Tálibán afghánské vrtulníky sestřelil, Praha je opraví

14. srpna, 08:02  -  Ondřej Stratilík
14. srpna, 08:02

Obří ruslan přivezl do Česka čtyři afghánské vrtulníky zničené v bojích s Tálibánem. Ve hře je oprava dalších šestatřiceti.

„Ocas dobrý? Ocas vychází!“ Z otevřeného nákladního prostoru obřího nákladního letounu An-124 Ruslan je co chvíli slyšet křik techniků. Na plochu pardubického letiště se opatrně snaží vytlačit jeden ze čtyř zaprášených vrtulníků.

Jde o centimetry. Ohlídat si musejí nejen zadní část helikoptéry, ale i její střechu. „Mezi stropem letadla a rotorem je zhruba tří- až čtyřcentimetrová mezera,“ zvedá oči ke stropu Josef Krupička, vedoucí technik podniku LOM Praha. Aby se afghánské helikoptéry Mi-17 do letounu vůbec vešly, mají vypuštěné pneumatiky.

Vykládka připomínající přesnou hodinářskou práci trvá téměř tři hodiny. Až v momentu, kdy helikoptéry sjíždějí na rozpálenou plochu letiště, je pořádně vidět jejich poškození. Jedna z nich přišla o přední podvozek, další má několik průstřelů v kabině pomuchlané po tvrdém dopadu na zem, jinde jsou zase vidět šrámy na nádržích.

To všechno teď budou muset letečtí opraváři vyměnit nebo jinak vyřešit. První z vrtulníků by měl být zpátky v provozu už za sedm měsíců.

Ještě než kamiony převezou stroje do dílen v pražských Kbelích, přijedou specialisté a dezinfikují je za zavřenými vraty jednoho z „úlů“ na pardubickém letišti. „Aby pak chlapům nehrozila infekce, kdyby se někdo třeba škrábl o nějakou ostrou hranu,“ vysvětluje Krupička.

Cedník v plášti

Pro státní podnik LOM Praha jde o velmi důležitou zakázku. Za opravu strojů – tří armádních a jednoho z prezidentské letky – by si mohl naúčtovat přes 300 milionů korun. Zatím si ale nikdo netroufá říct, jestli se podaří opravit všechny čtyři stroje. Největší obavy mají technici o helikoptéru se zhruba 2,5centimetrovou dírou nad okýnkem.

Prolétla tudy zřejmě tříštivá střela, která pak udělala ještě velkou paseku v kabině - z druhé strany vrtulníku je cedník. „Krev jsme nikde neviděli, takže tálibánci naštěstí nikoho uvnitř nezasáhli,“ nakukuje jeden z techniků zaprášeným okénkem.

Aby se do letounu vešly, cestovaly některé helikoptéry bez ocasu. (Foto: Martin Pinkas)

Zásadní problém průstřelu je ale jinde. Prošel důležitou přepážkou, díky které drží vrtulník pohromadě. Takže specialisté z ruského výrobního závodu, kteří budou všechny přivezené stroje zkoumat a vytvoří plán prací pro své pražské kolegy, musejí nejdřív říct, jestli je oprava vůbec reálná. „Počítáme, že analýza bude trvat zhruba dva měsíce,“ očekává Roman Planička, ředitel podniku.

Pro jeho lidi to bude velká výzva. Takzvané battle damage repair – opravy poškození z boje – ještě nikdy na helikoptérách nedělali. I když občas servisují vrtulníky ze zahraničí, jejich hlavním zákazníkem je česká armáda a její stroje zatím naštěstí nikdy šrámy v boji neutrpěly.

Kábulské kříže

Afghánské vrtulníky připravilo na převoz do Pardubic několik Čechů. Odstrojili je tak, aby se vměstnaly do ruslanu a při přeletu nehrozilo jejich další poškození. Přímo na kábulské letecké základně KAIA působili dva týdny.

„Do města mezi lidi? Ani nápad,“ říká jeden z techniků, jenž se představuje jako Tomáš. Pokud by chtěli ven, museli by je doprovázet ozbrojení američtí vojáci. Nicméně ani za zdmi základny se prý necítili kdovíjak bezpečně. „V jedné kanceláři je tam na stěně několik křížků. Jednou tam vběhl Afghánec se samopalem a všechny uvnitř postřílel,“ popisuje Tomáš, zatímco s ostatními tlačí zašlý vrtulník po betonové ploše pardubického letiště.

