Evropa se v posledních letech snaží urychlit zelenou transformaci a omezit dopady klimatické změny. Zatímco některé státy v ekologických ukazatelích stagnují, Česko se v pátém ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví posouvá v pilíři Životní prostředí překvapivě rychle vzhůru. Oproti roku 2022 si polepšilo o 13 příček a posunulo se na 10. místo v rámci sedmadvacítky, což z ní dělá jednu z nejrychleji se zlepšujících zemí v evropském srovnání. Na prvním místě zůstává s výrazným náskokem Švédsko, poslední příčky obsadily Řecko a Kypr.
Za zlepšením Česka stojí hlavně snížení emisí CO₂ a vyšší míra recyklace komunálního odpadu nebo i pokles sucha v krajině. Ten je však spíše krátkodobý a kolísavý – v dlouhodobém výhledu sucho českou krajinu zasahuje čím dál více. Problémem nadále zůstává také nízký podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) a znečištění ovzduší, se kterým se pojí tisíce předčasných úmrtí ročně.
Svoji uhlíkovou stopu snižujeme dlouhodobě, přičemž oproti emisnímu vrcholu z roku 1984 dnes vypouštíme zhruba 2,5krát méně emisí. Výrazně pomáhá též doprava, kde patříme s třetí příčkou mezi nejlepší země EU. „Data Eurostatu říkají, že ji 19 procent Čechů používá každý den, což je druhá nejvyšší hodnota v EU. Zároveň máme sedmý nejvyšší počet automobilů na obyvatele. I když tedy vlastníme hodně aut, stát nám nabízí kvalitní ekologickou alternativu, kterou jsme ochotni využívat,“ komentuje analytik Evropy v datech Adam Trunečka.
Navzdory celkovému posunu Česko stále zaostává v podílu OZE, které tvoří necelou pětinu energetického mixu, což zemi řadí až na 20. místo. Klimatické změny navíc začínají výrazně dopadat i na tuzemské zemědělství. Podle expertů bude nutné více investovat do technologií pro zadržování vody a adaptace krajiny, jinak se změny promítnou nejen do produkce, ale i do cen potravin pro spotřebitele.
ČLÁNKY DO MAILU