Centrální banka nespoléhá na štěstí, nýbrž na rozum

05. ledna 2015, 00:00 - PETR KRÁL BRANISLAV SAXA
05. ledna 2015, 00:00

Okolní vývoj ČNB do karet příliš nehraje. O to víc se ale dnes její rozhodnutí oslabit korunu jeví jako potřebné a prozíravé

V článku Martina Slaného a Jana Skopečka Falešná pýcha centrálních bankéřů (Euro 50/2014) autoři tvrdí, že „současné oživení nelze vysvětlovat devizovými intervencemi ČNB, že jde o náhodný souběh okolností“ a že Česká národní banka „má štěstí“. Cítíme potřebu na to reagovat.

Česká národní banka nikdy netvrdila, že jediným důvodem podstatně lepší kondice české ekonomiky v uplynulém roce je oslabení koruny. Zlepšení podpořila také změna fiskální politiky a alespoň v prvním pololetí nadějné oživení v eurozóně. Tyto dva faktory mohou vysvětlit zvýšení dynamiky české ekonomiky v roce 2014 v rozsahu necelých dvou procentních bodů. Skutečná změna je však ještě o 1,5 procentního bodu výraznější.

Za tímto rozdílem je třeba hledat zejména vliv oslabeného kurzu, jehož nepřímé vyčíslení je ve zpětném pohledu blízko odhadu ČNB z listopadu 2013. Již tehdy jsme tvrdili, že slabší kurz povede k urychlení růstu HDP o více než jeden procentní bod. Mimochodem, v téže době kritici ČNB věštili, že nás vlivem oslabení koruny čekají zlé časy. Mezinárodní srovnání (viz graf) ovšem ukazuje, že nic takového nepřišlo. Naopak, právě v případě České republiky se odehrála nejpozitivnější změna.

Pánové Slaný a Skopeček tvrdí, že růst české ekonomiky je dán spontánním oživením spotřeby domácností a investic firem, v nichž se dle jejich názoru v uplynulém roce odrážel pouze růst reálné kupní síly. Spotřeba a investice jsou v jejich pojetí výhradně funkcí běžného disponibilního důchodu, což je jeden ze základních prvků keynesovské ekonomie v její podobě z šedesátých a sedmdesátých let minulého století. To nás mimochodem u lidí z Institutu Václava Klause poněkud překvapuje.

JAPONSKÝ PŘÍKLAD Autoři citují dvě studie, které zpochybňují citlivost spotřeby na inflační očekávání (a skrze ně na reálné úrokové sazby) ve Spojených státech. V reakci na jednu z těchto studií však japonští ekonomové Ichiue a Nishiguchi (2013) zkoumali vztah spotřeby a očekávané inflace s využitím mikroekonomických dat o domácnostech v Japonsku, tedy v zemi, která má na rozdíl od USA dlouhodobé zkušenosti s nízkou až zápornou inflací.

Jejich výsledky naopak potvrzují předpoklady ekonomických modelů centrálních bank, neboť ukazují, že očekávání vyšší in­ fiace v budoucnosti vede k nárůstu dnešní spotřeby. Přesně tento kanál oslabení kurzu zafungoval v souladu s předpoklady ČNB. Vývoj objemu a struktury spotřeby domácností a maloobchodních tržeb od konce roku 2013 ilustruje, jak domácnosti i firmy přestaly odkládat své nákupy a vyčkávat na další pokles cen (zejména aut a dalšího zboží dlouhodobého užití).

NEZODPOVĚZENÉ OTÁZKY Reálné úrokové sazby, resp. inflační očekávání samozřejmě nebyly jediným hybatelem spotřeby domácností v uplynulém roce a její oživení lze vysvětlit (z nemalé části) též růstem reálné kupní síly. Pánové ovšem ve svém článku nechávají bez vysvětlení, odkud se růst reálných příjmů domácností vzal. Vystačí si pouze s tvrzením, že určitě nebyl důsledkem oslabení kurzu, neboť tomu neodpovídá časový sled událostí. Je tomu skutečně tak?

Proč tedy až poté, co došlo k oslabení koruny, roste český vývoz výrazně rychleji než zahraniční poptávka? Proč je rostoucí investiční apetit firem patrný až od konce roku 2013 a proč od téže doby výrazně zrychlil růst jejich provozních zisků? A nejsou právě souběžně rostoucí vývoz, investice i spotřeba důvodem, proč míra nezaměstnanosti od konce loňského roku klesá, začal se zvyšovat počet hodin odpracovaných v české ekonomice a oživil se růst mezd?

Na tyto otázky by měli dát pánové Slaný a Skopeček uspokojivou odpověď dříve, než začnou centrální banku obviňovat z falešné pýchy.

Zbývá dodat, že v eurozóně došlo v uplynulém roce k dalšímu prohloubení deflačních tendencí, což má vliv i na ekonomický vývoj v Česku. Nelze tak s pány Slaným a Skopečkem souhlasit ani v tom, že centrální banka měla štěstí na příznivý souběh okolností. Právě naopak, okolní vývoj ČNB do karet příliš nehraje. O to víc se ale ve světle nových informací jeví rozhodnutí ČNB oslabit korunu jako potřebné a prozíravé.

O autorovi| PETR KRÁL BRANISLAV SAXA, sekce měnová a statistiky, NB sekce měnová a statistiky, NB

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Po svatbě vás vyřizování na úřadech nemine!
Máté nízké příjmy? Do penze odejděte už v prosinci
Jak prověřit (nejen investiční) firmu, která se vám nezdá
Dlužíte na zdravotním pojištění? Co dělat? Ošetří vás lékař?
Jak se nenechat nachytat na internetu
Auta
Příval malých crossoverů na český trh nebere konce. Dnes…
Plug-in hybridní kupé Polestar 1 není Volvo a vyrábět se bude v Číně
Končí norská elektrická pohádka? Na těžké Tesly se má vztahovat daň téměř 200 tisíc
Sportovní Mazda s motorem Wankel? Problémem není technologie, ale byznys
Polestar dnes představí své první auto. Bude to čtyřválcové plug-in hybridní kupé
Technologie
Windows 10 Fall Creators Update: jen malé a někdy nedotažené novinky [recenze]
Bez LTE, zato s Wi-Fi. Praha nabídne v metru bezplatný internet
Intel dává k procesorům Core i7-7700K a i7-6700K zadarmo dvě hry. Slevy zatím ne
Levnější smartphony budou zase o kus lepší. Díky Snapdragonu 636
Špičková výbava za hubičku. Archos Diamond Omega je nejlevnější mobil se Snapdragonem 835
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít