Marta Šorfová: Levici je třeba ohlídat

05. října, 15:41 - Magdalena Šťastná
05. října, 15:41

Marta Šorfová poznala jako bývalá starostka Prahy 11 (2002 – 2006) i ty extrémní stránky politiky. Její oponenti ji nechali sledovat legendární agenturou ABL Víta Bárty (Věci veřejné). Nikdy se nepodařilo případ vyšetřit.

„Nikdo nebyl shledán trestně odpovědný. Neoficiálně jsem se dozvěděla různé věci sama nebo je vypátrali novináři. Já osobně vím, kdo si to objednal. Vím, proč si to objednal, ale nejsou na to důkazy, které by se mohly položit na stůl,“ říká kandidátka na senátorku v Praze 11 za ODS. Proč zůstala přesto věrná této straně a na politiku nezanevřela, se mimo jiné dozvíte v rozhovoru.

Proč by lidé měli přijít k podzimním volbám?

Lidé by měli k volbám přijít, aby projevili své přání, jakým směrem se má politika utvářet a posouvat. Vím, že hodně lidí si myslí, že už to neovlivní, ale to není pravda. Každý hlas to může ovlivnit.

A proč budou důležité senátní volby?

Důležitá je rovnováha mezi pravicí a levicí. To znamená, že je vždy špatné, když některá z těch stran není hlídaná a politici nabývají dojem, že mohou všechno. A to, mám pocit, se momentálně děje v případě sociální demokracie. Jejich pozice daleko převažují a je potřeba to kyvadlo vyrovnat směrem k pravici, aby tam byla kontrola z druhého pólu. Pravice měla vždy tendence vytvářet hodnoty a dobře ekonomicky pracovat.

Na rozdíl od levice?

U levice, mám pocit, že jde o to, finance bezúčelně rozpustit a leckdy populisticky rozdávat zvlášť v období voleb. Levice má štěstí v tom, že vládne nyní v době ekonomického boomu, což u ní vzbuzuje dojem, že máme mnoho na rozdávání. Mně osobně vadí, že v době, kdy se máme dobře, máme neustále nevyrovnaný rozpočet a zadlužujeme naše děti a další generace do budoucna. To si myslím, že je veliký problém.

Jaké je podle vás hlavní téma podzimních senátních voleb?

V první řadě to jsou volby krajské a tady žádné celorepublikové téma nevidím. Ani pro senátní volby nevidím nějaké společné téma. Ani u nás jako u ODS, ale ani u jiných stran. Každý si hledáme svoje vlastní téma. V mém případě se skrze všechna témata vine jedna společná nit a tou je zmíněná rovnováha mezi pravicí a levicí. Vzájemné hlídání jeden druhého ve prospěch občanů. Společné obrovské téma vidím pro poslanecké volby v příštím roce a to získávání si pozice v rámci Evropské unie.

Senát není brán jako pozice, ze které lze něčeho dosáhnout? Jaké oblasti se zde chcete věnovat, do jakého výboru senátu chcete kandidovat?

Tato úvaha je ještě trochu daleko. Nicméně mám tři okruhy, kterým jsem se věnovala jako starostka. Zaprvé to jsou sociální služby, kde jsem úspěšně spolupracovala s Centrem sociálních služeb a jednotlivými seniorskými aktivisty. Toto je důležité téma, kde má stát ještě neobhospodařené široké pole působnosti. Chtěla bych se zaměřit na to, aby senioři i po ukončení své pracovní kariéry, měli spektrum možností, jak vést nadále plnohodnotný život. Chci se zasazovat o to, aby stát vytvářel vhodné podmínky pro seniorské aktivity.

A druhá oblast?

Druhou prioritou je státní a veřejná správa. Díky tomu, že v komunální politice aktivně působím od roku 1994, mě toto téma zajímá. Dopady jednotlivých přijímaných zákonů na komunální politiku, na jednotlivé obce, jejich radnice a jejich rozhodování bývají mnohdy necitlivé a přinášejí radnicím i občanům mnohé komplikace, místo toho, aby jim život ulehčovaly.

A jaké je třetí téma?

To s tím druhým úzce souvisí. Jedná se o neustálý legislativní boom a nepřehlednost českého právního řádu. Zákonů se přijímá stále víc a víc a lidé se v nich nejsou schopni orientovat. Když jsem se začala tímto tématem zabývat, zjistila jsem, že nikdo pořádně neví, kolik je platných zákonů. Dostala jsem se k číslu 60 tisíc zákonů, vyhlášek a různých nařízení, z nichž některé jsou ještě převzaty z Rakouska-Uherska, a setkáme se zde například s pojmem „císař pán“. Připadá mi vůči lidem nezodpovědné dělat neustálé novelizace a vzájemně zákony provazovat, protože důsledkem je pak to, že nikdo neví, kde platný zákon hledat. Chtěla bych spolupracovat s právníky, kteří se tímto zabývají, aby se český právní řád pročistil. Vím, že to nebude jednoduché, ale kdyby se povedla alespoň malá část, lidem by se ulevilo.

Jaká je Vaše představa podpory seniorů? Nové pečovatelské domy nebo nějaká forma docházkové podpory v bytě seniora?

Tyto formy je potřeba podporovat všechny. Zde na Jižním Městě jsou domovy důchodců momentálně přeplněné. Kapacity jsou nedostačující. Máme tu dva domy s pečovatelskou službou, na které musí zájemci dlouho čekat. A to i přesto, že ti staří lidé vrátí městské části byt, čímž by logicky měli mít větší naději na získání místa v pečovatelském domě. V tomto případě by bylo třeba pomoci i skrze legislativu.

Jak dlouhé jsou čekací lhůty?

V době, kdy jsem byla starostkou, byla čekací doba rok a déle. Záleželo na tom, zda byl senior z Jižního Města, protože pečovatelský dům přijímal i klienty z jiných městských částí. Obyvatele Jižního Města jsme upřednostňovali. Máme tu i velký dům vozíčkářů a tělesně postižených, kde jsou obdobně dlouhé čekací lhůty. Ten je ale pro všechny obyvatele Prahy.

A jaká je zde perspektiva?

Vzhledem k tomu, že populace stárne, tak je těchto zařízení nedostatek. Dožíváme se stále delšího věku a je potřeba, abychom se o seniory postarali. A zároveň jim umožnili trávit čas aktivně a se svou rodinou. Toto jsem řešila se svojí maminkou, která prodělala mozkovou mrtvici. Nakonec jsem jí přestěhovala ze Spořilova ke mně na Jižní Město, abych jí nemusela dávat do takového zařízení. Toto jsou často případy, které musí lidé řešit ze dne na den.

Jak zde řešíte případy, kdy potřebuje senior péči 24 hodin denně?

Pro tyto případy máme jedno zařízení, kde bude probíhat rekonstrukce, abychom mohli navýšit počet pacientů. Vzhledem k tomu, že dříve se řešily mateřské školky, teď se zase řeší domovy důchodců, tak mám v hlavě určitý plán na diskuzi s majiteli pozemků o tom, zda by sami nebyli ochotni postavit domov pro seniory. Když jsem končila jako starostka v roce 2006, tak jsme měli rozpracovaný krásný projekt na Roztylech, který spojoval mateřskou školku a domov pro seniory. Bohužel pozemky byly po mém odchodu prodány a jsou tam naplánovány byty.

Z kterého protikandidáta máte největší obavy?

Já bych ani neřekla, že mám obavy. Většinu protikandidátů dlouhodobě znám.

A který je vám nejbližší, s kterým si nejvíce rozumíte?

Nejvíc si rozumím s kolegou Lepšem, se kterým jsem byla poslední dva roky na radnici. Pak velmi dlouho znám Honzu Koukala, se kterým máme spoustu společných názorů. I s paní doktorkou Skovajsovou se shodujeme v mnoha bodech. S Láďou Kosem se znám taky z radnice, protože v rámci komunální politiky jsem s Hnutím pro Prahu 11 spolupracovala. I pana starostu Vilímce znám z doby starostování. Pochopitelně asi nejméně společného mám s kandidáty za komunisty, tam žádné vztahy nejsou.

A proč by měli dát voliči přednost zrovna vám?

Když mluvím s voliči na předvolebních mítincích, tak zdůrazňuji fakt, že jsem v komunální politice 20 let a díky tomu jsem zvyklá vnímat potřeby občanů a naslouchat jim. Komunální politika mi dala schopnost posuzovat dopady zákonů na život občanů. Nikdy jsem od normálního života nebyla odtržená. Druhá věc je, že na Jižním městě bydlím 40 let, takže tuto městskou část a celý jihovýchod Prahy znám velice dobře od doby, kdy se stavěly. Zároveň mě lidé znají z doby mého starostování (pozn. redakce: v letech 2002-2006) a mohou odhadnout mé chování.

Jaký návrh zákona máte v plánu v senátu prosadit?

Žádný. Já bych naopak chtěla nějaké zákony zrušit. V dané chvíli chci spolupracovat se Zdeňkem Zajíčkem, který se zabývá se zeštíhlením a uspořádáním zákonů, které se týkají obcí a městských částí. Aktuálně mě napadá hlavně potřeba novelizovat zákon o insolvenci, který je pro dlužníky naprosto likvidační.

Který z kandidátů za ostatní pražské části je Vám nejsympatičtější a proč?

Pochopitelně mi jsou nejsympatičtější moji spolukandidáti. Pana Stárka znám ještě ze Špalíčku, kde jsem po roce 1989 politicky začínala. S Irenou Pálkovou jsme se seznámily na senátních volbách, ale hned jsme si sedly a máme pěkný vztah. Byla bych ráda, kdybychom se spolu sešly v Senátu a mohly spolupracovat, protože ona se zajímá o sféru podnikání a mohly bychom se dobře doplňovat.

Kandidujete za Prahu 11. Jak byste z pozice senátorky chtěla této MČ pomoci?

Kandiduji za Prahu 11, ale volební obvod č. 19 se skládá ještě z dalších městských částí a to jsou Praha 15, Praha 22, Benice, Dolní Měcholupy, Kolovraty, Královice, Křeslice a Nedvězí. Já si myslím, že teď bude pro Jižní Město a možná i pro Prahu 15 a 22 důležité, co chystá vláda. Jedná se o vyhlášku, podle které se budou muset obce postarat o bydlení všech svých obyvatel, tzn. i sociálně slabých. To bude třeba řádně ošetřit. Tady vím, že probíhala velká privatizace, která Jižnímu Městu pomohla. Domy se opravily, ale městské části zbylo velmi málo bytů na zajištění ubytování pro sociálně slabší.

A jak to bude Jižní Město řešit?

V tomto případě bude potřeba ohlídat legislativu. Na Jižním Městě bohužel v současné době nejsou volné pozemky, na kterých by se dala postavit ubytovna. Za svého starostování jsem se stavěla proti prodávání domů a pozemků, přesto byly rozprodány ve funkčním období mého nástupce. Nyní bude tedy potřeba jednat s majiteli pozemků a soukromými investory. Hodně bude záležet na legislativních podmínkách a státní podpoře, protože pouze nařídit obcím, aby se postaraly, je cesta, která nikam nevede. V okamžiku dostanete tisíc žádostí a budete muset rozhodnout, kdo je potřebný a kdo už není. To bude jeden bod, který tady vidím. A pro ty malé části bude potřeba řešit nedostatek škol a školek. Zatím musí děti z menších částí dojíždět.

A Háje a Chodov jsou na tom jak s místy ve školkách a školách?

