Vysoké školy chtějí od roku 2020 růst rozpočtu o devět miliard

20. listopadu, 14:58 - čtk
20. listopadu, 14:58

Rozpočet vysokých škol by se od roku 2020 měl zvýšit na 30 miliard korun ročně. V Otázkách Václava Moravce to dnes uvedl místopředseda České konference rektorů a rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Vysoké školy nyní mají k dispozici zhruba 21 miliard korun ročně. Podobný rozpočet mají i ve výhledu na příští tři roky. Podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) je zvýšení možné. Záležet však bude na tom, zda bude růst rozpočet celého resortu.

Podle Beka je rozpočet vysokých škol dlouhodobě v deficitu, který zakrývají evropské dotace. Peníze se podle něj musejí najít, protože se za tři roky tok evropských peněz zastaví.

Podle Valachové se zatím podařilo to, že se rozpočet vysokých škol na příští tři roky stabilizuje. Ideální stav by podle ministryně byl, kdyby vysoké školy dostávaly 18 procent z rozpočtu celého ministerstva. „Abychom toho dosáhli, tak bychom potřebovali navíc 4,5 miliardy,“ uvedla Valachová. V příštím roce ministerstvo školství bez evropských peněz rozdělí zhruba 148 miliard korun.

Růst rozpočtu na 30 miliard, které požaduje Bek, označila za radikální. „Je důležité si říct, že těch priorit ve školství je celá řada. Je možné se na to dostat,“ řekla Valachová. Podle jejích představ je v tuto chvíli reálnější jednat ve výhledech rozpočtů na příští roky o nárůstu z 21 na 26 miliard korun.

Podle Beka však nemusejí peníze pocházet jen z veřejných zdrojů. „Já si myslím, že nezbude než zvýšit participaci studentů, zavést nějaké zápisné nebo školné, které je v mnoha evropských zemích, byť v různé výši,“ podotkl Bek. Dodal, že se k této myšlence budou muset příští vlády vrátit, protože jinak se může stát, že by na vysokých školách mohlo studovat deset až 15 procent maturantů. Nyní to je kolem poloviny.

Na začátku letošního roku podle údajů ministerstva školství v Česku na vysoký školách studovalo téměř 327.000 lidí. V roce 2015 vysoké školy opustilo přes 82.000 absolventů, o rok dříve to bylo přes 88.000. Od roku 2001 se počet absolventů téměř ztrojnásobil.

Podle Valachové by se počet studentů vysokých škol neměl měnit. „Budu podporovat autonomii vysokých škol v tom, aby využívaly možnosti profesního vzdělávání anebo možnosti vyššího podílu bakalářského vzdělávání, které je trochu macešsky v těch našich podmínkách přijímáno,“ řekla Valachová. Bek s tím souhlasil. Upozornil, že v této souvislosti bude muset padnout nejprve politické rozhodnutí. „To musí být součást vysokoškolské politiky státu, protože k tomu jsou potřeba změna legislativy a podobně,“ upozornil Bek.

Změnit se podle něj také bude muset systém vnitřního řízení vysokých škol. Bez změn podle něj nelze očekávat, že školy začnou víc nabízet například čtyřleté bakalářské obory, nebo že menší univerzity začnou otevírat speciální obory, které nejsou na větších školách.


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče