Ceny leteckého paliva prudce rostou. Vážně už to znepokojuje i některé Trumpovy poradce

Bývalý republikánský guvernér státu New Hampshire Chris Sununu, který zároveň působí jako prezident organizace zastupující největší americké letecké společnosti, varoval před závažnými dopady války v Íránu. Podle informací listu The Wall Street Journal totiž sdělil ministrovi financí Spojených států Scottu Bessentovi, že již tak vysoké ceny letenek mohou ještě prudce vzrůst, pokud konflikt brzy neskončí.

Zmíněná zpráva údajně vážně znepokojila některé poradce prezidenta USA Donalda Trumpa. Ti se stále více obávají, že popularita republikánské strany může v důsledku rostoucích cen paliva, a tudíž i cestování, značně klesnout. Hrozba zdražení navíc přichází v nevhodnou dobu, jelikož letos v listopadu se v zemi konají takzvané midterms, tedy volby do Kongresu v polovině funkčního období prezidenta. Pokud by v nich republikáni přišli o dosavadní většinu mandátů, Trumpově administrativě by to ztížilo prosazování jakýchkoliv zákonů.

Současná situace v americkém leteckém průmyslu je přitom velice vážná. V letošním březnu utratily aerolinky za palivo přes pět miliard dolarů (téměř 107 miliard korun), což je o třicet procent více než v předchozím roce. Průměrná cena letenek v ekonomické třídě se kvůli tomu meziročně zvýšila o více než pětinu na zhruba 570 dolarů (asi 12,2 tisíce korun).

Přečtěte si také:

Zůstane-li Hormuz uzavřen, budeme brzy bez paliva, varují evropská letiště

Zatím to ovšem vypadá, že Trumpova administrativa si za svou strategií v Íránu stojí. Začátkem tohoto týdne americký prezident prohlásil, že zdražení ropy je „velmi malou cenou za to, že lidé, kteří jsou duševně postižení, nezískají přístup k jaderným zbraním“. Ministr zahraničí Marco Rubio pak řekl, že pokud by Írán vyvinul jadernou zbraň, mohl by zcela uzavřít Hormuzský průliv, což by vedlo k tomu, že „benzín by zdražil na úroveň osmi nebo devíti dolarů za galon“, tedy na necelý dvojnásobek současných cen.

Nedávný průzkum společností NPR, PBS a Marist ovšem ukazuje, že většina Američanů to vidí jinak. Zhruba 63 procent z nich totiž uvedlo, že za zvýšené ceny benzínu podle nich můžou politické kroky současného prezidenta. Více než osm z deseti respondentů zároveň tvrdí, že nárůst cen u benzínových pump zhoršil jejich finanční situaci.