Tady se situace teď lehce zlepšila. Mateřské školky jsou tu v dostatečném počtu. Žádné budovy bývalých školek se v minulosti naštěstí neprodaly. Já jsem v té době byla v zastupitelstvu a hlasovala jsem zásadně proti prodeji školních budov. Nejsou tu bohužel žádné jesle. Problémem jsou teď ale děti v první a druhé třídě. Dřív měla každá škola jako své detašované pracoviště školku, kam chodili předškoláci, dneska se v těchto školkových učebnách učí 1. a 2. třídy. Ale proto, že zde máme 9 základních škol, které disponují třídami pro předškoláky, tak žádné větší problémy neočekávám. Horší bude situace v menších městských částech jako například v Kolovratech, kde by potřebovali školu dostavět nebo nějak jinak situaci s prvňáky vyřešit.

Co podle Vás dělá město městem?

Když jsem se přestěhovala na Jižní Město, tak mi připadalo, že město městem bude dělat obchod, chodníky a zeleň. Dneska je můj pohled trochu jiný. Pro Jižní Město je důležitá doprava, která by odsud měla být vytlačena. A aby bylo Jižní Město celkem, tak by nemělo být rozděleno dálnicí na dvě části. Proto si myslím, že by měl být dostavěn obchvat, díky němuž by se mohla Praha rozvíjet bez toho, aby skrz ni projížděly kamiony a ničily životní prostředí.

To už se ale řeší dlouho…

20 let. Já se o obchvat zajímám od roku 1996.

A kdo ten projekt brzdí?

Vždycky to vázne na něčem jiném. Na začátku v 90. letech jsem chodila do Petrovic na setkání s občany, kde se řešilo, kudy obchvat povede. To byly první diskuze. Tehdy se rozhodovalo mezi JVK a JVD, to znamená obchvat blíž u Prahy a dál od Prahy. Já osobně jsem protěžovala variantu dál od Prahy, právě kvůli tomu, aby město bylo ucelené a ne předělené dálnicí. Tady na Jižním Městě a v okolních obcích jsme to vydiskutovali, i když při každých volbách se z toho znovu udělalo volební téma. Nicméně na té vzdálenější trase se začalo pracovat i projekčně, aby se technicky zabezpečila. A dalším problémem byly pochopitelně peníze. A přicházely i aktivity, které toto řešení pozdržely o x let. Mnoho z nich pocházelo od bývalého ministra životního prostředí Bursíka, který projekt z nějakých svých důvodů shodil. A celé řešení se vrátilo na začátek.

A jak to vypadá aktuálně dnes?

No vzhledem k tomu, že je tlak na vládu zase v souvislosti s volbami, je tady příslib, že do několika měsíců by se měla rozjet nová EIA k variantě 511. Já osobně si myslím, že jiná varianta, než 511, která by tu dopravu odklonila a propojila s hradeckou dálnicí, není. Jsou tu hlasy, které tlačí ještě vzdálenější trasu, ale proti ní vystupují dotčená města jako Říčany, Úvaly, … Varianta 511 má tu výhodu, že s obcemi je komunikována již 20 let a obchvat je zanesen i v územních plánech, takže s ním kupci pozemků počítají. Jsou už projednány i výkupy pozemků. A na celou trasu byla uvalena stavební uzávěra. Na nové trase by to byl problém. Nedovedu si představit, že by se s projednáváním začalo zase od nuly.

Myslíte, že se centrum Prahy vylidňuje?

Myslím, že ano. Je to hlavně z toho důvodu, že tam bydlí staří lidé, kteří umírají a rodiny s dětmi se tam příliš nehrnou. Já osobně bych taky nechtěla vychovávat děti mezi auty. Proto zde byl boom satelitních městeček, do kterých se stěhovaly rodiny s malými dětmi. Naopak do středu města míří středoškoláci a vysokoškoláci, kteří si tu pronajímají byty z důvodu blízkosti večerních zábavních podniků a škol.

A máte vhodné byty pro rodiny s dětmi na Praze 11?

Já jsem tady hodně bojovala s Magistrátem hl. m. Prahy za pozemky u Milíčovského lesa, které jsem chtěla zachovat na zástavbu menších rodinných domků. Magistrát zde plánoval postavit vysoké budovy o dvanácti patrech, aby byla co největší finanční návratnost. Tomu se mi podařilo díky podpoře místních občanů zabránit. Na místě byly postaveny malé domky se zahrádkami, jejichž atraktivitu ještě umocňuje blízký Milíčovský les.

Jaký máte názor na řešení automobilové dopravy v Praze?

Část automobilové dopravy dostaneme na okruh a pro druhou část, což jsou lidé jezdící do Prahy za prací, je potřeba vystavět vhodná záchytná parkoviště nejlépe v blízkosti metra tak, aby lidé mohli rychle své auto zaparkovat a přejít na blízké metro.

A na Praze 11 je dostatek parkovišť?

Jedno parkoviště je na Opatově, ale leží částečně na soukromých pozemcích, což je potřeba ještě dořešit. Taky by bylo dobré rozšířit kapacitu parkoviště, aby tu zaparkovalo víc aut. Obrovské parkoviště vzniklo v obchodním centru Chodov, které bylo vystavěno za mého starostování. Tehdy jsme dotlačili firmu Rodamco ke stavbě povrchového parkoviště, které se mělo jinak stavět až v dnešní etapě. Z parkoviště jsme odmítli ustoupit a udělali jsme dobře. Dnes se díky plynulé dopravě stalo OC Chodov nejvyužívanějším centrem v rámci Prahy, za což nás chválí i investoři.

Nenavyšuje se tím ale provoz v městské části?

OC Chodov je dobře situováno na kraji městské čtvrti, takže nakupující nemusí projíždět středem Chodova a nenavyšují počet aut v ulicích městské části. Podle mě je ještě cesta k navýšení parkovacích míst ve stavbě zvýšených podlaží na stávajících pozemních parkovištích. Takhle jsme postavili v roce 2006 parkovací dům na Jižním městě 2, na který jsme získali státní podporu. Platí se tu poměrně nízké parkovné a vesměs jsou všechna místa obsazena. Bohužel od té doby tu nebyl postaven žádný jiný, ačkoli je zde více pozemních parkovišť, které vlastní magistrát a kde by to asi bylo možné.

Byla s magistrátem již vedena nějaká jednání na toto téma?

Současné vedení má s magistrátem dost špatné vztahy, vhledem k tomu, že pan starosta Štyler chtěl Jižní Město odtrhnout od Prahy. Nicméně probíhá teď diskuze o zmíněném parkovacím domě na Opatově.

Podporujete cyklodopravu v Praze a jezdíte sama na kole?

Na kole jezdím, i když momentálně na to nemám moc čas. Cyklistiku podporuji, pořádali jsme tu jízdy po Jižním Městě, s ostatními městskými částmi jsem projednávala napojení cyklostezek, takže podle mě je Jižní Město docela dobře cyklisticky saturované. Cyklostezky vedou do Hostivařského parku nebo do Kunratic. Tady máme výhodu v tom, že je Jižní Město obklopeno zelení a lesy, takže je kam vyjíždět.

Jak byla vyšetřena kauza vašeho sledování agenturou ABL v roce 2006? Zjistilo se, kdo si vaše sledování objednal?

Oficiálně jsem dostala od Policie ČR vyrozumění, že se nezjistilo, kdo si sledování objednal. Nikdo nebyl shledán trestně odpovědný. Neoficiálně jsem se dozvěděla různé věci sama nebo je vypátrali novináři. Já osobně vím, kdo si to objednal. Vím, proč si to objednal, ale nejsou na to důkazy, které by se mohly položit na stůl. A na zastavení těchto metod do budoucna bych chtěla spolupracovat. Jedna věc je moje vnímání, kdy já jako člověk v politice musím být na tyto praktiky připravená. Ale zasáhlo to mojí rodinu a to je věc, která je nemorální a odsouzeníhodná. Vždycky jsem se snažila rodinu do politiky nezatahovat. A to, že i oni byli sledováni, se mě velice dotklo.

