Syková odstoupila z čela Ústavu experimentální medicíny

02. června, 12:58 - čtk
02. června, 12:58

Vědkyně Eva Syková rezignovala na funkci ředitelky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, rada její rezignaci přijala. Dlouholetá šéfka ústavu a senátorka za ČSSD čelí kritice kvůli přijímání peněz od pacientů za účast v klinické studii týkající se léčby kmenovými buňkami.

Již v úterý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš Sykovou z funkce formálně odvolal, jeho rozhodnutí měla potvrdit rada ústavu. Syková tvrdí, že nic nezákonného neudělala, podle Drahoše však poškodila dobré jméno akademie i ústavu. Nařídil také finanční audit ústavu.

Ocenění práce

„Rada Ústavu experimentální medicíny projednala návrh pana profesora Drahoše na odvolání paní profesorky a vyjádřila se, že oceňuje vědeckou práci paní profesorky i její manažerské schopnosti,“ uvedl mluvčí ústavu Tomáš Staněk.

Informace, které se Syková do médií snaží podávat a vysvětlovat celou kauzu, podle Staňka ukazují, že nedošlo k žádnému pochybení kromě malé procesní chyby v případě komunikace s pacienty. Syková trvá na tom, že nic nezákonného ani neetického neudělala, podle Drahoše však poškodila dobré jméno akademie i ústavu.

Drahoš řekl, že pověření vedením ústavu bude v nejbližších dnech řešit akademická rada. Na ředitele ústavu bude vypsán konkurz. Finanční kontrola, kterou Drahoš nařídil, do ústavu zřejmě zamíří příští týden.

Podle Staňka se bude snažit po mediální i akademické stránce dokázat, že nedošlo k neetickému chování a hlavní snahou bylo pomoci pacientům se smrtelnou amyotrofickou laterální sklerózou (ALS).

Bouřlivá diskuze

Jednání rady bylo podle Staňka bouřlivé. Problém vidí v tom, že kauza se v médiích odehrála v rozporu s fakty, kterými ústav disponuje. „Jedna z velkých částí diskuse byla, zda-li by neměl profesor Drahoš zvážit akceptaci těchto faktů a dokumentů,“ poznamenal. Syková se zasedání rady, které trvalo celé dopoledne, neúčastnila.

Ve středu Syková rezignovala na členství a funkci první místopředsedkyně vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Vyzval ji k tomu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), zatímco prezident Miloš Zeman naopak prohlásil, že by byl k Sykové vzhledem k jejím předchozím vědeckým úspěchům velkorysý. V roce 2013 udělil uznávané specialistce na výzkum mozku a kmenových buněk státní vyznamenání - medaili Za zásluhy.

Soucit s pacienty

Spolupracovníci Sykové podle reportáže České televize brali od pacientů se smrtelnou amyotrofickou laterální sklerózou (ALS) peníze za experimentální léčbu kmenovými buňkami. Účast v klinické studii má být ze zákona bezplatná. Syková je přesvědčena, že nic nezákonného neudělala.

„Vedl mě soucit a touha uvést nadějnou léčebnou metodu do klinické praxe, a tím pomoci všem ALS pacientům. Neměla jsem z toho žádný hmotný prospěch, sama jsem naopak spolku (Buněčná terapie) darovala nemalé peníze,“ uvedla v rozhovoru pro dnešní deník Dnes.

Pacienti, kteří v motolské nemocnici chtěli podstoupit experimentální léčbu, platili podle České televize většinou částku 150 tisíc korun jako sponzorský dar.

Syková: Jednou z příčin je odpor ke kmenovým buňkám v ČR
Syková za jednu z příčin současné kauzy považuje všeobecný odpor, který v Česku panuje proti všem novým léčebným metodám a především proti kmenovým buňkám. Problémem je podle ní i nedomyšlené financování klinických studií a nezájem státních institucí ho řešit.

„Oponenti buněčné terapie jdou tak daleko, že nám neschválí granty, které jsou mezinárodně vysoce hodnoceny,“ poznamenala Syková, která prý několikrát usilovala o jednání na ministerstvu zdravotnictví, jak léčbu amyotrofické laterální sklerózy financovat.

Peníze na klinickou studii poskytuje klinická firma, která je jejím zadavatelem. Pojišťovny na ni nepřispívají, mohou ale dát dary, tak jako firmy. Peníze se tak pro studii získávaly tímto způsobem. Darovali je tak na výzkum i někteří pacienti. „Podpora inovací v nových léčebných metodách je v České republice jen v rovině slov,“ konstatovala. Stát podle ní nenabízí řešení. Vznikla tak šedá zóna, kdy může pacient přispět darem do nějaké nadace, která následně může přispět firmě čili zadavateli klinické studie.

Přečtěte si: Český mozek pro roboty. ČVUT otevře institut za miliardu


Mohlo by vás zajímat

Donald Trump a Hillary Clintonová během svého prvního prezidentského klání.

Předpověděli brexit. Teď odepisují Hillary

 Spam - ilustrační foto

Oko za oko. Se spamery se nejlépe vypořádá robot

 Nicolas Sarkozy

Sarkozy by se pokusil zvrátit brexit novou smlouvou o EU

Uber - označení nástupní plochy v americkém Portlandu

Uber chce globálně rozvážet jídlo. Vstoupí do více než dvacítky zemí

 Policie (ilustrační foto)

Zavedení kontroly hranic může trvat pět hodin, ukázalo cvičení

Řecké pobřeží (ilustrační obrázek)

Čedok vrací polovinu v Eso travel původnímu majiteli

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče