Umělá inteligence se postupně stává běžnou součástí pracovního života mnoha lidí, značná část firem ale její používání nedovoluje. Takový přístup ovšem v praxi není příliš efektivní, jelikož podle průzkumu společnosti PagerDuty zhruba 66 procent kancelářských zaměstnanců využívá AI nástroje i v případech, kdy to interní pravidla výslovně zakazují. Výsledkem je fenomén označovaný jako Shadow AI, tedy používání neschválených AI nástrojů zcela mimo dohled organizace.
Zmíněný průzkum zároveň ukazuje, že až 88 procent zaměstnanců již do veřejných služeb umělé inteligence vložilo alespoň nějaké pracovní informace. Nejčastěji jde o e-maily, zápisy z porad, zákaznická data nebo jiné interní dokumenty. Místo vyšší bezpečnosti tak zákaz často způsobuje, že firma ztrácí přehled o tom, kde její data skutečně končí.
„Zákazy nefungují o nic lépe než prohibice. Nepřinutí lidi přestat, jen je přimějí hledat jiné cesty. Většina zaměstnanců přitom nechce pravidla porušovat, chtějí jen pracovat rychleji a efektivněji,“ řekl David Strejc, architekt společnosti Apertia.ai.
Vzhledem k tomu, že kvůli Shadow AI se do veřejných jazykových modelů dostávají i důvěrné obchodní informace, zdrojové kódy, smlouvy, cenové nabídky nebo zákaznické databáze, v případě úniku dat hrozí firmám poměrně velké ztráty. Potvrdila to i studie IBM Cost of a Data Breach 2025, podle níž byla průměrná cena úniku dat u organizací s vysokou mírou Shadow AI o přibližně 670 tisíc dolarů (téměř 14 milionů korun) vyšší.
Podle společnosti Apertia.ai je proto zřejmé, že některé firmy by měly zcela změnit svůj přístup. Místo snahy zaměstnance omezovat jim mají nabídnout schválené prostředí, ve kterém mohou AI bezpečně využívat. „Skutečná otázka nezní, jak zaměstnancům umělou inteligenci zakázat. Otázka zní, jak jim ji nabídnout tak, aby firemní data nikdy neopustila organizaci. Jakmile totiž zaměstnanci dostanou stejně kvalitní nástroj, jaký znají z veřejných AI služeb, ale pod plnou kontrolou firmy, důvod obcházet pravidla mizí,“ uzavřel Strejc.
ČLÁNKY DO MAILU