Favorit Američanů

Vedení podniku LOM Praha a ministerstva obrany zatím potichu doufá, že čtyři přivezené stroje jsou jen malým předkrmem. Alianční agentura NSPA právě vyhodnocuje kontrakt na generální opravy dalších 36 afghánských vrtulníků Mi-17. Jde o zakázku, jejíž hodnota se pravděpodobně dotkne tří miliard korun. A také o ni LOM Praha usiluje.

Helikoptéry měly při přeletu vypuštěné pneumatiky a povolené tlumiče. (Foto: Martin Pinkas)

Šlo by o vůbec největší kontrakt v historii podniku. I proto se na červencovém sum mitu NATO ve Varšavě sešla česká delegace s afghánskou. Debatovali spolu nejen prezidenti, ale i zástupci obou armád. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) pak potvrdil, že se jednalo právě i o opravách desítek vrtulníků.

Hlavní slovo ale budou mít Američané, kteří opravy afghánských helikoptér platí. A podle informací týdeníku Euro jsou proto velkým favoritem obří zakázky a hlavním soupeřem pražských dílen Letecké opravovne Trenčín.

Washington by prý Slovákům rád svěřil zakázku i jako „poděkování“ za to, že si Bratislava od USA kupuje devět víceúčelových vrtulníků Black Hawk UH-60 v přepočtu za 6,5 miliardy korun.

Tato kabina zažila nejen přestřelku ale i pád na zem. (Foto: Martin Pinkas)

Což mimochodem u našich východních sousedů vzbudilo velké emoce. Nekonal se otevřený mezinárodní tendr, přestože se ještě před uzavřením kontraktu ozvali další výrobci, kteří s Bratislavou chtěli jednat. Finanční skupina Penta navíc podala několik žalob na slovenská média, jež spekulují o tom, že opravy blackhawků může v budoucnu provádět její továrna Aero Vodochody.

Ruská tradice

Slovenská armáda americké stroje pořizuje i proto, aby se alespoň částečně vymanila z ruského vlivu a mohla se obejít bez jeho vrtulníků Mi-17. České vojsko naopak své dopravní vrtulníkové letectvo stále staví na strojích Mi-171Š, byť je průběžně v podniku LOM Praha modernizuje.

V minulých letech tam například prošlo zásadním vylepšením sedm vrtulníků určených pro mezinárodní akce českých speciálních jednotek. Za 410 milionů korun, které investovaly Spojené státy, stroje získaly nové komunikační a navigační systémy či lepší pancéřování.

Stejně tak bude současnou opravu čtyř přivezených vrtulníků z Afghánistánu opět platit Washington. Bez jeho pomoci by se afghánská národní armáda neobešla.

Nicméně i američtí vojáci v Afghánistánu létají ve strojích Mi-17. Nejen díky tomu, že v tamějších klimatických podmínkách fungují lépe než jejich technika, ale zároveň tím mohou tvořit společné posádky s Afghánci. Ti sovětské vrtulníky dobře znají. „Ruská technika tam má tradici,“ reaguje Tomáš Soušek, letecký odborník. „Těch faktorů je ale víc. Ruské stroje Mi jsou obecně považované za hodně odolné a spolehlivé, nekladou tak vysoké nároky na údržbu jako modernější stroje a jsou do takových těžkých podmínek přímo navržené,“ dodává.

Afgánská bída

Kritickou situaci podvyživeného a rozklíženého afghánského letectva ještě víc komplikuje rozhodnutí americké administrativy z roku 2014. Kvůli nebezpečnému chování Ruska na Ukrajině a vůči západním zemím zakázal Washington obchod s ruským zbrojním průmyslem.

Proto teď Pentagon usilovně řeší, jak zákaz obejít a koupit nové Mi-17. Cestou mohou být právě generální opravy v evropských zemích. Proto se do modernizace techniky kromě Prahy zapojily i bulharské podniky a Spojené arabské emiráty. Jenže řada strojů je ve špatném a neopravitelném stavu a vojáci je raději kanibalizují – tedy používají jako zdroj náhradních dílů.

Pro náklady, lidi i do boje
Vrtulníky Mi-17 jsou prioritně určeny pro přepravu materiálu a lidí. Na bočních křidélkách u nádrží ale mohou nést i neřízené rakety, po vysazení dveří je lze vyzbrojit kulometem. Zatímco v Afghánistánu létají stroje základní verze Mi-17, česká armáda má k dispozici modernější vrtulníky Mi-171Š v bojové úpravě. Praha je získala v rámci deblokace ruského dluhu.

Jak minulý měsíc uvedl deník Wall Street Journal, zatímco předloni afghánské vzdušné síly používaly 56 strojů Mi-17, v roce 2015 jich už bylo jen 47. A pouze polovina z nich je provozuschopných.

„Jedna helikoptéra explodovala poté, co na palubě vybuchl granát. Další byla zničena na zemi po náhodné střelbě z jiného vrtulníku, čtyři byly sestřeleny povstalci,“ vypočítává list. Úkolů přitom přibývá. V roce 2014 vrtulníky Mi-17 splnily nad Afghánistánem 4500 misí, loni více než 16 tisíc.

Sama kábulská vláda se na obchodu s Moskvou domluvit nemůže. Nemá dost peněz. Jedna helikoptéra Mi-17 stojí zhruba 467 milionů korun.

Platforma Mi-17 je pro afghánské ozbrojené síly životně důležitá. Provozují sice ještě lehké útočné vrtulníky MD 530F a vrtulové letouny Super Tucano, ale transportní stroje jsou pro vojáky klíčové. Po zemi se kvůli chudé a nekvalitní síti silnic příliš nedá pohybovat, vrtulníky navíc posily do bojů s povstalci z Tálibánu eskortují rychle.

Český dar

Do budoucna je ve hře i to, že Česká republika může do Afghánistánu poslat několik svých helikoptér darem. První na řadu by mohly přijít bitevní stroje Mi-24/35, jichž se chce generální štáb v nejbližších letech zbavit a nahradit je víceúčelovými vrtulníky západní výroby za částku přesahující deset miliard korun.

Ostatně už v minulých letech takhle Praha Kábulu vypomohla. Za peníze NATO nechala v roce 2007 v podniku LOM Praha generálně opravit tucet nepotřebných vrtulníků – šest strojů Mi-24 a šest Mi-17 – a poslala je pod Hindúkuš.

Koncepce afghánských vzdušných sil však s bojovými helikoptérami ruské výroby do budoucna nepočítá, a proto by kábulská vláda radši přivítala další transportní stroje Mi-17. Těch se ale zatím Praha vzdávat nechce. Právě naopak. Poté, co loni na aliančním cvičení ve Španělsku při nehodě jeden ztratila, teď sonduje, kde by koupila nový. Potřebuje jej pro své speciální síly, s nimiž počítá velení NATO do takzvaných hrotových uskupení.

Čtyřicet let ve službě
Transportní vrtulník Mi-17 vychází ze staršího modelu Mi-8 a od roku 1975 ho vyrábí Moskevský vrtulníkový závod M. L. Mila. V armádách bývalého východního bloku se začal používat od roku 1977, dnes jej stále provozuje několik desítek zemí. Jeho předností je snadná ovladatelnost, kapacita (unese až 25 cestujících), lehká obsluha a výborné letecké vlastnosti i v náročných klimatických oblastech. Víceúčelový stroj se v posledních letech stále více nasazuje i v boji – do bočních východů se osazují kulomety, na křidélkách může nést rakety. Česká armáda má ve výzbroji nejmodernější verzi Mi-171Š.

- Maximální rychlost: 250 km/h

- Cestovní rychlost: 225 km/h

- Hmotnost prázdného vrtulníku: 7055 kg

- Maximální vzletová hmotnost: 13 000 kg

- Délka s otáčejícími se rotory: 25,35 m

- Délka trupu: 18,22 m

- Výška: 4,75 m

- Průměr nosného rotoru: 21,29 m

- Průměr vyrovnávacího rotoru: 3,91 m

Přečtěte si také o plánech Zetoru:

Zetor chce do armády, vyvíjí vlastní obrněný transportér

Dále čtěte:

Vrtulníky za 10 miliard? Armáda oslovila Jižní Koreu

Nekonečný příběh chroptícího dinga


Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče