Bělorusko v jaderném klubu

13. listopadu 2017, 00:00 - Jan Brož
13. listopadu 2017, 00:00

Po dvanácti letech bude první zemí, která v Evropě spustí nový reaktor. Výstavba atomové elektrárny se však neobešla bez pochybností

Počet onkologických onemocnění na sto tisíc obyvatel Běloruska se od roku 1986 zvýšil z 82 na šest tisíc. Úmrtnost mezi léty 1995 až 2005 narostla o 23,5 procenta, nejvíce lidí umírá v produktivním věku mezi 45. až 50. rokem života. Stářím jen jeden člověk ze čtrnácti. Pětina Bělorusů totiž žije na území zasaženém radioaktivitou.

Tak shrnuje základní fakta v knize Modlitba za Černobyl běloruská novinářka, spisovatelka a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová.

Právě Bělorusko bylo zemí, kterou nejvíce zasáhla havárie ukrajinské jaderné elektrárny. Horší zkušenost s negativními následky jádra má ve světě snad už jen Japonsko. Překvapí přitom, že samotné Bělorusko žádnou vlastní jadernou elektrárnou nedisponuje. Tedy alespoň prozatím.

I přes černobylskou zkušenost totiž vláda Alexandra Lukašenka počítá, že do jaderného klubu vstoupí. A to už za dva roky. Tamní režim před pár lety oprášil starý plán výstavby z osmdesátých let, který zastavila právě černobylská tragédie. A už v roce 2019 má odstartovat štěpná reakce v prvním ze dvou reaktorů vznikající jaderné elektrárny oficiálně zvané Běloruská.

Pokud bude harmonogram dodržen, půjde po dvanácti letech o první nový reaktor na evropském kontinentu.

Přesto se toho o Běloruské elektrárně za 11 miliard dolarů na rozdíl od dalších vznikajících reaktorů ve francouzském Flamanville nebo finském Olkiluoto ví relativně málo. Příčinou je jistě i Lukašenkův režim a s tím spojená uzavřenost země.

Minsk je sice jen dvě hodiny letu přímou linkou vzdálený od Prahy, přesto má země pro mnoho Evropanů poněkud tajemný nádech. Vrcholy chladicích věží rozestavěné elektrárny zahalených v mlze jako by to symbolicky stvrzovaly.

Jenže Bělorusko není Rusko. Třeba příslušnice celní stráže jsou zde stejně pohledné i přísné jako v Rusku. Na rozdíl od personálu moskevských letišť se však dovedou usmát, pozdravit, poděkovat, a to i v angličtině. Rozpolcenost země mezi EU a Ruskem, zvěsti o podivných nehodách a s nimi spojený tlak na běloruskou vládu na větší transparentnost projektu vznikajícího těsně u hranic Unie tak nakonec zapůsobily. Jaderná elektrárna Běloruská se otvírá světu.

Příští zastávka Ostrovec

Městečko Ostrovec leží uprostřed lesů asi dvě hodiny jízdy na západ od Minska u litevských hranic. Bez nadsázky by ho šlo ještě nedávno nazvat Zapadákovem. Cestu z hlavního města po kvalitní silnici by si však dnes určitě pochvaloval leckterý český řidič uvízlý kvůli uzavírce na D1. Počet obyvatel Ostrovce v posledních letech narostl o 50 procent na současných 12 tisíc a na okrajích města vyrostla rozlehlá panelová sídliště. Ubytování v nich našlo na pět tisíc budovatelů elektrárny, které v budoucnu nahradí její zaměstnanci.

Samotná elektrárna se nachází uprostřed polí pár kilometrů od města za čtyřmi nepřekonatelnými ploty s ostnatým drátem ajednou betonovou zdí. Ochranka působí oproti dívkám z letiště mnohem nesmlouvavěji. Jediné, co jí vadí, je však právě focení onoho nepřekonatelného oplocení. Pas ani extra pro tuto příležitost vydaný běloruský novinářský průkaz i přes četná předchozí upozornění nakonec nikdo nechce vidět.

„Právě stojíme před klíčovou částí areálu, blokem reaktoru číslo jedna,“ může nás proto přivítat uprostřed pokročilé stavby šéf prvního bloku Alexandr Kanjuka.

Uvnitř betonového monstra se už nachází tlaková nádoba reaktoru, jejíž instalace se neobešla bez komplikací. K těm se ale ještě dostaneme. Hotová se zdá už i strojovna a chladicí věž jednoho z dvou bloků, celá stavba je z více než 70 procent hotová.