A jak vy jste se s tím sledováním vyrovnala? Nevzalo vám to vítr z plachet? Neznechutilo vám to politiku?

Já jsem věděla, že mám v rámci svých kolegů v ODS nepřátele, že se mě snaží z politiky vytlačit. Nejprve mi nabízeli po dobrém, abych nekandidovala, abych odešla, s tím, že se o mě postarají. To jsem odmítla. Netušila jsem, že sáhnou až k takovým metodám. To jsem se dozvěděla až později díky novinářům a díky různým náhodám. Musím říct, že když to na mě tehdy pan Kmenta chrlil, tak to se mnou zamávalo. Nejvíce informace týkající se mých synů. Co, kde a kdy dělali. To jsem lapala po dechu. Nenapadlo mě, že toto ještě v politice zažiju. Trvalo dlouho, než jsem se s tím srovnala.

A nezvažovala jste odchod z ODS?

Samozřejmě byl tu i tlak rodiny, která nechápala, že bych s ODS mohla dál pokračovat. Ale já znám v této straně i spoustu slušných lidí. A program ODS mě oslovuje a vždy oslovoval, protože cílí na aktivní občany a podporuje je.

A jak se k této celé kauze stavěl váš nástupce pan Dalibor Mlejnský?

Pan Mlejnský tvrdil, že s případem nemá nic společného a vinu házel na ABL.

ABL se ale od kauzy také distancovala?

Tak v celém případu šlo o to, mi politiku tak znechutit, abych nepřekážela a abych odešla. Trvalo to vlastně celou dobu, co už jsem nebyla starostka, ale byla jsem v zastupitelstvu. Nelíbilo se jim, že jsem vznášela připomínky, nezvedala jsem ruku pro jejich návrhy. Hlavně šlo tehdy o prodeje pozemků.

Tehdy jste byla jediná v zastupitelstvu proti?

Ještě se mnou tehdy držel basu pan Popov.

A toho také sledovali?

Ne, on už byl v zasloužilém věku a neměl žádné větší ambice, takže ten jim tolik nevadil. Z celého asi dvacetičlenného klubu jsme to byli jen my dva. Výsledkem je, že dnes jediní z klubu nejsme trestně stíháni a obviněni z nelegálních prodejů či jiných aktivit v neprospěch městské části.

O jaké projekty hlavně šlo?

Jednalo se o předražené stavby a prodeje pozemků, díky kterým městská část velmi nevýhodně přišla o všechny lukrativní pozemky. My jsme usilovali o to, aby si městská část vždy pozemek uchovala ve svém vlastnictví, dokud na něm nestojí to, co bylo dohodnuto s investorem. Dalo by nám to jistotu, že to, co chceme postavit, bude skutečně postaveno. Tuto cestu volil i magistrát například při stavbě administrativních budov na Chodově. My jsme tuto strategii protěžovali proto, že je složité se účelu, velikosti či tvaru budovy domáhat zpětně. Pan Mlejnský se přiklonil k prodeji zeleného pozemku. To byly poměrně negativní záležitosti, v kterých byly peníze, protože nepřipadá v úvahu, aby si pan Mlejnský vydělal 30 miliónů poctivě. To jsou peníze městské části.

Jak je vyšetřování daleko?

Případ je ve stavu vyšetřování. Já jsem chodila jako svědek na výslechy a policie má k dispozici veškeré zápisy z jednání zastupitelstva. Trestně stíhaných je 40 zastupitelů městské části. Ale nedělám si iluze, pokud za to bude někdo obviněn, tak to bude maximálně rada městské části.

Kdo byl podle Vás poslední dobrý primátor a proč?

