 1994 důsledně v přípravě stavby uplatňuje. Obhajobu tohoto přístupu řešitel posílil i zastupováním investorské strany ve sdělovacích prostředcích, nicméně odpovědnost za zadání a schválení projektu nese investor, tedy odpovědní představitelé TSK.
Oponenti projektu (Český svaz stavebních inženýrů a Klub za starou Prahu) požadovali již v roce 2001 zásadní revizi investorského pojetí akce a racionalizaci projektového řešení, navrhovali veřejnou odbornou oponenturu a nabízeli dobrovolnou spolupráci. TSK vše odmítala jako vměšování a soustavně negovala návrhy odchylné od své koncepce. Takto postupovala i vůči Nadačnímu fondu Karlova mostu, založenému Českou pojišťovnou, který mimo jiné financoval důležitý, investorem však nechtěný doplňující a kontrolní geotechnický průzkum.
Za dvacet let se tak investorovi s projektantem nepodařilo vypracovat vyhovující projektovou dokumentaci ani pro první etapu opravy mostu.

Stavba za pochodu.

Současnou prioritu komplexní opravy Karlova mostu vidí mostaři v bezpečném založení pilířů a zajištění stability stavby proti účinkům katastrofálních povodní. I projekt opravy proto musí začít základem. Je zcela ojedinělé dvacet let projektovat opravu vrchní stavby čtyř polí „na suchu“ a ponechat stranou problematiku rozhodující části mostu včetně jeho založení v řece.
Předložený projekt opravy neobsahuje ani objektivní průzkum skutečného stavu základových konstrukcí a jejich bezprostředního říčního prostředí, ani návrh řešení této povodněmi nejohroženější části mostu.
Neřeší problematiku akce komplexně, a není proto projektem celkové opravy.
Poloha mostu a turistický ruch s ní spojený vylučují volbu technologií, které během opravy zcela vylučují pěší provoz na mostě. Ze stejného zřetele je třeba posuzovat nezbytnou dobu trvání opravy a objem přepravy stavebních materiálů. Obdobně citlivý přístup vyžaduje i problematika zásahů stavby do životního prostředí, dopravy a běžného provozu v prostoru historického centra.
Oprava Karlova mostu je „věc veřejná“, avšak její základní náležitosti – jako stavební náklad, doba výstavby, omezení provozu, dopady do ekologie, dopravy či života města – nebyly dosud veřejně projednány, ačkoliv způsob výstavby výrazně ovlivňují.

Nezávislý správce.

Zásadní stanoviska památkářů k mylné koncepci „maximalistických“ zásahů do konstrukce vrchní stavby mostu z let 1994 a 2002 se neliší – vina za další zpoždění stavby je pouze v jejich nerespektování projektem.
Technický stav Karlova mostu se za neúměrně dlouhou dobu přípravy stavby zhoršil, aniž se odpovědnému investorsko–projekčnímu týmu podařilo vypracovat návrh komplexního projektu opravy, veřejně ho projednat a realizovat. Rutinně fungující investorský aparát není orientován na specifika památkově chráněných objektů, nemá zájem revidovat svou „oficiální“ koncepci opravy, personální vazby a navyklý systém práce.
Specifické nároky národní kulturní památky přesahují možnosti správcovské a investorské činnosti TSK, provozně orientované na běžné dopravní stavby. Odborná památkářská i technická veřejnost vítá a podporuje kroky Magistrátu hlavního města Prahy k zásadní organizační změně.
Více informací na www.karluv-most.com.