Běloruská vláda objednala bloky u ruského Rosatomu a podobně jako u jiných projektů se i tady přiživily české firmy. Ty v odlehlém regionu získaly zakázky za čtvrt miliardy korun, přičemž přes dvě stě milionů spadá na pečeckou armaturku ZPA.

S Českem má Ostrovec i další souvislost.

Pro Rosatom je Běloruská elektrárna poslední zastávkou před ofenzivou na vytoužený unijní trh. Počátkem příštího roku odstartováním prací na maďarské elektrárně Paks definitivně překoná doposud nepropustnou hraniční linii. A v moskevské centrále samozřejmě doufají, že příštím úlovkem by mohly být Dukovany. To je ostatně i další důvod pro zpřístupnění elektrárny nejen českým novinářům.

Reaktory, hýbejte se

Ve velíně elektrárny se rozezní siréna, na obslužném pultu se rázem rozblikají snad všechny červené kontrolky. Hlavní inženýr zvedne sluchátko telefonu, ale ihned ho zase položí, aniž by s kýmkoli hovořil.

I další operátoři zmateně popocházejí po místnosti. Snad se ještě mohou obrátit k pravoslavné ikoně visící nade dveřmi.

Naštěstí pro všechny se reaktor netaví a vše je jen show pro návštěvnickou delegaci. Velín není skutečný, jde jen o přesnou kopii pro školení operátorů a nácvik nouzových situací. Podle šéfa výcvikového střediska Vladimira Gorina bude totiž ve skutečném velíně docházet k mimořádnostem zcela minimálně nebo spíš vůbec. A na případné nehody je třeba neustále trénovat, aby personál nezakrněl.

Ne všichni jsou však o bezpečnosti elektrárny přesvědčeni tak pevně jako Gorin. Obava, že by se kontrolky v budoucnu mohly rozblikat doopravdy, panuje především v pouhých padesát kilometrů vzdáleném Vilniusu.

„Stavba jaderné elektrárny Ostrovec by měla být zastavena z důvodů nesouladu projektu s mezinárodními standardy životního prostředí a jaderné bezpečnosti a z důvodu řady dalších závažných prohřešků během procesu výstavby,“píše se v oficiálním stanovisku litevského ministerstva energetiky, které má týdeník Euro kdispozici.

Právě Litva, jejíž obyvatelé se před pěti lety v referendu vyslovili proti výstavbě nového jaderného zdroje na svém území, je největším kritikem běloruských reaktorů. Podle litevské vlády je například volba lokality ze seizmologického hlediska zcela nevhodná. Reaktory prý také třeba neustojí střet s letadlem. Především však Vilnius upozorňuje na některé události v průběhu stavby.

K té nejdiskutovanější došlo loni v létě při instalaci tlakové nádoby reaktoru prvního bloku. Ta při manipulaci spadla z jeřábu z výšky 4,5 metru. To samo o sobě je dost nepříjemné, běloruské úřady však o události několik dnů mlčely a s pravdou vyšly ven, až když o nehodě začala informovat zahraniční média. Dnes už o tom ředitel elektrárny Michael Filimonov hovoří zcela upřímně.

„Mohu potvrdit, že opravdu došlo k havárii. Na vině byl lidský faktor, při přemisťování z jednoho místa na jiné nádoba spadla dolů. Jelikož je bezpečnost pro nás absolutní prioritou, nahradili jsme po dohodě s ruskými partnery poškozenou nádobu jinou,“ říká Filimonov. První reaktor tak nakonec dostal nádobu určenou pro druhý blok, který se tím pádem ocitl bez jednoho z nejdůležitějších dílů. Nakonec to Rosatom vyřešil šalamounsky, druhý blok dostane nádobu určenou původně pro Baltskou jadernou elektrárnu v ruské enklávě Kaliningradu.

Ta má identickou konstrukci jako elektrárna Ostrovec.

Ani přeprava náhradní reaktorové nádoby se však neobešla bez komplikací.

Ke kolizi tentokrát nedošlo na staveništi, ale už při přepravě po železnici. Podle Filimonova tentokrát zůstala nádoba naprosto nepoškozená. „Ani bych to nenazval havárií, pouze situací,“ dodává Filimonov. Litevce tím však nepřesvědčil.

Jeden demonstrant

Bezpečnostní pochybnosti však netvoří jediné výtky vůči běloruskému jadernému projektu. Podle Vilniusu elektrárna nedává ekonomický smysl a ve skutečnosti jde jen o geopolitický projekt Kremlu a Lukašenkova režimu. Bělorusko údajně elektřinu nepotřebuje, většina produkce půjde na vývoz, a Litva či Polsko už proto pohrozily, že běloruskou elektřinu nechtějí.

To vláda v Minsku samozřejmě odmítá, elektrárna má sloužit v prvé řadě domácím spotřebitelům. Vysvětlení, proč se země po dvaceti letech i přes trpkou historickou zkušenost vrátila k plánům na vlastní reaktor právě v době, kdy jaderná energetika prochází krizí a postavit novou elektrárnu se rovná ekonomické sebevraždě, nezní přitom příliš logicky. „95 procent energie v Bělorusku závisí na dovozu plynu zRuska. Závislost na jednom dodavateli je velké riziko,“ vysvětluje Vasilij Paljukovič, šéf oddělení jaderné energetiky běloruského ministerstva energetiky.

Touha po energetické diverzifikaci je jistě legitimní. To by však Rusové nesměli na stavbu elektrárny poskytnout kredit, hlavním dodavatelem by nesměl být ruský jaderný gigant Rosatom a Rusko by také nesmělo být výhradním dodavatelem paliva. „Měl jsem na mysli závislost na jedné společnosti, ne na jedné zemi. Gazprom je jedna společnost a Rosatom druhá,“ dodává však Paljukovič. Ke skutečnosti, že obě firmy zcela ovládá Kreml, se nevyjadřuje.

V Bělorusku tedy takové vysvětlení pravděpodobně dává smysl.

Bělorusové věří, že se jim investované prostředky vrátí do patnácti let a elektřina pro řadové obyvatele zlevní o třicet procent. To v současné situaci, kdy se otevřeně mluví o nutnosti dotovat energie z jádra podobně jako z obnovitelných zdrojů, zní jako velmi optimistický scénář.

Co si o stavbě elektrárny myslí běloruský lid, lze jen těžko odhadovat. Podle předloňského průzkumu Sociologického institutu Akademie věd Běloruska podporuje jadernou energetiku téměř polovina Bělorusů.

Podle ekologických organizací, jako je třeba česká Arnika, však tamní odpůrci jádra musejí v zemi počítat s represemi.

Při příležitosti říjnového energetického veletrhu v Minsku se však prý protiatomová demonstrace konala. Účastnil se jí jeden demonstrující. O tom, že by byl jediným, kdo nezapomněl, že se nad Běloruskem před jednatřiceti lety přehnal radioaktivní mrak, lze ale pochybovat. •

Podle Vilniusu elektrárna nedává ekonomický smysl a ve skutečnosti jde jen o geopolitický projekt Kremlu a Lukašenkova režimu.Bělorusové věří, ze se jim investovane prostředky vrátí do patnácti let a elektřina pro řadové obyvatele zlevní o třicet procent.

O autorovi| Jan Brož, broz@mf.cz


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
ČNB opět zpřísňuje poskytování hypoték - není ale třeba panikařit
Tři čtvrtiny z nás miluje „šopingování“
Cestovní pojištění na dovolenou: ano, nebo ne?
Jak legálně pracovat s manželkou ve vlastním podniku
Jak se počítá náhrada mzdy během pracovní neschopnosti?
Auta
Toyota Camry míří po 14 letech do Evropy. Nahradí model…
Dálniční známky a poplatky za silnice a dálnice v Evropě v roce 2018
Mazda MX-5 nově nabídne vyšší výkon a lepší polohu za volantem i v Evropě
Volvo S60 už nemá diesel a vyrábí se v USA. Nechybí ani sportovní verze
Test Ducati Monster 797: Žádná dáma!
Technologie
Šéf Intelu náhle končí. Oficiálním důvodem je nevěra, reálným by mohl být 10nm proces
Monitor jako tele(vize). Acer uvádí 4K počítačová LCD s úhlopříčkou 49 a 55 palců
Více života ve Formulářích Google. Vyberete si písmo, do záhlaví nahrajete obrázek
Windows 7 zřejmě končí s procesory bez SSE2. Microsoft dělá vše, aby neřekl pravdu
Opozdí se nová generace GeForce? Nvidia má prý problém se sklady plnými starších GPU
Hry pro příležitostné hráče