Čelem vzad - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Čelem vzad

, Radek Létal,
Čelem vzad
Zdroj: Euro.cz

Evidence investičních instrumentů potřebuje rekodifikaci

Středisko cenných papírů (SCP) obnovilo loni v létě poplatky za vedení účtů. Zaslouženě tímto krokem přivolalo na svou hlavu vlnu kritiky a záležitostí se po řadě stížností zabývá také antimonopolní úřad (EURO 44/2002). Necelé dvě desetiny procenta vedených majetkových účtů totiž hradí celkové náklady na poskytování této služby všem majitelům účtů cenných papírů.

Krok zpět.

Základní úhly pohledu na Ceník služeb SCP jsou dva. Emitentský (poplatek za vedení registru emitenta) a akcionářský (platba za vedení účtu majitele cenných papírů). V situaci, kdy je majoritní akcionář určité akciové společnosti de facto zároveň i oním emitentem, je problém spjatý s placením služeb SCP dvojnásobný. Kombinace výše zmíněných dvou úhlů je hlavní příčinou hektického odchodu velké části tuzemských emitentů zpod macešských křídel SCP. Nejvíce mne mrzí, že se na jedné straně snažíme směřováním České republiky do Evropské unie jít vpřed, a na druhé straně je tato snaha torpedována podobnými zpátečnickými kroky.
To, co na nás celý svět po skončení kuponové privatizace obdivoval – tedy vysokou míru dematerializace cenných papírů a s tím spojenou průhlednost akciového vlastnictví – nyní SCP svým krokem zcela zničilo. Stačí si otevřít kterýkoliv celostátní deník a najdete v něm podnikové inzeráty obsahující dříve neznámé pojmy jako: „změna podoby akcií, zrušení registrace akcií, výzva k převzetí listinných cenných papírů, seznam akcionářů, nedobrovolné dražby cenných papírů …“. Téměř denně se na oddělení Corporate Finance naší společnosti A&CE Global Finance obracejí emitenti zaknihovaných cenných papírů, aby s námi diskutovali o těchto radikálních změnách. Odhaduji, že v případě neměnné situace zmizí z evidence SCP do roku 2005 více než polovina v současnosti vedených akciových emisí. To vyvolá jen tlak na další zvyšování cen služeb SCP.

Kouzlo nominálu.

Abych stále jen nekritizoval. Navrhoval jsem již v několika svých vyjádřeních k celé kauze, aby SCP používalo pro výpočet svých poplatků reality, tedy tržních cen evidovaných cenných papírů a nikoliv jakousi groteskní fikci – nominální hodnotu cenného papíru. To bylo smeteno ze stolu s poukazem na nemožnost zjišťování tržních cen ze strany SCP. Jak si má akcionář v České republice vysvětlit toto tvrzení v kontextu s paragrafem 183c Obchodního zákoníku, který mimo jiné říká: „Při stanovení ceny pro účely povinné nabídky převzetí při ovládnutí společnosti se přihlédne k váženému průměru z cen, za něž byly uskutečněny obchody s těmito cennými papíry v době šesti měsíců před vznikem povinnosti učinit nabídku převzetí, které byly evidovány Střediskem cenných papír“. Má to akcionář chápat tak, že jednou je SCP schopno tuto tržní cenu zjistit (povinné odkupy) a nechat si ji zaplatit, a podruhé, v případě vlastních fakturací, je to již nemožné? Nejde jen a pouze o to, že v úhrnu je nominální hodnota všech evidovaných akcií přibližně dvojnásobná vzhledem k jejich skutečné tržní hodnotě?

Za nic.

Jelikož v České republice neexistuje alternativa pro vedení zaknihovaných cenných papírů, a SCP je tudíž monopolní institucí, pokusím se o srovnání ceny za vedení účtu majitele cenných papírů se zahraničím. V poplatkovém řádu za správu a uložení akcií u jedné z největších evropských bank se prostým zprůměrováním více než 80 možných světových trhů dostaneme k maximálnímu poplatku 0,15 procenta p. a. z tržní ceny akcií. Za tuto cenu investor dostává měsíční výpis o stavu a transakcích provedených s jeho cennými papíry, je upozorňován na valné hromady jeho společnosti, automaticky jsou mu inkasovány dividendy či úrokové výnosy v případě dluhových investičních instrumentů a tak dále. SCP, přestože účtuje (z pohledu reálných cen) zhruba dvojnásobné ceny, nepředkládá investorovi kromě faktury zhola nic.

AKAT navrhuje.

Možná právě proto Asociace pro kapitálový trh (AKAT) vypracovala návrh nové právní úpravy vícestupňové evidence investičních instrumentů. AKAT má nyní v úmyslu diskutovat o tomto návrhu se všemi subjekty činnými na kapitálovém trhu, zvláště pak s příslušnými státními orgány odpovědnými za legislativu kapitálového trhu. Návrh představuje první komplexní model evidence investičních instrumentů v tuzemské legislativě, zavádí jednotný systém evidence investičních instrumentů, který upravuje evidenci zaknihovaných i listinných investičních instrumentů licencovanými subjekty a odstraňuje tak stav, kdy vedení evidence investičních instrumentů nebylo komplexně upraveno. „Cílem bylo připravit návrh komplexní právní úpravy evidence investičních instrumentů a řešit tak stav, kdy platná legislativa upravuje pouze evidenci zaknihovaných cenných papírů v systému SCP a zcela opomíjí evidenci ostatních investičních instrumentů, kterou vedou zejména obchodníci s cennými papíry pro své klienty,“ uvedl člen představenstva AKAT Marek Belšan. Doufejme, že naši zákonodárci plně pochopí potřebu rekodifikace celé této oblasti a budou vstřícní obdobným návrhům.