Vlastní kapitál, stabilní růst a dlouhodobá nezávislost. Tak vypadají hlavní kritéria, na něž se soustředí úspěšné zdejší firmy, oceněné titulem Czechia Best Managed Companies, kterýžto program již sedm let zaštiťuje technologicko-poradenská společnost Deloitte. Letošní ročník byl obzvláště vydařený, neboť na ocenění dosáhlo rekordních 41 podniků. Mezi titulovanými se mimo jiné umístily Albi, Alza, FTMO, Gumex či Livesport.
„České soukromé firmy se vyznačují velmi disciplinovaným finančním řízením a silným důrazem na dlouhodobou stabilitu a nezávislost. Právě díky tomu se řadě z nich podařilo vybudovat odolné a špičkově řízené společnosti, které obstojí i v nejistém ekonomickém prostředí. Zároveň ale platí, že vhodně nastavené financování, včetně zdravé míry zadlužení nebo externího kapitálu, může firmám pomoci rychleji růst, expandovat do zahraničí nebo akcelerovat inovace. Hledání rovnováhy mezi stabilitou a dalšími růstovými ambicemi je dnes jedním z klíčových témat špičkového managementu,“ uvádí Miroslav Svoboda, Country Leader Deloitte Česká republika a lídr programu BMC.
Hodnocení firem probíhá na základě globální metodiky zmíněné poradenské společnosti, která se opírá o čtyři hlavní pilíře, a sice strategické řízení, inovace, firemní kulturu a finanční stabilitu. Jednou ze zajímavostí, jež z průzkumu Deloitte vyplývají, je, že hned tři čtvrtiny oceněných společností financují svoji expanzi primárně z vlastních zdrojů.
Celkem logicky se nejdříve vydávají na ostatní evropské trhy, ani to však není nic snadného, zejména kvůli rozdílné regulaci v jednotlivých zemích. Ostatně i proto osm z deseti společností podporuje zavedení takzvaného 28. režimu, tedy jednotných evropských pravidel, která by snížila administrativní překážky při přeshraničním podnikání.
Co dalšího z průzkumu vyplývá? Tak například skutečnost, že 91 procent z nich nepovažuje vstup na burzu za svůj strategický cíl. Zároveň české firmy přistupují velice obezřetně k nástrojům spojeným s otevíráním vlastnické struktury – čím dál oblíbenější ESOPy využívají ze všech účastníků programu pouze dvě firmy, přičemž sedmnáct dalších pak jako hlavní důvod toho, proč se k zaměstnaneckým akciím nehlásí, uvádí neochotu dělit se o vlastnické podíly.