Finanční trhy znovu hledají bezpečný přístav, a jedním z hlavních kandidátů zůstává aktivum, které má za sebou rok jako na houpačce. Zlato se totiž po výrazné korekci během zimy opět rozjíždí, když se odrazilo od hranice čtyř tisíc dolarů za trojskou unci a během dvou týdnů posílilo o více než deset procent. Experti přitom odhadují, že by mohlo zamířit ještě výš: například ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy Roman Pilíšek se domnívá, že by v příštích letech mohla jedna unce vyjít až na osm tisíc dolarů.
Nutno podotknout, že předchozí propad přišel po mimořádném růstu. Na začátku roku cenný kov poprvé překonal pětitisícovou hranici, což znamenalo meziroční růst o více než 80 procent. Následná korekce proto podle Pilíška nebyla překvapivá – prudký růst si zkrátka vybral svou daň a část investorů začala vybírat zisky.
Dlouhodobý příběh zlata každopádně zůstává silný. Centrální banky žlutý kov dál nakupují jako divé a diverzifikují své devizové rezervy, zatímco geopolitická nejistota a obavy z vývoje světové ekonomiky zvyšují poptávku po bezpečných aktivech. Důležitou roli mohou sehrát i úrokové sazby a vývoj amerického dolaru. Pokud budou klesat reálné výnosy dolarových aktiv, část kapitálu se může znovu přesouvat právě do zlata.
Ve hře jsou navíc americké dluhopisy a rostoucí náklady na obsluhu tamního dluhu. Spojené státy a Japonsko na konci července společně intervenovaly na podporu oslabujícího jenu, něco takového se stalo poprvé od roku 1998. Japonsko přitom patří mezi největší zahraniční držitele amerických bondů, takže případný rozsáhlejší prodej by mohl dále tlačit vzhůru jejich výnosy a zvyšovat nejistotu na trzích. A pro zlato by takový vývoj mohl být příznivý – pokud poroste nejistota kolem amerických dluhopisů a důvěry v dolar, může se zvyšovat jeho atraktivita alternativního uchovatele hodnoty.
Optimistické prognózy ale nejsou stoprocentní zárukou, že cena skutečně zamíří k novým rekordům. Ostatně v posledních dnech se cenný kov o pár procent zase propadl – i tak je ale o poznání výše než před rokem. „Zlato může naopak zlevnit, pokud se podstatným způsobem změní podmínky, které jeho cenu v současnosti podporují. Vývoj ceny tak bude záviset na kombinaci měnové politiky, kondice globální ekonomiky, geopolitiky i poptávky centrálních bank,“ uzavírá Pilíšek.