Myslím, že dobrý a slušný primátor mohl být Bohuslav Svoboda, kdyby měl více času. Díky své odbornosti a profesi je zvyklý logicky uvažovat a musí se umět rychle rozhodovat. Ocenila bych také první období Pavla Béma, kterého znám ještě z doby, kdy se zabýval problematikou drogově závislých a starostoval na Praze 6. Myslím, že jako starosta chyby nedělal. Na magistrátu měl smůlu v tom, že se nechal ovlivňovat špatnými lidmi.

Jak vede radnici primátorka Krnáčová?

Ve chvíli, kdy tady máme Trojkoalici a je potřeba vyvažovat tlaky, nemá úplně jednoduchou situaci. Vzhledem k tomu, že nikdy nebyla v komunální politice a do této funkce spadla, aniž tušila, co jí čeká, tak na to asi nebyla připravená. Navíc paní primátorce se nepodařilo dát dohromady vedení radnice, které by fungovalo jako celek. Vím to podle sebe, protože jsem byla v opozici jako zastupitel, v koalici jako zastupitel, pak teprve jako starostka, takže jsem věděla, jakým způsobem se zastupitelstvem jednat a kdy je potřeba ustoupit. Toto všechno paní primátorce chybí a její občasné zkratovité jednání tomu nepřispěje. Ona by chtěla být razantní, aby se to někam posouvalo, ale v tomhle směru narazil i vicepremiér Babiš, který si myslel, že lze stát řídit jako firmu. Tady ale nefunguje ten prvek, že bouchnete do stolu a všichni jedou podle vás. Je potřeba přesvědčovat, vyjednávat, ne samostatně rozhodovat.

Jaký je váš názor na současného prezidenta?

Obdivuji jeho rétorické schopnosti, ale jiné jeho vlastnosti mě deprimují. A nepatří k hlavě státu. Já jsem ho nevolila.

Co si myslíte o přímé volbě prezidenta u nás?

Určitě je dobré, pokud mají lidé možnost si hlavu státu sami vybrat, ale je otázkou, kteří lidé tuto možnost využijí a k volbám přijdou. Určitě bych po první zkušenosti přímou volbu nezatracovala, její přínosy se mohou projevit později.

Myslíte si, že jsou ženy v politice lepší než muži?

Nechci říct, že lepší, ale rozhodně mají jiné metody a jiné chování. Já jsem jako starostka byla obklopena samými muži, svými místostarosty. V dané chvíli jsem leckdy musela našlapovat opatrně s ohledem na mužské ego, aby neměli pocit, že se nad ně chci jako žena povyšovat. Ale na druhou stranu zase vím, že leckdy je možné ten ženský pohled takticky využít. A nedochází k takovým nárazům, jako když jsou ve skupině pouze muži. To jsou pak jako kohouti a nikdo nechce ustoupit, v tomto případě žena umí situaci zjemnit a usmířit. Takže nemyslím, že jsou lepší, ale v politice jsou potřebné.

A proč jich je tak málo hlavně na vyšší úrovni nejen v politice?

Je rozdíl mezi politikou a politikařením. Myslím, že ženy méně politikaří. Ženy si mezi sebou tak nerozdávají funkce a jsou zvyklé na přímější jednání. Buď se prosadí, nebo se neprosadí, ale nebudou to dělat oklikou. I v době mého starostování jsem zažila, že muži se domlouvají jinak a jinde. Ženy se některými věcmi nechtějí zabývat a druhá věc je, že na to nemají tolik času jako muži. Takže odpadají odpolední a večerní restaurace a golfy. Já jsem výjimka potvrzující pravidlo. V politice se pohybuji už 20 let, při tom jsem vychovala děti, ale není to jednoduché.


Přečtěte si rozhovory s dalšími pražskými kandidáty do Senátu:

Jiří Růžička: Vsadil jsem na kontakt

Vlastimil Harapes: Z rady starších může něco vzejít

František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

Eva Kislingerová: Město se úplně jako firma řídit nedá

Renata Chmelová: Ze Senátu chci lepit díry v komunálu

Jaroslav Dvořák: Prahu obchází strašák zeleného bolševismu


Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče